Článek
Nejste spokojeni se svým životem? A co s tím? Jedna možnost je stěžovat si na nepřízeň osudu a hledat toho, kdo za to může, protože vaše chyba to rozhodně není. Toto se dá řešit s podobně postiženými kumpány někde v hospodě, případně na Facebooku. A nebo si uvědomíte, že vy jste páni svého osudu a hledáte cestu, jak svůj život zlepšit.
Já se rozhodl pro to druhé. Stát přišel se skvělým programem „jsem v kurzu“. A to myslím bez ironie. Opravdu to je poměrně jednoduchá možnost, jak se naučit něco nového. Mám i zkušenost z doby před vznikem tohoto programu, kdy jsem musel potupně čekat u dveří úřednice, která v kanceláři s kolegyní řešila, jak jí rostou nějaké květiny, to bylo krásně slyšet ven, a když si to po deseti minutách dopověděly, tak se paní podívala na dokumenty, které jsem přinesl, a poslala mne jinam, kde už to opravdu řešili, ale nakonec z úplně hloupého důvodu zamítli. Neseděl jsem totiž doma a nečekal co mi stát dá, ale byl aktivní.
Ale zpět do současnosti. Přes tu webovou stránku, která v té době sice nefungovala úplně dokonale, ale při troše štěstí a fantazie se zaregistrovat dalo a pak už vše běželo jako namazaný stroj, jsem si vybral tvorbu webových stránek. Důvodů je hodně, ale věřil jsem, že to i v dnešní době budoucnost ještě nějakou chvíli bude mít. A když to stát nabízí, tak asi ví proč.
Ke kurzu nemohu říct nic špatného. Opravdu se snažili nás něco naučit a dokázali vzbudit vášeň pro tuto činnost. Ono je vážně super vidět, že pod vašima rukama něco vzniká a kolik existuje nástrojů na vyladění vzhledu případně, jak toto vše funguje. Je pravda, že už před začátkem nás varovali, že je třeba tomu dát víc než jen ty hodiny školní, aby se výsledek dostavil. A to jsem tomu opravdu poctivě dal a vytvořil různé cvičné stránky.
Odevzdali jsme školní práce, dostali certifikáty a teď hurá vydáme se za novou a lepší budoucností. Tak kde je problém? Přesně tady. Pročetl jsem desítky inzerátů a ke dnešnímu dni možná i stovky, ale práce pro někoho, kdo nemá alespoň 2 roky praxe čistá nula. Do toho narazíte na články, jak se ve velkém začínají propouštět programátoři a že na jedno takové místo se hlásí v průměru 20 lidí. To jako člověk bez praxe nemáte šanci. Do toho nemůžete sedět doma a čekat na zázrak, ale musíte chodit do stávající práce, kde už vlastně nechcete být a musíte se starat o rodinu a podobně, a nezbývá již tolik času na trénink. A co se netrénuje, tak se ztrácí. A člověk se vlastně cítí tak trochu podveden. Stát tvrdí pojďte se učit a změňte svůj život, ale když to uděláte, věnujete tomu čas, energii i poměrně dost peněz, protože zadarmo to rozhodně nebylo, tak zjistíte, že to bylo k ničemu. Není o vás na trhu práce zájem.
Stát se chlubí kolik lidí naučil v těchto kurzech počítačové gramotnosti. Ale k čemu to je? Není to škoda peněz? To si stát opravdu neumí zjistit o jaké pozice je na trhu práce zájem? Nabyté znalosti se za čas vypaří, protože kromě toho, že se můžete pochlubit rodině a známým, tak je nevyužijete. Mimochodem i nabídka úřadu práce na tento obor je lahůdka. Jsou tam nabídky staré i víc než rok a moc nevěřím, že jsou aktuální. Ale i tam chtějí praxi.
Takže pokud se chcete něco naučit pro sebe, tak super, ale změnu v životě moc nečekejte. Funguje to jako vše, co řídí stát …
