Článek
Extraverti to v životě mívají jednodušší v tom, že se umí lépe prosadit. V dětství je to ale náročné, to je jasné. Pro úvodní část si řekneme pouze základní strategii extravertního dítěte a vyvodíme obecnou formuli, elegantní korekce jeho chování. Tedy extravertní dítě se narodilo s tím, že extravertní potenciál se umístil na schodech 1,3,5 a 7. Introvertní potenciály zaplnily mezery, jsou na schodech 2,4,6 a 8. Už víme, že každý potenciál má pozitivní a temnou stránku. Zároveň už umíme definovat klíčovou potřebu každého potenciálu. Pokud nejste členem této skupiny, odkazuji se na teorii C.G. Junga, kterou jsem vysvětlila už dříve.
Základní strategie extravertního dítěte
Troufám si tvrdit, že extravertní dítě lze odhalit zhruba ve věku tří měsíců. Jeho chování je obecně odvážnější a jednoduše se víc zajímá o lidi. Již v tomto věku má silnou potřebu naplnit klíčovou potřebu svého potenciálu č. 1, pokud se mu to nepodaří po dobrém, povstane temná stránka potenciálu č. 1. Ke konci druhého roku života se přidá klíčová potřeba potenciálu č. 2, ale strategie chování se nijak viditelně nezmění. Jestliže dítě nadále prožívá frustraci, pak ve věku okolo tří let nastupuje temná stránka extravertního potenciálu č. 3. Používat aktivně temné stránky dvou extravertních potenciálů a tuto energii zacílit na příslušníky jedné rodiny, to vám řeknu, to je síla.
Elegantní korekce chování extraverta
Prvním krokem je naplnit klíčovou potřebu potenciálu č. 1 a 2. Podle věku případně možná i potenciálu č. 3, to poznáte sami a nechte si ho v záloze. Neděste se, vůbec to neznamená, že budete dítěti v něčem zásadně ustupovat. Naopak, uleví se vám. Druhým krokem je pak podpora introvertního potenciálu na schodu č. 2. Pokud se vám toto podaří, dítě se samo uklidní a bude se cítit lépe. Rozhodně přestane nesmyslně bojovat, a to je náš cíl.
Když se nad tím zamyslíte, není to nic překvapivého. Dítě jedná nevhodně nebo se chová špatně hlavně proto, že se samo cítí mizerně a bezcenné. Vnitřní stav mysli a vnější projevy jsou vzájemně propojené a ovlivňují chování každého člověka. U introvertů probíhá boj uvnitř, extraverti bojují vně. To je celé. A přitom jsou to ještě děti!
Jak přesně podpořit rozvoj introvertního potenciálu si řekneme někdy příště. Už teď ale napovím, že dítě se musí dostat do klidu a mít příležitost, aby se zabavilo samo (bez audiovizuální techniky, prosím). Nyní se však zaměříme na první krok, uspokojení potenciálu č. 1.
Extravertní potenciál Empatie (osobnost ENFJ a ESFJ)
Emocionální, přátelské děti, energicky se vyjadřují, mají velkou škálu grimas a zvuků. Od narození se soustředí na chování lidí a prosazují vzájemnou ohleduplnost. Chtějí být středem pozornosti a vyžadují neustálou chválu. Už v dětském věku jsou velice pozorné, snaží se vycházet vstříc očekávání a pomáhat ostatním, velmi snadno se naučí zdvořilostní fráze a rádi je používají (pozdravy, omluvy, poděkování). V přívětivém prostředí se rychle adaptují. Velice trpí v konfliktním prostředí nebo tam, kde dospělí mluví chladně a málo, nesnášejí hádky mezi blízkými. Tyto děti neumějí být diskrétní, ochotně sdělují i osobní informace, a přitom poněkud přehánějí. Intenzita jejich emocí se může jevit neadekvátní dané situaci. Většinou ustupují, ale někdy mají tendenci řešit konflikty fyzicky (zejména pokud mají drsné sourozence). Tyto děti dělají maximum pro to, aby byly oblíbené a v kolektivu vládla harmonie. Snaží se přizpůsobit očekávání. Nechci to říkat, ale musím. Nepodporujte je v tom, nevyužívejte toho. Oni se přizpůsobí rádi, ale zničí je to.
