Článek
Je 17. prosince 2025 a my si připomínáme 87. výročí vzniku Rychlých šípů. Přestože je tohle datum v pravdě poněkud zavádějící. I když spíš formálně. Nicméně ne tak moc, jako až příliš originální „přepis“ a otřesně animovaný guláš prvních deseti kreslených příběhů Rychlých šípů, jak je v prvním dílu (dál jsem se nedostal, a i s tím prvním jsem měl problém) prezentuje Česká televize.
Jako - ano, Jarku Metelku zde zachraňuje Mirek Dušín. To je ještě podle originálu. Na Mirkovu „lest“ však Černé jezdce upozorní Dlouhé bidlo - zde oproti originálu (podobně, jako Bohouš) poněkud předčasně vystupující. Prchající dvojice Dušín-Metelka vzápětí narazí na „nedělního chlapečka“ Jindru Hojera. To už je zase podle originálu.
Aby však všichni společně dál prchali ("nedělní chlapeček" dokonce doslova povalí o hlavu vyšší Dlouhé bidlo) k Rychlonožkovi s Červenáčkem. A všech pět si to (v dalším obraze) společně rozdá (oproti originálu opět jaksi navíc) ve štafetovém běhu s Černými jezdci. Aby opět zasáhlo (a opět překvapivě oproti originálu) Dlouhé bidlo polenem a Černí jezdci se vzápětí Mirkovi Dušínovi pokorně omluvili… Opět překvapivě, oproti originálu.
Jediné, co mě v tomto originálním zpracování opravdu pobavilo, jak se Červenáček, tedy ten nejmenší a nejmladší z nich, v jednom záběru „mocně vyšvihne“ na hřeben zdi odkud pak za pomoci hasičské proudnice a prakticky sám, uhasí hořící dřevěnou boudu.
Jako, ano – nezúčastněnému logicky smysl děj dává, ale…!
Ale zpět na začátek. Jakkoli je právě 17. prosinec vnímán jako termín „vzniku“ Rychlých šípů, je to spíš datum, kdy se v roce 1938 na zadní stránce Mladého hlasatele objevil pouze první příběh kresleného seriálu o Rychlých šípech. Z hlediska vzniku Rychlých šípů je však tento samotný díl plný paradoxů.
Původně byl totiž sice nadepsán: Černí jezdci řádí, ale na jeho konci si doživotní kamarádství slíbí právě Mirek Dušín s Jarkou Metelkou. S ohledem na popularitu Rychlých šípů a zároveň i epizodní úlohu Černých jezdců v rámci všech více jak tří set pokračování, byl příběh později přejmenován na Mirek osvobozuje Jarku. Dokonce byl překreslen tak, aby se ze sotva desetiletých hošíků nakonec stali téměř dospívající chlapci. Ale ani tak nešlo o komplet Rychlé šípy!
Ti se dali dohromady až na konci pátého pokračování, kdy: Nově založený avšak ještě nepojmenovaný klub složený z trojice Dušín-Metelka-Hojer, uspořádá v Druhé straně (městská čtvrť) v Závětrné ulici, běžecký (nebo spíš sprinterský) závod na 100m. No, Vlasta ohlásí, že vítězi vyšije vlajku na tričko a závodu se za pořadatelskou trojici budoucích Rychlých šípů zúčastní i Mirek Dušín.
Do jeho krásného sprintu, pardon - běhu mu však jeden z přítomných Černých jezdců „nečestně a nesportovně“ vhodí polínko a tím Mirka pošle k zemi, aby se Černí jezdci vzápětí domáhali vítězství a tím i Vlastou vyšité vlajky.
Vlasta však vlajku věnuje morálnímu vítězi závodu Dušínovi, a zbylí dva kamarádi se rozhodnou, že na počest Mirkova běhu pojmenují svůj klub - Rychlé šípy. Neb šípy jsou vyobrazeny i na vlajce od Vlasty a shodou okolností hned tři . Načež je začnou Černí jezdci opět pronásledovat, aby se vlajky zmocnili a trojici Rychlých šípů tím „naženou“ pod ochranu Rychlonožky s Červenáčkem, kteří se k nim vzápětí přidají. Se slovy, že jim Rychlonožka pomůže vyhrávat všechny závody.
