Článek
Alternativní školy, obchodní značka čajů, rozsáhlý korpus zvaný antroposofie, to vše je dědictvím obskurního pána, rodáka z chorvatského Kraljevce, který od počátku 20. století až dodnes ovlivňuje školství, esoterickou scénu a biologické zemědělství.
Kde a jak přicházel Rudolf Steiner, jasnovidec, esoterik, filozof a hlavně všeuměl a vševěd, na své myšlenky, které svého času v obrovském množství zaplavovaly knižní trh? A byly to vůbec jeho myšlenky? Jsou jeho učení společnosti prospěšná nebo naopak škodlivá?
Nutno poznamenat, že mystik amatér je asi něco jako chirurg amatér. Není to nic vtipného a asi byste se takovým „lékařem“ nenechali operovat. A jakou škodu vám způsobí mystický amatér? Nenávratně vám poškodí mysl a duši, pokud se mu vydáte všanc.
Je třeba říci, že Steiner je krásný učebnicový příklad jednoho rysu, který psychologové povětšinou nejsou schopni detekovat: zdánlivou chytrost. Kdo má plná ústa sochaných vět a fešných výroků ještě nemusí být automaticky mudrc. Jeho chování může vypovídat o dvou rozličných věcech. První více pravděpodobná indikuje, že se dotyčný stal kopírkou duchovních nápadů ostatních a svým pokoutním zlodějským přístupem vykrádá cizí duchovní obrazy a myšlenky.
Druhá může znamenat, že onen rétor je opravdu moudrý, což je povětšinou varianta těžší k identifikaci.
Jak rozlišit zrno od plev? První častější varianta se dá s jistotou rozpoznat pomocí výsledků, protože člověk využívající zásadně cizí inspirace nic dobrého či pozitivního do životů ostatních nevznáší, jen leští jejich ego. Mezi ony první patřil dozajista Rudolf Steiner, neboť potřeboval ego cviky jako pes morkovou kost.
Podle Magusovy rovnice: čím víc jsou obyčejní lidé vzdělanější, tím jsou zpravidla hloupější, ale o to více se mají tendenci vytahovat jako mucha z omáčky.
Francis byl narozdíl od Rudolfa opravdu „chytrý“
Anglický filozof a státník Francis Bacon k lidem jako je pan Steiner říká:
Toho druhu je i posměch, který si v Protagorovi tropí Platón z Prodika, když mu dá pronést řeč, která se od začátku až do konce skládá jen z vytyčování námitek. Tací lidé se při všech rozvahách zpravidla přidávají k opozici a dělají se důležití vznášením námitek a předpovídáním obtíží. Neboť, když se návrhy odmítnou, je konec. Kdežto, když se přijmou, vyžaduje to další práci. Podobné mudrlanství je proto mor na každou práci. Abychom to uzavřeli: obchodník v úpadku, či skrytý žebrák nezná tolik triků, jimiž by si udržel kredit zámožnosti, kolik jich znají tyhle duté hlavy, aby si udržely kredit nepostradatelnosti. Lidé zdánlivě moudří si mohou o sobě různými úhyby opatřit dobré mínění: ale nikdo ať je nebere do služby: neboť je určitě lepší mít ve svých službách ztřeštěnce než nadutce.
Úvod k hodnocení přes osobu hodnotitele
Religionistika se zabývá všemi náboženstvími na světě a jejich vzájemnými souvislostmi a zdroji
Podívejme se na Steinerovu charakteristiku a vůbec na prototyp tohoto typu náboženské osobnosti nejen z úhlu filozofa, ale i religionisty. Steiner je ve světě náboženském, filozofickém i vědeckém poměrně hojně zastoupen. Míněno takové typy jako je on.
Religionistika je objektivní věda, která se nedá omámit něčími předsudky či osobními preferencemi. Neřeší, jestli svědkové Jehovovi mají pravdu oproti katolíkům, nebo jestli jsou muslimové fanatici jen kvůli tomu, že to říkají křesťané.
