Článek
Bůh dal lidem Slovo. Bůh řekl Slovo a to Slovo bylo u Boha. Celou Biblí se jako červená niť linou odkazy na slova a jejich význam. Bůh nemluví jen tak do větru, ani my bychom neměli, možná tak je to míněno? Podívejme se na několik takových příkladů:
Shromažďovatel se snažil najít příjemná slova a zapsat přesná slova pravdy.
Zřejmě nestačí pravdu říct, je nutné pro ni najít ta správná slova! Přesvědčil se o tom i Jan Hus v Kostnici. Jeho slova jen popudila místní osazenstvo. Kdyby tak věděl, jaká slova najít, aby naopak utišil jejich vražedné choutky, to by byla jiná!
Bible klade na slova velký důraz. Mají totiž i právní a hlavně závaznou hodnotu:
Potom Jehova řekl Mojžíšovi: „Zapiš tato slova, protože na základě těchto slov uzavírám smlouvu s tebou a Izraelem.
Bůh je zde představen jako někdo, kdo s lidmi uzavírá jasně definované smlouvy.
V knize Kazatel je zase ukázaná moc slov v jiném smyslu slova:
Slova moudrých jsou jako volské bodce a jejich sebrané výroky jsou jako pevně zatlučené hřebíky. Ta slova pochází od jednoho pastýře.
Očividně nejsou slova moudrých určena k tomu, aby vám z nich začalo téct strdí po rtech. Naopak, mohou provokovat i zraňovat. Avšak vždy za dobrým účelem.
Co znamená Slovo v Bibli a v jakých významech se používá, co symbolizuje, co znamená Boží slovo. Znamená to totéž, co řeči? Dalo by se také přeložit jako Boží řeči nebo Boží řečnění? Dal Bůh lidem řeči, řečnění, mluvu? Jsou řeči zbytečné nebo je to software, kterým se může řídit lidská duše?
Bůh je entita, která prochází krz lidi, jejich duše a mysli, a symbolizuje tedy vědomé propojení mezi lidmi a jejich nitry.
Kdo má mít poslední slovo a záleží na tom vůbec?
Slovo v Bibli
Nejčastěji je takto překládán hebrejský výraz da·varʹ a řecké loʹgos. Obecně se týká výrazového prostředku pro nějakou myšlenku. Někdy je však Slovo přímo personifikované. Ježíš je ztotožňován s Logos.
Co to v Ježíšově případě znamená. Že byl Božími ústy, Božím mluvčím, jak ostatně potvrzuje v Janově evangeliu:
Otec, který mě poslal, mi dal přikázání, co povědět a co mluvit. Proto věci, které mluvím, mluvím, právě jak mi je pověděl Otec.
Hebrejská Bible a slovo
Bůh řekl slovo, simsalabim a byl svět. Pokud je to pro někoho nepochopitelné, tak ať se podívá na DNA. Je složena z informací, jak by měl život vypadat, a přesně tak i vypadá. Tudíž není nic neobvyklého si představit, že Bůh či někdo jiný dal instrukce k tomu, jak má vypadat svět, a on se tak vyvrbil.
Určitě věrohodnější než slepá evoluce. Slovo evoluce je zde mezi čtenářstvem obdivuhodně nepochopeno. Je to vývoj jak ze slepé náhody, tak poté, jak říkají evolucionisté, plánovitý rozvoj druhů. Jenomže, kdo vymyslel ten plán rozvoje? Když najdete na stole náhodně rozsypaná písmena jako čajové lístky, jistě vás nenapadne, že v tom byl záměr. Ale celá kniha? To by člověk musel být blázen nebo pohádkář, aby se domníval, že taková kniha spadla z nebe.
V Hebrejské Bibli se výraz Jehovovo slovo opakuje na několika stech místech. Podle všeho Bůh využívá anděly k tomu, aby realizovali jeho pokyny:
Pak rovněž ústy proroků sděluje v hebrejských písmech svůj záměr:
Učitelé slova
V době Ježíše Krista byli farizeové právě těmi náboženskými učiteli, kteří měli za úkol pronášet Boží slova. Oni však dělali pravý opak, jak říkají evangelia:
Boží slovo jste učinili neplatným.