Klíčovou potřebou Empatiků je skutečná pozornost. Nejde o to, se na ně pouze dívat a dávat jim za pravdu. To nestačí. Pokud vám něco sdělují, potřebují, abyste se snažili vidět jejich nitro, rozumět tomu, co chtějí říct a zejména pochopili, co při tom prožívají. Neděste se, není třeba to dělat stále. Opravdu postačí pár momentů během dne. Udělejte si prostor během dne a věnujte jim pár minut hluboké empatické pozornosti. Když to začnete dělat, zjistíte, že je to čím dál méně třeba. Emoce se uklidní, uvidíte. Pochopitelně je dobré se pokusit o empatický přístup pokaždé, když dítě prožívá něco zásadního a snaží se vám to sdělit. Dobrá zpráva je, že empatii můžete projevit i dodatečně. S upřímným a pravdivým vysvětlením důvodů pro původní „neempatickou“ reakci a pochopitelně je na místě i omluva. Nechcete přeci dítě naučit výmluvy, lži a svalování odpovědnosti na někoho jiného. Empatik se to všechno naučí rychle, to mi věřte.
Nevím, jak bych hlubokou empatii definovala lépe. Musíte prostě chtít skutečně slyšet, co vám dítě říká, být ochotni mu věnovat čas a být mu opravdovou oporou. Pokud zrovna nemáme čas nebo se právě necítíme schopni poskytnout dítěti pomoc, je potřeba to říct a omluvit se. Důležité je také respektovat dítě jako jedinečnou osobnost a důvěřovat, že dokáže řešit své problémy samo. Možná to tak nevypadá, ale Empatik vyřeší cokoli. Odstřihnutím se od našich vlastních pocitů a názorů mu dovolíme mít svůj vlastní prostor a identitu. Vyžaduje to určitý čas a procvičování, než se tento postoj skutečně plně rozvine. Nevím, jak skutečně efektivně vyzdvihnout, že Empatici potřebují sdílet hluboce své emoce, ale přitom ponechat prostor pro to, aby si vytvořili vlastní názor a vlastní identitu. Pokud Empatikovi nebudete alespoň občas věnovat skutečnou pozornost, začne vás úplně ignorovat.
Temná stránka Empatiků totiž staví přesně na tom, že nemají vlastní názor ani vlastní identitu. Jak to vypadá v realitě? Začnou se orientovat spíše podle toho, co říkají ostatní. Naučí se velice přehánět, aby své osobě dodali na důležitosti, budou na sebe strhávat pozornost nevhodným chováním, výbuchy emocí a začnou mít problémy i s fyzickými potyčkami. Typická je prostořekost, narušování osobního prostoru ostatních a velmi dominantní postoje. Vnitřní nepohodu tyto děti obvykle zahánějí tím, že se sami začnou odměňovat, tedy vědomě přejídat sladkostmi a pochutinami. Zmíním ještě veliké riziko závislosti na pochvale a autoritě, extrémní vztahovačnost a nízké sebevědomí. To by myslím jako argumenty stačilo.
Osobnost ENFJ – na druhém schodu se vynoří introvertní potenciál Vizionáře se svojí klíčovou potřebou Důvěry. Na třetím schodu pak temná stránka Talentu (bojte se).
Osobnost ESFJ – na druhém schodu se vynoří introvertní potenciál Šikuly se svojí klíčovou potřebou Spolehlivosti. Na třetím schodu pak temná stránka Kreativity (masakr).
