Hitlerovi muži nepatřili právě mezi nejostřejší tužky v penálu

Není právě nejostřejší tužka v penále je rčení, které se v našem jazyce objevilo překladem z angličtiny. Jeho pravý význam lze zajímavě převést tím, že v angličtině slovo „sharp“ znamená ostrý a zároveň chytrý. V češtině tento význam chybí, zato si lze domyslet, že tužky, které nejsou zrovna ostré, jsou poněkud tupé, v přeneseném významu ne zrovna nejbystřejší. A o to právě jde.

Partu Hitlerových mužů netřeba blíže představovat. Co je ale nutné uvést na pravou míru, jsou naprosto nesmyslné představy o jejich mentální vybavenosti. Ty totiž zastiňují odpověď na ne až tak složitou hádanku, jak mohlo dojít k tak bezprecedentnímu řádění nacistů. Sám jako psycholog moc dobře vím, jak vypadají psychologické testy a jak jsou konstruovány. Rozhodně mnoho z nich zcela pomíjí duchovní smýšlení a nastavení testovaných a jejich reálné duševní a duchovní schopnosti.

Prý z testů inteligence v Norimberském procesu vyplývá, že měli Hitlerovi muži jako byl Hermann Göring nadprůměrnou inteligenci. Jenomže nějaký test inteligence vám neřekne vůbec nic o tom, co je kdo zač. Dokonce ani nesdělí, jestli jeho životní volby budou správné. Jak říká Carlo Manlio Cipolla, hlupákem může být i Nobelista. Cipolla musí mít pravdu, když celý život zkoumal právě anatomii hlouposti a to napříč celou společností. Zjistil, že hloupost se nevyhýbá ani akademikům, profesorům stejně jako dělníkům či řemeslníkům. Je to univerzální fenomén, který uniká možnosti detekce právě prostřednictvím testů IQ.

Podobný případ byli Hitlerovi spolupracovníci. Při jejich výběru rozhodně neuměl Adolf Hitler cílit na rozumné lidi. Podívejme se na několik z nich, abychom viděli, jaké duševní ztroskotance si Hitler pro svou Třetí říší zvolil. Je načase odmagizovat celé období nacismu, aby bylo hned a na první pohled jasné, že zlo, které tehdy mezi lidmi kolovalo, bylo ze všeho nejvíc banální, obyčejné a hloupé. To na něm ale bylo to nejhorší. Tím hůře se totiž dalo včas rozpoznat.

Hitler hledal intuitivně kolem sebe hlavně lidi, kteří to banální a hloupé zlo, které se dalo do pohybu, nedokážou zastavit, a naopak se s ním dobře sladí, protože jsou sami prázdní a bez hodnot.

Bormann unikl norimberské spravedlnosti, nicméně té vyšší zřejmě neupláchl. Podle analýzy kosterních vzorků zahynul při náletech na Berlín právě uprostřed svého útěku z obsazeného města. Bormann byl Hitlerovým tajemníkem v rozhodujících letech a jeho pravou rukou. On rozhodoval o tom, kdo se k Hitlerovi dostane.

A jakou měl osobnostní charakteristiku? Ostatní nacisté se jej snažili vystříhat, nebyl to zrovna příjemný člověk. Nicméně ta hrůza, která z něj šla, byla postavená na obludnosti nacistického systému ne na jeho osobnostním charismatu.

Bez nacistické opory ve společnosti by byl jen dalším šedivým úředníčkem.

Himmler byl snad nejhloupější z celé té přední trojice a hloupější než Borman a Göring dohromady. Byl to zemědělec, který se měl věnovat své profesi, orat brambory a krmit prasata, a neplést se do organizace státu ani do věd okultních.

Jak se říká v Čechách, ten nejhloupější sedlák má největší brambory. Tak to sedí doslova na Himmlera. Himmler byl duševně poměrně slabý a nevyvinutý. V rozporu s tím, co napáchal, nesnesl pohled na utrpení ostatních ani na krev. Jak se ostatně prokázalo při jeho návštěvě koncentračních táborů. Paradoxně to byl on, kdo v holokaustu sehrál největší roli.

Další jeho zálibou byl okultismus. Na jednom německém hradě si vytvořil takové snové místo pro vybrané členy SS (termín jednoduše v původním znění Saal-Schutz znamená „ochranka haly“). Zde si hráli na rytíře od krále Artuše a usedali u kruhového stolu, kde Himmler spřádal své mýtické plány o světovládě. Nakonec jej konec režimu vyděsil, chtěl se vzdát a veškerou vinu hodit na Hitlera. To se mu nepodařilo a před zraky britských speciálních jednotek spáchal sebevraždu kyanidem.

Tento člověk by se v normálním režimu uplatnil možná na pozici výpravčího, nesměl by si však plést jednotlivé časy a vlaky.

Göring býval za první světové války úspěšným letcem. Při jednom zranění však začal brát uklidňující drogy a už se svého zvyku nezbavil. Hlavně nepochopil jednu věc. To, že byl dobře namazanou součástkou v systému neznamenalo, že on sám může ten systém řídit. Jeho fatální rozhodnutí coby ministra letectví stála Německo velké ztráty. Miloval luxus a jinak na něm nebylo nic zvláštního. Nijak se nelišil od některých podnikatelů, kteří se rádi odívají luxusním hávem a motají se kolem takzvaně důležitých lidí, zatímco mají v hlavě řezanku.