Religionista se snaží zjistit všechna dostupná fakta o daném náboženství nebo myšlenkovém směru a posuzuje jeho historický vývoj a společenské dopady. Všechno pokud možno bez vlastní zaujatosti. Jako religionista je v české společnosti prezentován Zdeněk Vojtíšek, který ale přísně vzato religionistiku nevystudoval a je ve svém hodnocení víry ostatních hluboce předsudečně vázán vírou vlastní. Působí totiž na Husitské teologické fakultě a spolu s ostatními věřícími oficiálně uznávaných církví ve Společnosti pro studium sekt. Husitská teologická fakulta nemůže nabídnout objektivní pohled na konkureční náboženství, takový nestranný obraz může poskytnout jen vědecký obor opravdové religionistiky. Ta je zpravidla vyučována na filozofických fakultách, nikoliv na náboženských školách.
A právě religionistika se dokonale hodí na zhodnocení Steinerovy osobnosti, která se nejlépe projevuje až doslova rozprostírá v monumentálním díle nekonečných proudů jeho nedůvěryhodných mentálních výplodů až slovních salátů. Steiner se doslova stal svým učením. Ač spíše než jako myšlenkový směr lze jeho „učení“ definovat jako nekonečné vnitřní tápání, přesto vzbuzuje u mnoha lidí dodnes pocity hlubokého obdivu a bezmezné důvěry až náboženské úcty.
Nejvíce právě u lidí, kteří ve své duši neustále tápou a nejsou schopni ani ochotni se zachytit něčeho stabilního. Steiner bude tedy nejvíce sympatický lidem, kteří jsou vnitřně fluidní, nejistí a rozháraní, ale o to více chtějí dávat najevo svoji až betonově čnící stabilní převahu nad ostatními.
Podobný, leč opačný extrém oproti Steinerově antroposofii, fundamentalismus, jsem popsal v nedávném článku:
Fundamentalisté jsou naopak vnitřně rigidní a tuto neschopnost měnit názory a postoje povyšují na posvátné základy své neochvějné víry v cokoliv, co si vyberou. Oproti tomu Steinerova antroposofie se nedrží ničeho pevného a je stižena přehnanou extrémistickou proměnlivostí, která stírá rozdíly mezi objektivními fakty a čirou fantazií. Měli-li bychom fundamentalismus a antroposofii přirovnat k neduhu, pak by fundamentalismus byl duševní zácpou, zatímco antroposofie duševním průjmem.
Tolik k samotnému učení Rudolfa Steinera, které obsahuje jeho duši, nyní se přes jeho učení zaměřme na jeho osobnost. Jako perličku přidáme srovnání s dalším pozoruhodně pochybným myšlenkovým směrem, scientologií, a jejím zakladatelem.
Hodnocení Rudolfa Steinera a jeho ideologie
Objekt Goetheanum údajně podle Steinerova návrhu, jeho fyzické výstupy byly podobně nevkusné jako jeho myšlenkové útvary
Pro posouzení konkrétního náboženství se religionista obrací ke dvěma hlavním zdrojům. K pramenné literatuře, nikoliv k tomu, co o své konkurenci říká někdo jiný. Hodnocení soupeře ve víře je totiž pochopitelně zpravidla zabarveno předsudky či závistí. Dále se religionista zaměřuje na společenské dopady daného učení. Přitom se nedá ohloupit nějakými populárními či rovnou vědeckými názvy, které daná skupina užívá, což se u leckterých společenství děje záměrně a poměrně často.
Použití mystických pojmů k zakrytí vlastní triviality či manipulace
Třeba scientologové, tato objektivně nebezpečná sekta v Česku provozuje jazykové školy či studijní centra, která se se scientology záměrně přímo nespojují až na poznámku o jejich technologii učení Aplikované scholastiky. Neznalí klienti tedy nemusí vůbec tušit, že jsou vystavování jemné leč úporné podprahové scientologické mentální masáži. Termín Aplikované scholastiky zní vznešeně a odkazuje na metodu, kterou používali středověcí učenci. Zakladatel scientologie Lafayette Ronald Hubbard používal právě takové termíny jako scholastika, oxfordský test osobnosti, engram a podobné proto, aby vyvolal dojem, že je na jeho metodách něco prestižního. Přitom až na obdobné znění nemá s významy těchto pojmů scientologická jazyková škola zhola nic společného.