Na závěr bych chtěla říci, že osobnosti ENFJ, ESFJ a jejich introvertní verze INFJ a ISFJ jsou pro naši společnost velice cenné. Jsou to pracovití, vzdělaní a velice kompetentní mravenci této civilizace a především, jsou empatičtí, takže nikoho nechtějí obtěžovat.
Extravertní potenciál Racionalita (osobnost ENTJ a ESTJ)
Ve známém prostředí nápadné a dominantní děti. Od narození chtějí být v centru dění, nedají se snadno odložit. Mají hluboký vztah s hlavním pečujícím rodičem, jsou mazlivé a uchylují se k němu do bezpečí, později od něj vyžadují potvrzení svého jednání. Snaží se zaujmout, zjišťují, co si mohou dovolit, mohou působit drze a arogantně, snaží se přesvědčit o své pravdě. Otevřenost a přímočarost považují za projev důvěry, reálný dopad na ostatní nesledují. Nepochybují o svých schopnostech, předpokládají, že vše budou hned umět. Neustále soutěží i v běžných činnostech, chtějí vždy vynikat. Ve známých činnostech chtějí být první na řadě. Často od nich slyšíme „to už dávno umím a vím“. Kritika a neúspěch se jich viditelně dotýká. Vůči ostatním buď přikazují nebo informují, jsou nekompromisní a tvrdohlavé. Neprosí, neděkují a obvykle nezdraví. Rychle si osvojují pravidla, což ovšem neznamená, že je dodržují.
Klíčovou potřebou Racionálů je respekt. Nejde o to ustupovat, ale dohodnout se. Racionálové chápou, že nemusí být vždy po jejich, ale nesnesou pocit, že jsou ve vleku událostí. Svůj respekt si chtějí vybojovat. Pokud je nerespektujete, budou vás a vaše potřeby přehlížet. Tyto děti si chtějí vše udělat sami, nevyžádaná pomoc je uráží, když je budete popohánět, zaseknou se natruc.
Racionálové jsou od dětství opravdu napřed, pokud jde o samořízení a řízení druhých. Potřebují definovat hranice, aby se v jejich mantinelech mohli pohybovat samostatně. Jejich potřeba autonomie je obrovská. Dohodnout se s nimi není vůbec těžké, jde pouze o to, mluvit s nimi, nikoliv na ně. Jestliže vlastní, zcela jednostranné rozhodnutí označíte slovem dohoda, Racionál ji bude bojkotovat. Je v něm určitá bezohlednost, nejde o snahu ostatním škodit, ale on prostě neumí brát ohledy na ostatní, pokud mu komplikují jeho momentální situaci. Empatie Racionálů dřímá na osmém schodu, co dodat.
Temnou stránku Racionálů lze definovat slovy „boj za vlastní práva a postavení“. Základní nárok Racionála se týká vaší pozornosti, jak jinak. Nemusíte nahlížet jeho nitro, pozorovat ho nebo snad diskutovat, tohle všechno totiž nesnáší. Chce jen, abyste ho brali vážně. Racionál disponuje neomezenou energií při prosazování vlastních potřeb a situace dokáže gradovat až na hranici možného. Přirozená sociální neobratnost se projevuje tím, že nepozná, kdy je toho dost. Potřebuje jasně srozumitelnou výtku, tu ovšem bude přehlížet, dokud se sám bude cítit přehlížen. Je-li v nepohodě, nemůžete počítat s ústupky z jeho strany, ani když je situace objektivně kritická. On se totiž soustředí pouze na obranu svých vlastních pozic a snaží se ostatním dokázat, jak moc se mýlí. Veškerý boj Racionálů, na všech rovinách, se týká pouze respektu.
