Článek
Asi nejtypičtějším vánočním dilematem uvědomělého spotřebitele je rozhodování mezi živým a umělým stromkem. Chcete-li své rozhodnutí postavit především na ekologii, udržitelnosti a budoucnosti planety, pak je odpověď poměrně jasná. Živý! Můžeme jít dál?
Dobře, pro přemýšlivce, kteří si říkají, že živý stromeček přece bude v lese chybět, každý rok se pořizuje nový, a navíc se musí také nějak zlikvidovat, přidám pár argumentů.
Proč říct ne umělému stromečku
Umělé stromky se vyrábějí z plastu. Plast se vyrábí mimo jiné z ropy. Ta má k udržitelnosti stejně daleko jako Praha k bílým Vánocům. Právě materiál tvoří většinu uhlíkové stopy plastového stromu – přibližně dvě třetiny. Další čtvrtinu tvoří průmyslové emise, které vznikají při výrobě stromu.
Umělé stromky se k nám v drtivé většině případů dovážejí z Číny. Přeprava z druhého konce světa přidává na emisní účtenku umělého stromečku další položky.
Výsledek? Dvoumetrový stromek-plasťák má uhlíkovou stopu odpovídající přibližně 40 kg emisí skleníkových plynů. Anebo ještě jinak, k jeho výrobě je potřeba takové množství kyslíku, které vyprodukuje několik stovek živých stromků zhruba za 10 let.
Abych však nebyl k plastovým stromkům a jejich zastáncům zcela nefér: Je třeba říct, že pokud plánujete svůj umělý stromek používat dalších 20 let, případně jej ve své rodině dědit z generace na generaci, pak jeho uhlíkovou stopu (v porovnání s každoročním nákupem nového živého stromku) samozřejmě znatelně snížíte. Ale ruku na srdce, kdo z vás prokáže takovou věrnost?
Další zapeklitosti aneb Živý stromek nerovná se udržitelný
Dobrá, ujasnili jsme si, že živý stromek je téměř vždy ekologičtější variantou. Kromě toho, že krásně provoní domácnost, za dobu svého růstu pohlcuje oxid uhličitý a produkuje kyslík. Pěstuje na plantážích, které se zakládají speciálně pro tyto účely, mnohdy na místech, jež jsou pro jiné využití nevhodná. Takže žádné starosti, tyto stromky v lesích chybět nebudou.
I zde však existují podstatné rozdíly v uhlíkové stopě. Uříznout strom v Kanadě, poslat ho lodí do Španělska a kamionem k českému Kauflandu… Au, říká planeta. O ekologičnosti se v takovém případě moc mluvit nedá. Ze zahraničí přitom pochází až 40 % u nás prodávaných živých stromků.
Myslete na čínské děti
Nejudržitelnější variantou je proto živý stromek vypěstovaný v Česku. S ním uděláte radost nejen přírodě, ale také lokálním pěstitelům. Jak ho poznáte? Ptejte se prodejců a kontrolujte štítky na špičkách stromků. Právě tam byste měli najít informace o původu. Případně zkuste Google, mnozí lokální pěstitelé mají webové stránky s informacemi o místech prodeje.
Mimochodem, ekonomické aspekty vánočních stromků také nelze pominout. Že opakovaně používané plastové stromky vycházejí levněji? No… Ano. A děti v Číně za to dostanou k Vánocům misku rýže se sójovkou navíc, ale to podporovat o Vánocích asi nechceme, ne? Oproti tomu jsou tuzemské živé vánoční stromky zdrojem obchodních příležitostí pro lokální pěstitele, mnoho lidí pak využívá sezónní práce při sklizni a prodeji vánočních stromků.
Kam s ním po Vánocích?
Samozřejmě nemůžu vynechat nerudovskou otázku likvidace živého stromku. Naštěstí existuje mnoho možností, jak přírodní stromek recyklovat – zkuste se poptat internetu! Věděli jste třeba, že neprodané vánoční stromky putují do pražské zoo? Zde se využijí pro zvířata jako zpestření jídelníčku, ale i života (neboli enrichmentu).
Pokud se chcete vysloužilého stromku zbavit svépomocí, můžete si s ním zatopit, rozdrcený použít k mulčování keřů, případně ho zkompostovat a následně využít jako hnojivo. Pokud bydlíte v paneláku, lze přírodní stromek po Vánocích odložit u popelnic na směsný nebo tříděný odpad, odborníci už s ním poradí. Jen na stromcích nenechávejte ozdoby.
Nejhorší varianta je, když stromek skončí na skládce. Uhlíková stopa dvoumetrového stromku pak činí asi 16 kg CO2.
Tak šťastné a zelené!
Pokud chcete být k přírodě maximálně šetrní, můžete si pořídit stromek v květináči. Jedličky takto nabízí třeba Lesy hl. m. Prahy. Má to ale dva háčky. Za prvé, stromek je poměrně citlivý, potřebuje postupnou aklimatizaci a deset dní v panelákovém bytě spíše nevydrží. Za druhé, vypadá dost punkově, takže nic pro perfekcionisty, kteří milují osovou souměrnost. Ale po Vánocích si takový stromek můžete zasadit na zahradě nebo se přidat ke společnému sázení, které Lesy hl. m. Prahy pořádají vždy na jaře.
Jak vidíte, možností, jak učinit svůj vánoční stromeček více eko a vlastní svědomí zase více spoko, je dost. Snad byl můj průvodce užitečný. Přeju vám, abyste si vánoční svátky užili hlavně v klidu a na chvíli odložili stres – i ten environmentální.
A stromek jedině český!