Podobně postupoval i samotný Steiner, když se odpojuje od duchovního směru teosofie a zakládá si svůj vlastní: antroposofie. Zní to tak krásně, že by se mu chtělo hned věřit. Právě za takovým učením je však skryta nebezpečná pomatenost, tím záludnější, čím lépe zní.
Steiner se stává expertem na zemědělství a výživu
Fotka Steinera coby zvídavého maturanta
Nutno říci, že Steiner po setkání s teosofií, která byla okultním mixem z Východu a Západu, ještě neměl nabito na vlastní směr. Vše se změnilo, když se potkal s polským bylinkářem Felixem Koguzkim, který neměl to štěstí, že by ho napadlo, aby narozdíl od Steinera psal knihy.
Steiner, přestože bezostyšně přejímá veškeré Koguzkiho učení a ještě s ním dál operuje, alespoň uznává, že mu Felix ukázal „instinktivní vědění pravěku“. Co mu ale ve skutečnosti vyjevil Koguzki včetně mnoha dalších, většinou negramotných sedláků, byly praktické přírodní znalosti postavené na dlouholetých zkušenostech vysvětlující k čemu jsou vhodné jaké bylinky a jak pěstovat zeleninu a ovoce s použitím klasických bio metod, na nichž jediných fungovalo zemědělství skoro celou lidskou historii.
Steiner sám o sobě žádnou funkční metodu nevynalezl, pouze přetiskl názory jiných. Ani termín antroposofie není Steinerův vynález. Užil ho již v 16. století učenec a okultista Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim. Pokud se jedná o Steinerův vlastní přístup k biozemědělství, stačí si přečíst například jeho názory v knize Příroda a člověk:
Člověk si musí uvědomit, že pojídá-li příliš mnoho brambor, zakrní mu střední mozek, a že při nadměrném konzumu brambor mohou dokonce trpět smysly.
Na takový „vědecký“ závěr přišel tento „myslitel“ kde? Ověřoval si ho nějakou vědeckou studií, všímal si lidí, vesničanů, se kterými jednal? Své bio metody měl od sedláků, kteří zpravidla neměli přes týden k snědku nic jiného než samotné brambory. Celé generace vyrostly na bramborách, na čem vyrostl Steiner? Na myšlenkách lidí, kteří jedli hlavně brambory, a podle toho jeho učení také vypadá!
Rudolf Steiner jako „znalec“ lidí
V náboženských kruzích ale i kdekoliv jinde dochází často ke kumulování nesmyslů pouhým naivním přejímáním informací od nespolehlivých osob. Vůdce či přední osobnost kterékoliv ideologické skupiny musí mít dobrý vhled do charakterů a myšlenek ostatních, jinak může jeho působení hromadit bludy a vede k nevyhnutelnému kopírování a rozšiřování vadných myšlenkových přístupů.
Rudolf Steiner byl chtivý poznání, hromadil jakékoliv informace bez ladu a skladu, ale rozhodně vůbec nerozuměl jejich podstatě aniž by řešil, jestli může věřit jejich zdroji, což o sobě neustále dokazuje nepřetržitou snahou odvolávat se na neseriózní lidi či pochybné zdroje informací.
V knize Člověk a hvězdy říká o Nostradamovi:
Musíme připomenout mimořádně významnou osobnost této oblasti: Michela Nostradama. Lidé si ho hluboce vážili právě pro nesobecký způsob. Máme od něho nejen jednotlivé předpovědi…
Nevím, co bylo nesobeckého na Nostradamově přístupu, který měl jediný záměr obchodně vytěžit své klienty teatrálními podvody. Možná přišel Steinerovi v něčem podobný jemu samotnému. Také se často a rád vrtal v něčem, co bylo daleko jeho porozumění, a nestyděl se v daných oblastech vydávat tematické knihy, jako by sám chápal podstatu vesmíru.