Proto bylo třeba tyto falešné učitele nahradit. Bible na to má speciální výraz:
Vynasnaž se, aby ses představil Bohu jako schválený, jako dělník, který se nemá zač stydět a správně zachází se slovem pravdy.
Podle všeho byli první křesťané takoví dělníci Božího slova. Naznačuje to, že pracovat se slovy dobře je opravdová dřina, větší než někomu spravit třeba okno nebo záchod! Protože slova jsou velmi nepoddajný materiál, nepředvídatelný jako rtuť. A také mohou být toxická. Nebezpečná pro mluvčího samotného i pro jeho posluchače. Přesvědčili se o tom mnozí baviči, kteří často umřeli předčasně nebo na nějaké záhadné autoimunitní onemocnění. Ano, nesprávná slova, nedovedné použití slov a jejich významů může způsobit i celkové zhroucení organismu. Že nevěříte? Nechtějte se o tom přesvědčit na vlastní kůži a já zde nechci nikomu kazit náladu tím, že budu citovat mediálně známé nešťastníky, kteří na to doplatili. Od toho jsou tu jiní, kteří se baví cizím neštěstím, na což samozřejmě doplatí.
Jsou slova jen slova?
Někdo si plete hrušky s jablky když říká: nemluv a konej. Ale i slovo může být konání. A jaké! Dokonce může být i přímo spojeno se životodárnou silou. Ježíš v jedné situaci poslal učedníky, aby sehnali nějaké to jídlo. Když se vrátili, divili se, že vůbec nevypadá unavený a hladový. Brzy pochopili, jak přízemně uvažovali, když jim Ježíš řekl:
Člověk opravdu nežije samotným chlebem, ale že člověk opravdu žije každým výrokem Božích úst.
Máte pocit, že tomu tak není? Stačí se vžít jen do vaší běžné sociální role. Lidé, kteří s vírou nemají nic společného, se často odvolávají na svou sociální bublinu. Co tím míní je, že mají rádi slova a styl uvažování určité skupiny lidí. Těmito slovy se doslova živí. Pokud myslíte, že je to hloupost, asi jste nikdy nebyli na samotce. Což je i při všem tom zlověstném charakteru soužití s ostatními vězni v nápravném zařízení ten nejhorší trest. Proč myslíte, že asi?
Na duchovním předpokladu moci slov jsou postavené celé profese. Básníci, novináři, spisovatelé, kybernetici a mohli bychom najít bezpočet dalších lidí, kteří jasně demonstrují potřebnost slov pro život společnosti. Ale je třeba volit ta správná slova, protože slova mohou i zabíjet.
Málokdy nacházíme v mediální sféře slova druhu, o kterém se zmiňuje Bible. Přitom nesprávně míněná a špatně vybraná slova mohou i poškodit zdraví a tak se děje. V psychosomatice je známo, že rakovinám a podobným jiným moribundusům může velmi přitížit špatný způsob mezilidské komunikace. Dokonce se spekuluje i o nastartování určitých nemocí díky zlým slovům. Jsou na to celé ověřené vědecké studie.
Jak mají vypadat správná slova
Bible v Kolosanům dává návod ke zdravé mezilidské komunikaci:
Ať jsou vaše slova vždy laskavá, ochucená solí, abyste věděli, jak každému odpovědět.
Sůl má antiseptické účinky, všimněte si, že zde není řečeno, že vám má z úst kapat plástev medu. Právě ti hodně milí lidičkové, kteří mluví sladce, mají často roztodivné záměry. Za sladkosti řeči se může schovávat prudký jed.
V Bibli není nikde ani slovo o tom, že by lidé měli chtít mít poslední slovo. Je zde však kladen důraz na dobré slovo, které nemusí být vždy milé. Podstatné je, aby se neminulo svým účinkem. Lidé toho dnes namluví až hrůza, ale jen občas se někdo strefí. Pak to zabolí jako rána po hřebíku. Ale když se zatluče na to správné srdce, je to dobře.
Zdroje:
Rozbor biblických pasáží v:
Novém zákoně
Starém zákoně
