Článek
Babiš řekl správnou větu. Jenže to je začátek
Andrej Babiš reagoval na dopad ruského dronu v Rumunsku přesně tak, jak premiér členské země NATO reagovat má. „Česká republika pevně stojí při našich aliančních partnerech,“ vzkázal podle CNN Prima NEWS a zároveň odsoudil pokračující ruskou agresi proti Ukrajině.
Dobře. Jenže v politice se podobné věty počítají jen do chvíle, než přijde účet.
Ruský dron podle rumunských úřadů zasáhl obytný dům ve městě Galați u ukrajinských hranic, způsobil požár a lehce zranil ženu a dítě. Dalším lidem museli záchranáři pomoci kvůli stresové reakci, z domu bylo evakuováno zhruba sedmdesát obyvatel. Událost popsaly České noviny s odkazem na rumunské úřady a agenturu Reuters.
To už není abstraktní debata o válce na Ukrajině, kterou lze doma převádět na únavu voličů, ceny energií nebo sliby o míru. Tady dron dopadl na území členské země NATO. Na spojence. Na civilní dům.
A právě proto bude zajímavé sledovat, co Babiš udělá dál. Odsoudit útok je nejlehčí část. Složitější bude podpořit taková opatření, která něco stojí: posílení protivzdušné obrany východního křídla, tvrdší postup vůči Rusku, jasnou alianční koordinaci a pokračující pomoc Ukrajině.
Rumunsko není kulisa k domácí kampani
Rumunský prezident Nicușor Dan vyzval k pevné mezinárodní reakci, Bukurešť si předvolala ruského velvyslance a incident vyvolal silné odsouzení ze strany spojenců. Podle Reuters šéf NATO Mark Rutte zopakoval, že aliance je připravena bránit každý centimetr svého území, a další západní představitelé mluvili o porušení rumunské suverenity i mezinárodního práva.
To je slovník, který se poslouchá dobře. Jenže Rumunsko nepotřebuje jen solidaritu na dálku. Potřebuje, aby spojenci brali vážně opakované pronikání ruských dronů do prostoru u Dunaje, ochranu civilistů a slabá místa protivzdušné obrany. Tohle není jednorázový výstřelek, po němž se všichni vrátí k běžnému provozu.
Babišova vláda se tím dostává do nepohodlné polohy. Doma se jí hodí mluvit o opatrnosti, českých penězích a zdrženlivosti vůči dalším závazkům. Jenže u Rumunska už nejde hrát kartu, že se nás to týká jen nepřímo. Členská země NATO byla zasažena ruským dronem. Pokud má kolektivní bezpečnost něco znamenat, není možné ji vytáhnout jen tehdy, když se to hodí do projevu.
NATO na svém webu připomíná, že kolektivní obrana je základním principem aliance. Nemusí to hned znamenat aktivaci článku 5 ani válečnické pózy. Znamená to ale jasný postoj: útoky, které zasahují spojence, nesmí zůstat jen dalším bodem v seznamu ruských incidentů.
Solidarita bez peněz je jen dekorace
Babiš bude muset ukázat, zda solidaritu chápe jako skutečný závazek, nebo jako bezpečnou formulaci pro sociální sítě. Protože pokud Česko tvrdí, že stojí při Rumunsku, mělo by také podporovat kroky, které Rumunsku a dalším zemím na východním křídle reálně pomohou.
Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza v Radiožurnálu zdůraznil, že reakce NATO musí být jasná a synchronizovaná. To je přesné. Nejde o výkřik, ale o koordinaci. Nejde o to, kdo v Praze pronese tvrdší větu, ale kdo podpoří obranu, sankce a odstrašení tak, aby Moskva pochopila, že další testování hranic nebude zdarma.
Právě tady se Babiš nemůže schovat za obvyklou mlhu. Když jde o Rumunsko, nejde jen o Ukrajinu. Když jde o spojence, nejde jen o „jejich“ problém. A když jde o ruský dron v obytném domě, nejde už o vzdálenou mapu, ale o praktickou zkoušku aliance.
Premiér řekl správná slova. Teď přijde horší část: držet se jich, až budou znamenat výdaje, rozhodnutí a politické riziko. Protože solidarita, která platí jen do prvního rozpočtového nákladu, není solidarita. Je to dekorace.
A Rumuni dnes nepotřebují dekoraci. Potřebují vědět, že když ruská válka dopadne na jejich střechu, spojenci nebudou jen soucitně přikyvovat.