O neúspěšném prorokovi a hochštaplerovi Nostradamovi ve srovnání s biblickými proroky jsem pojednal podrobněji zde v článku:
Steiner se za svou duchovní kariéru blamoval neustále, jako například když se odvolával na domnělé mystické hnutí rosekruciánů, které je de facto fikcí vytvořenou duchovními učenci počátku 17. století. Jejich cílem bylo udělat si legraci ze středních městských vrstev a intelektuálů. Jedním z těchto záměrných dezinformátorů byl i náš slavný Jan Ámos Komenský, patřil mezi ně ale i „hvězdný“ anglický učenec Francis Bacon potažmo podle některých možná muž, který psal i pod pseudonymem William Shakespeare, nebo přinejmenším jeho výrazný inspirátor.
Rosekruciánství byla taková vtipná duchovní hra pro zabavení se v nudě zapšklého období humanismu
Proč to dělali? Je třeba se jim divit? Uvažovali tak, že když s lidskou hloupostí nelze pohnout, člověku pomůže alespoň si z ní ztropit žerty. Tímto způsobem ovšem bezpochyby neuvažoval Rudolf Steiner, který informace v rámci svého biodynamického přístupu přehazoval jako hnůj vidlemi a s jejich relevancí si nelámal hlavu. Při jejich vyhodnocování spoléhal především na své přírodní instinkty. A příroda je jak známo mocná čarodějka, ale také podlá podvodnice, proto mimikry rosekruciánů Steiner nerozklíčoval a vetkl je integrálně do svého učení.
Alternativní školy po Steinerově vzoru
Zřejmě alternativní školy založené podle Steinerova učebního plánu působí navenek normálně, ale co byste řekli tomu, kdyby se vaše dítě jednou dovědělo, že na Saturnu zůstávají Asurové? A na Slunci duchové ohně? Na Měsíci jsou podle Steinera zástupy Luciferské, škoda, že je Američané na své několikáté návštěvě nepotkali, nebo nám to NASA tají? Je Musk mimozemšťan? Takto můžeme pokračovat ad infinitum.
Bytost Michaela působí na Slunce. A to, co má Slunce duchovně dát světu, můžeme nazvat i tím, co má světu dát Michael a jeho družina.
Právě dítě v antroposofické alternativní škole, i když se prezentuje jako nenáboženská škola, se dočká slavení svátku archanděla Michaela, toho Michaela, který působí na Slunce podle Steinera.
Podezírám zakladatele scientologie, pana Hubbarda, že pečlivě studoval duchovní salát Rudolfa Steinera a vyvodil z něj, že lidem je možno servírovat opravdu všechno s komerčním záměrem to zpeněžit. Protože právě od Michaela a jeho družiny působící na Slunci je jen krůček k mimozemšťanům ze scientologického učení.
Zlo má svou úlohu. Člověk musí vědět, že život je pro člověka nebezpečným procesem a že právě v hlubinách spánku je ona síla, které je nutné zapotřebí - právě zlo.
Oba dva tito zakladatelé náboženských patvarů, jak Hubbard tak Steiner, trpěli megalomanským pocitem, že mají nárok hodnotit úplně vše od zemědělství přes mystiku až po psychologii. Svým poněkud zvráceným stylem se snažili vše hodit do jednoho kotle a uvařit tak maďarský guláš. I guláš však má svá gastronomická pravidla a místo čabajky byste do něj asi zmrzlinu nedávali.
A tak tento duchovní koktej, který Steiner vytvořil svou mimořádnou touhou se vrhat do všech duchovních a vědeckých učení, na která přišel, je poněkud nepoživatelný. S výjimkou osob, kterým chybí duchovní čich a mají kachní žaludek. Takoví zkousnou vše a ještě se olíznou a ani je nenapadne, že když je pak bolí žaludek a je jim špatně, způsobili si to sami svou duchovní nevýběrovou nenasytností.
Zdroje:
https://www.lite.cz/jazykova-skola-lite - viz charakteristika školy
https://www.basic.cz/studijni-centrum/ - viz poznámka až dole v hlavičce k Applied scholastic
Viz citované knihy Rufolfa Steinera, pramenné zdroje z jeho knih či záznamů přednášek:
Příroda a člověk, Fabula 2007.
Esoterní hodiny 1904-1909, Fabula 2017 .
Vědomí zasvěcence, Poznání 2009.
Iniciační poznání, Fabula 2011.
Nutnost a svoboda, Fabula 2012.
Podstata včel, kosmická chemie. Fabula 2001.