Série s Černými jezdci pak v originále končí desátým pokračováním seriálu v okamžiku, kdy se tato parta s Rychlými šípy usmíří, aby si založila vlastní, de facto konkurenční Klub Mladého hlasatele.
Pro úplnost se sluší dodat, že tato série deseti dílů byla pilotní. A, že vlna zájmu o tento seriál (kdy v hlavní roli vystupovali vrstevníci samotných čtenářů, navíc de-facto v jejich domovském prostředí) překvapila i samotného Jaroslava Foglara. A, protože se Rychlé šípy s Černými jezdci v onom desátém dílu usmířili, připsal roli hlavního zlého elementu prakticky až na sklonku páté desítky příběhů zbrusu novým, ale o to bizarnějším postavám: Bohoušovi, Dlouhému bidlu a Štětináči, kteří se záhy spojili v jeden celek s ještě bizarnější názvem Bratrstvo kočičí pracky. Jako takový negativní a zároveň komický, tedy více funkční prvek.
Bočanově legendě se dařilo spíš dík jedinečnosti i době
ČT resp. Studio Alkay Animation Prague, se však svůj kompilát, vzdor celkem zásadní úpravě od originálu, neobtěžovala označit ani slovy „volně podle“. Jistě, dílo jest sice označeno jako literární adaptace a „podle Jaroslava Foglara“, ale dost by mě zajímalo ono uhnutí mysli, kterým se režisér seriálu Michal Žabka rozhodl natolik odchýlit od původního vyprávění. Nestačilo snad kreslené Rychlé šípy jen rozpohybovat?
No, hraní už tu byli… Například, v již zmiňovaném seriálu Hynka Bočana. I když je vlastně dost s podivem, že toto dílo dal, zvlášť v době vzniku (možná i právě proto) někdo dohromady. Šlo totiž o mnohem náročnější počin než pouze připravit k vydání již napsanou knihu. I když, i ty tehdy vyšly. Sice jen pár, ale vyšly…
Na druhou stranu, i tento televizní počin se podobně, jako dnes ten animovaný nevyhnul jistému odklonu od originálu. Vedle toho, že šlo fakticky o kompilát dvou knih (například Širokko a nález první Vontské kroniky jsou až v románu Stínadla se bouří) pak celý seriál končí v podstatě prvním dílem románu. Tyto přešlapy však byly tolerovány, neboť hlavní účel byl splněn. Dostat Foglara na obrazovky televize v nelehké době.
Mimo jiné sem byla přidána i postava Machoně a samotná hlavní bitka se odehrávala nikoli ve Stínadelských uličkách, jak o tom píše sám Foglar, ale v bývalém lomu kdesi na periferii. Z historického hlediska jde však o celkem unikátní počin, s nezapomenutelným Janem Třískou v jedné z vedlejších rolí.
V roce 1993 sice vznikl poměrně výpravný (dnes bychom dokonce řekli ASMR) film Záhada hlavolamu (r. Petr Kotek), jako už doslovný filmový obraz románu, ale ten celkem překvapivě (na to, že vznikl v euforické době po listopadu ´89) spíš vyšuměl a i jeho kvalita je diskutována až zlehčována. Možná i kvůli neúspěchu tohoto snímku se filmoví tvůrci na dlouhá léta od Foglarových knih odvrátili. Vlastně, pardon - nebyla autorská práva.
Úroveň kvality animace seriálu Rychlé šípy na ČT snad ani netřeba dlouze popisovat. Já bych se ji nebál označit jako doslova plytkou, která nedosahuje ani úrovně večerníčků. Vedle toho, že legendární ilustrace Jana Fischera (ze kterých má vycházet) připomíná opravdu jen vzdáleně. Což zvláště dnes, v době prakticky neomezených možností, působí přímo odfláknutě! Přitom muselo být autorům více než jasné, že cokoli spojené s Foglarem je a bude bedlivě sledováno!
Ale, abych nebyl úplně kritický – původně jsem si myslel, že je to celé uděláno přes „umělou“, ovšem v titulcích jsou uvedeni dokonce reální herci. I hudbu složil reálný skladatel. Tedy, údajně… ;)