Racionálové ze všech osobností nejlépe rozumějí pojmu „povinnost“. Respektujte je a nemusíte dělat nic jiného. Je tu ale ještě jedna věc, kterou bych chtěla vyřídit. Racionálové mají sklon udržovat si odstup od okolí tím, že si snadno fixují nějakou automatizovanou činnost, jako je cucání vlasů, šťourání v nose apod. Pokud možno si toho nevšímejte, dítě diskrétně upozorněte na to, že podobné chování na veřejnosti působí podivně a ujistěte dítě (i sebe), že je to pouze dočasný návyk, který časem odezní. Pokud máte i tak potřebu věc řešit, dělejte to diskrétně. Veřejným ponižováním dítěte dosáhnete pouze narušení vzájemných vztahů a narůstajícího vzdorovitého chování. Pokud jde o přejídání sladkostmi a pochutinami, rozumějte tomu tak, že se dítě nudí a snaží se vás tím trestat. Vysvětlete mu, že z dlouhodobého hlediska trestá samo sebe a naučte ho něco nového, ať se zabaví. Racionálové se učí velice rychle, hlavně domácí práce, vlastně je zajímá cokoliv, co dělá nějaký dospělý. Chtějí se naučit všechno, ale nechtějí se to učit sami.
Osobnost ENTJ – na druhém schodu se vynoří introvertní potenciál Vizionáře se svojí klíčovou potřebou Důvěry. Na třetím schodu pak temná stránka Talentu (bojte se, ale jen trochu).
Osobnost ESTJ – na druhém schodu se vynoří introvertní potenciál Šikuly se svojí klíčovou potřebou Spolehlivosti. Na třetím schodu pak temná stránka Kreativity (hm a to je k zamyšlení).
Na závěr bych chtěla říci, že osobnosti ENTJ, ESTJ a jejich introvertní verze INTJ a ISTJ jsou prostě úžasné. Jsou to největší a nejdůležitější mravenci této civilizace, protože všechny ostatní osobnosti dokáží přinutit k tomu, aby dodržovali pravidla hry.
Otevřeně a upřímně
Vidím, že jsem se zase rozepsala příliš a už znám práci editorů, takže druhé dva potenciály (Talent a Kreativita) posouvám do dalšího článku. Píšu hned, ale myslím, že i tak bude uveřejněn až zítra. Máte se na co těšit, protože tyhle dva, to je opravdu něco.
Zároveň si uvědomuji, že průběžně otevírám řadu dalších témat a slibuji, že se k nim budu vracet. Na prvním místě chci pomoci dětem, protože to je naše budoucnost. Pokud se však rozhodnete stát členy této svépomocné skupiny, budeme pokračovat dál. Zlepšíme vaší vlastní sebeúctu a pak se podíváme i na rodinnou atmosféru u vás doma. Můj osobní cíl zní, ehm abych tak řekla: s pomocí „pravdy a lásky“ odstranit „blbou náladu“ v této společnosti. Vím, že díky informacím se to může podařit. Klíčové je ale přestat čekat na záchranu a začít se svépomocí. Opravdové pomoci se totiž nedočkáte, to vám potvrdí každý terapeut. Je mi líto, ale nezbývá než si pomoci sám.
Chystám se brzy otevřít i nějaký komunikační kanál. Záměrně neumožňuji diskusi, protože vás znám. Vím, jak by to dopadlo a nestojí to za to. Ale pro všechny z vás, kteří se mnou chtějí mluvit, vydržte. Já s vámi také potřebuji mluvit. Pro všechny, kdo se potřebují pouze zviditelnit a vylít nějakou žluč, je mi líto, ale nemám čas. Potřebuji dokončit svou knihu.
Informace ohledně zdrojů: Článek píšu z hlavy, a přitom pochopitelně používám myšlenky všech autorů, ze kterých čerpám i pro svou vlastní knihu. Jsou to autoři jako: C. G. Jung, Sigmund Freud, Erik H. Erikson, Daniel A. Hughes, Heinz P. Röhr, D. Keirsey a M. Batesová, Mgr. Šárka Míková a další.