V Norimberku byl Göring odsouzen k smrti, ale pro jistotu spáchal sebevraždu. Nesnesl totiž představu toho ponížení, že dostane kapuci přes hlavu. Zřejmě díky kooperaci s některým spřízněným bachařem se dostal k té správné smrtící droze. Roli hrály dozajista peníze.

Goebbels byl případ sám pro sebe. Lidé často rádi zaměňují příčinu s následkem. A tak byl z pohledu české filmografické scény fascinujícím mužem s velkým charisma, i když fyzicky byl poměrně neatraktivní. Zjevná skutečnost je ale jiná. Fascinujícího na něm nebylo nic, pokud vás zrovna nefascinují vyhrocené ukvílené blafy.

Goebbels byl Hitlerův ideologický pohůnek. Když se začtete do jeho deníků, najdete tam kombinaci psího vytí se sentimentálními kopanci uražené paničky ze střední třídy.

Takový propagandista to byl. Propagoval hlavně ublíženeckou náladu, kterou měl společnou s tehdejší měšťanskou veřejností. Pokud jde o šíření nenávisti a o to, jak druhým škodit, je v tom expertem každý člověk se špatnými pohnutkami. A Goebbels to rozhodně neměl v hlavě v pořádku. Pro jistotu zabil sebe i s celou rodinou v Hitlerově bunkru.

O dalších mužích by se daly popsat celé kapitoly a měly by třeba nadpis, Jak hloupý Honza k (ne)štěstí přiletěl a podobně. Jmenovitě by se týkaly třeba Rudolfa Hesse (1894-1987), který se nechal zblbnout tím, jak Hitler neustále omílal dokola řeči o tom, jak jsou Angličané spřízněným národem. Na základě toho ztropil Hitlerovi diplomatický skandál, když odletěl do Anglie, tam ztroskotal a nakonec zemřel ve vysokém věku jako jediný vězeň v jednom z vězení v Německu.

Reinhard Heydrich (1904-1942) byl prý nejschopnější Hitlerův muž v říši určený pro speciální úkoly. Nenechte se vysmát. Na Němce stačilo opravdu málo. Heydrich měl to štěstí, že byl díky svému fyzickému vzhledu učebnicovým příkladem konceptu takzvaného Árijce*, narozdíl od Hitlera, samozřejmě. Pokud šlo o jeho intelektové schopnosti, na jeho budoucího nadřízeného Himmlera stačilo opravdu málo. Svůj plán tajných služeb Heydrich načtrtnul na základě četby špionážních románů, a pak už jen stačilo jej předložit naivnímu Himmlerovi. Byl přijat.

Co by bylo opravdu zajímavé je sledovat osudy manželek a partnerek těchto lidí. Protože některé byly zcela ušetřeny veškerých problémů spojených s problematickou profesí svých mužů. Všechny moc dobře věděly, co jejich muž dělá. Třeba manželka vysoko postaveného nacisty Reinharda Heydricha dostala generálskou penzi, neboť byl podle nadále platných zákonů zabit při plnění svých vojenských povinností. Následně provozovala dva penziony v Německu. Ženy Hitlerových mužů rozhodně sdílejí jejich vinu. Stejně jako se říká, že není velkého muže bez velké ženy, je tomu i naopak.

Tito lidé jsou odstrašujícím příkladem toho, jak dokáže všeobecný duch mobilizovat a vytáhnout sociálním výtahem do nejvyšších pater společnosti ty, kteří by si za jiných okolností ani neškrtli. Je třeba si dávat velký pozor a hodnotit lidi nikoliv podle jejich aktuální pozice v systému, ale podle toho, jací opravdu jsou. Jinak se společnost může snadno ocitnout ve velkém průšvihu a zkolabovat. Stejně jako Hitler stavěl svou říši na lidech omezených, nelze žádnou vyspělou společnost vložit do rukou lidí, kteří jsou duševními a duchovními nedochůdčaty. To bychom daleko nedošli.

*Objevily se spekulace, že měl údajně židovský původ. Nebyly potvrzeny.

Zdroje:

Pramenné zdroje:

Paul Joseph Goebbels. Deníky 1938. 1992. Dialog.

Adolf Hitler. Mein Kampf. vydání Naše Vojsko. 2016.

Ostatní popularizující vědecké studie:

Laurence Rees. Temná charizma Adolfa Hitlera. 2013. Ikar.

Laurence Rees. The Nazi Mind: Twelve Warnings from History. 2025. PublicAffairs.

Analýzy dobových filmových záznamů v dokumentech:

Guido Knopp. Hitlers Helfer. Ufa Video. 1996.

Lutz Hechmeister. Das Goebbels-Experiment. 2005. Německo.

Nuremberg: Nazis on Trial. 2006. BBC.

Michael Kloft. Inside Nazi Germany. 2012. z roku 1938. Time inc.

Analýza postřehů z Hitlerova okolí, sekretářek a osobních strážců:

Traudl Junge. Do posledního okamžiku. 2003. Ikar.

Rochus Misch.Byl jsem osobním strážcem Adolfa Hitlera. 2007. Volvox Globator.