Plenta fuj, pošta huj? Proč nevolit skrz pošťáka a co jiného jde dělat

Než přijdou stereotypní nadávky. Jsem proti distančním způsobům voleb, ale zároveň jsem nikdy nesympatizoval s ANO 2011, SPD ani KSČM. Existují i jiné způsoby, jak k takovému názoru dojít :)

Svobodné rozhodování při volbách je možná vůbec nejcennější aspekt demokracie.

Přijít do volební místnosti je pro mě zážitek. Navštívit svou bývalou základní školu. Pozdravit členy komise. Podívat se na velký státní znak na stěně třídy. Prohlédnout si pár ustanovení v přítomném výtisku volebního zákona. Přijít ke komisi. Jít za plentu. Hodit obálku do urny. Rozloučit se a odejít.

Doma takovou slavnost a důstojnost mít nejde. Řada Čechů i zažila dobu, kdy ani v místnosti nešlo svobodně projevit vlastní názor.

Volby mají být až to poslední, co umožníme dělat na dálku. Dokud nemají naprosto všichni občané senzační přístup k vyřizování a přebírání občanských průkazů, oddacích listů či k účasti v soudním líčení z domova bez nutnosti kamkoliv fyzicky přijít, nelze to požadovat u voleb.

Korespondenční volbu slibuje programové prohlášení Fialovy vlády, stejně tak ji chtěly obě vlády Andreje Babiše. V roce 2019 se skutečně chystala v rámci nového zákona, který měl sjednotit organizaci voleb. Nyní je nepřehledně a s odlišnostmi upravovaná pěti volebními zákony.

Vnitro pod Hamáčkem jej vyrobilo, asi kvůli příchodu pandemie jej vláda už Parlamentu nepodala.

Návrh zákona o správě voleb s úpravami přežil a nyní jej chystá Rakušanovo vnitro. Volba poštou pro občany ze zahraničí v něm ale není. Asi díky tomu snáz projde Sněmovnou a Senátem.

Původní návrh ji chtěl pro volbu prezidenta, sněmovní a evropské volby. Nyní už přes rok leží na sněmovním stole návrh ze Senátu, nepočítá s europarlamentem. I když se inspiroval v předchozím vládním záměru a zvlášť se od něj neliší, Babišova vláda k němu dala v posledních dnech své existence odmítavé stanovisko.

Podle důvodové zprávy občané ČR, kteří žijí v zahraničí, po této možnosti už dlouho volají. Chybí zde ale konkrétní důkaz, bez něhož jde jen o prázdná slova. Na druhou stranu se přiznává, že zájem voličů nejde dopředu odhadovat.

Prý máme několik stovek tisíc spoluobčanů žijících za hranicemi republiky. V roce 2015 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) odhadovalo, že jich je 200 až 250 tisíc.

Přesně to vědět nejde, pokud s velvyslanectvími a konzuláty neřeší jiné občanské záležitosti. A pokud se nenechají zapsat do zvláštního seznamu voličů, aby prezidenta a poslance mohli vybírat už teď. V říjnu 2021 se mohlo zapojit téměř 19 tisíc „zahraničních spoluobčanů“, přes 13 tisíc přišlo. Nejvíce jich bylo v evropských zemích.

Jsme zvyklí na volební místnosti s plentami. Zákon tomu říká „prostor určený pro úpravu hlasovacího lístku“. Úprava je výběr lístku, případné udělení kroužků či křížků a umístění lístku do obálky. Pokud zvládáte lístek upravit samostatně, nikdo další s vámi za plentu nesmí. Vše je tajné, jak Ústava požaduje.

Starý vládní i nový senátní návrh pracují s poštovní zásilkou, jejíž součástí má být tzv. identifikační lístek. Na něm máte podepsat prohlášení, že hlasujete osobně. To je vše. Tajnost plenty zmenšená na podpis, podle něhož vám zrovna nikdo nekouká přes rameno.

Hlasovací lístek si také má člověk sám doma vytisknout. Jako kdyby každý oplýval dobře fungující tiskárnou a v současnosti nebyly podomácku vyrobené lístky nezákonné.

Někteří spoluobčané by také byli z možnosti korespondenční volby vyloučení na základě svého bydliště. MZV by vycházelo „z dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území“. Testovala by se důvěra v pošťáky v zahraničí, aby nakládali s českými lístky správně.

Když návrh chystala vláda, v připomínkovém řízení se k němu mohl vyjádřit Ústavní soud, Nejvyšší soud i Nejvyšší správní soud. Místa plná silných a zkušených právníků. Ze žádného nepřišla ani drobná reakce. Senátní návrh tato procedura ani nečeká.

Vyjádření Ústavního soudu je ale nezbytné. Ať víme, jestli vůbec je možné postavit takové dálkové hlasování na stejnou úroveň jako tajnost volební místnosti.

Senátní návrh podali zástupci řady stran, které dnes mají ve Sněmovně většinu. Nejspíš tedy jednou bude přijatý.

Obávám se, že na posouzení u Ústavního soudu dojde až poté – po přijetí navrhne 41 poslanců jeho zrušení. Ústavní soud o něm bude rozhodovat až ve chvíli, když podle něj budou řádně probíhat volby.

To není dobrý recept na zvýšení důvěry společnosti ve volební proces.

Dvoudenní volby máme od 70. let, dnes se skoro vždy volí v pátek a sobotu. Jenže v částech světa, kde je čas posunutý o 3 a víc hodin zpět, jsou volebními dny čtvrtek a pátek. Tedy obvyklé dny pracovní, což postihuje zejména Ameriku.

Pozorujeme rozdíly ve volební účasti ve sněmovních volbách v říjnu 2021.

Účast v Americe byla nejníž z částí světa i při volbě prezidenta v roce 2018.

Problém by se mohl vyřešit zavedením hlasování v předstihu. Jde pořád o tajný způsob v prostředí úřadu. Komise, plenta, obálku do schránky házíte sami. Otevře se až současně s těmi odevzdanými v běžném čase voleb.

Současné vnitro jej chystá v ČR jako kompenzaci při zavedení jednodenních voleb. Své opodstatnění by ale mělo i v zahraničí. Zejména kdyby jej šlo použít o víkendu před začátkem voleb na českém území.

Díky tomu by občané sice stále museli podniknout někdy dlouhou cestu na úřad, výlet by však šlo zvládnout mimo pracovní dobu. Ovšem s obvyklým rizikem, že váš kandidát může mezitím odstoupit z volby nebo jinak přijít o volitelnost, třeba úmrtím.

Nepřináší ale takové kontroverze a je jisté, že se tím nepostupuje proti současné ústavě. Nejde tak o hazard s důvěrou ve volby samotné.