Článek
ODS odmítá roli prezidentova fanklubu
Vystrčil řekl, že několik demokratických stran by mělo najít společného kandidáta. Pokud by se ve druhém kole střetl Petr Pavel s člověkem vládního tábora, hlas předsedy Senátu by dostal současný prezident. Sám Vystrčil kandidovat nechce. Jeho přesné stanovisko shrnuly Seznam Zprávy.
Není to úplná novinka. Už v únorovém rozhovoru zveřejněném na webu ODS Vystrčil připouštěl, že v přímém duelu Pavla s kandidátem ANO, SPD a Motoristů by současného prezidenta rozhodně podpořil.
Na první poslech to zní jako podpora s poznámkou pod čarou dlouhou přes celé první kolo. Pavel je dost dobrý, aby ho ODS zachraňovala před vládním kandidátem, ale ne natolik samozřejmý, aby mu ušetřila konkurenci.
Právě v tom je však Vystrčilův vzkaz zajímavější než běžné stranické objímání. ODS říká: nejste náš předseda, kandidát ani náhradní centrála opozice. Můžete však být člověkem, kterému nakonec svěříme Hrad. Podpora zde není adopce.
Kandidát jako důkaz, že Pavel nikomu nevelí
Vládní politici se snaží Pavla popsat jako lídra opozice. Vystrčil chce tuto nálepku odstranit téměř laboratorním pokusem: skutečná opozice postaví proti prezidentovi vlastního člověka. Těžko pak tvrdit, že ji Pavel řídí, když mu současně bere hlasy. Vystrčil navíc právě snahou oslabit Pavla před volbou vysvětluje část současných vládních útoků.
Takticky to není hloupost. V prvním kole mohou různí kandidáti oslovit různé skupiny veřejnosti, otevřít témata, která Hrad zanedbává, a přivést k urnám lidi, kteří by na pouhý souboj Pavla s vládním nominantem nereagovali.
Jenže prezidentská volba je osobní a krutá. Vlastní kandidát nebude rok vysvětlovat, že je vlastně Pavlovým předskokanem. Aby měl smysl, musí říct, proč by byl lepší. Každá přesvědčivá odpověď přitom ukousne kus autority člověku, kterého chce ODS možná za několik týdnů slavnostně podpořit.
Starý recept fungoval, protože skončil včas
V roce 2023 ODS Petra Pavla také nevlastnila. Koalice SPOLU před prvním kolem doporučovala Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera. Po sečtení hlasů už ODS jasně podpořila Pavla proti Andreji Babišovi. Model více demokratických jmen a následného spojení tedy není žádný nový volební patent.
Rozdíl je v tom, že Pavel dnes sedí na Hradě. Opoziční kandidát už nebude soupeřit s generálem v civilu, nýbrž s prezidentem, jehož rozhodnutí, chyby a konflikty zná celá země. Kampaň proto může být věcnější, ale také mnohem ničivější.
Pavel přitom kandidaturu dosud nepotvrdil. Rozhodnutí chce oznámit až příští rok, protože nechce, aby země žila rok a půl kampaní. Současně připustil, že spory s vládou ho k pokračování spíše motivují. Vystrčil mu tedy posílá volební podmínky dřív, než prezident vůbec vyplnil přihlášku.
Největší riziko není zrada, ale kandidát do počtu
Vystrčilův plán bude vypadat státnicky jen tehdy, pokud opozice najde osobnost, která má vlastní důvod kandidovat. Ne člověka vytaženého z klobouku proto, aby ODS dokázala, že ještě existuje. Slabý uchazeč Pavla neposílí. Jen veřejně změří, jak prázdná je stranická lavička.
ODS navíc musí hlídat tón. Když svého kandidáta postaví jako slušnějšího, zkušenějšího nebo méně aktivistického než Pavel, použije přesně slovník, kterým prezidenta oslabuje vláda. Ve druhém kole pak může vyvěsit Pavlovy plakáty, ale škrábance z kola prvního zůstanou.
Vystrčil tedy Pavla neodepsal. Poslal mu komplikovanou pozvánku: nejprve se utkáte s námi, abychom dokázali, že nám nevelíte; potom vás možná budeme bránit před těmi, kteří tvrdí, že nám velíte.
Politicky to dává smysl. Lidsky to připomíná svatbu, na níž nevěsta před obřadem pořádá konkurz na lepšího ženicha. Pavel nemusí být lídrem opozice, aby se stal její volbou. Opozice však musí dávat pozor, aby při dokazování první poloviny věty nezničila tu druhou.
