Článek
Ježíš se obklopoval lidmi, které byste si vy, slušní občané, asi domů nepozvali. Prostitutkami, renegády a bezdomovci. A přesto se většina lidí, kteří se dnes prezentují jako křesťané, takových lidí straní. Zvláštní paradox, viďte?
Co myslíte, štítili by se dnešní křesťané a především jejich hogo fogo představitelé oblečení ve zlatých hávech a s tituly Přeosvícený a Blažený Ježíše Krista, kdyby se tady zrána zjevil?
Dobrá otázka pro vás věřící a pro vaše denodenní přemítání a zpytování duše!
Úvod do typologie osobnosti
Psychologové užívají tisíciletími omílané úzy typologie osobností jako je cholerická, sangvinická, flegmatická či melancholická. Pak máme řadu podtypů a poddruhů a hlavně sledují tito odborníci míru neurotismu a případně patologie. To, jestli je někdo morální či etický tyto lidi příliš nezajímá. Něco takového jde mimo jejich obor.
Jak se však psychologové a psychiatři vyrovnávají s tím, když mají posuzovat něčí morální odpovědnost u soudu? Zpravidla si vystačí se sdělením, které podají příslušným autoritám: příčetný, nepříčetný. Vzhledem k tomu, že se zřídkakdy takový posudek dělá ihned či přímo u trestného činu, je jejich povědomí o tom, zda-li daný jedinec byl schopen plných rozeznávacích schopností přinejmenším tristní.
Pokud jde o Ježíše, ten se nezabýval povrchním testováním osobnosti. Podle evangelií totiž do člověka přímo viděl. Byl by pro dnešní psychology konkurencí, kterou by jistě neustáli. Ježíš však nezůstal lidem nic dlužen včetně svých učedníků, které ho bavilo neustále školit a peskovat. Řekl jim:
Vy chcete před lidmi vypadat spravedlivě, ale Bůh zná vaše srdce. Co je u lidí vznešené, je v Božích očích ohavnost!
Ježíše vůbec nezajímalo, jestli je někdo melancholicky ponořen ve svých myšlenkách nebo jestli je neurotický, ale byl zaměřen jen na to, jestli člověk učiní správné duchovní volby, protože o nich především život je. O charakteru a etice chování, pokud vám to něco říká. K čemu vám je, že sangvinik je klidný, když vás bez mrknutí oka obere o peníze, a proč řešit něčí neurózu bez toho, že se zamyslíte nad společností, která jí vyvolala. Třeba je takový neurotik jen konstrukt společnosti, kterým se ona chrání, aby na ní nedopadly spravedlivé důsledky jejích zločinů. Proto z citlivého člověka dělá neurotika a ze sebe vyrovnané lidi.
Není tomu však tak, že by se Ježíš nějak zabýval konvenčním hodnocením osobnosti podle společenské morálky. Ježíš morálku vždy nedodržoval, někdy naopak morální normy porušoval. Jako v případě, kdy jeho učedníci „kradli“ pšenici či když pomáhal lidem v Sabatu. Ježíš chápal, že morální normy jsou tu podřízeny vyšším duchovním principům, které jsou neměnné, zatímco morálka se mění podle potřeb těchto vyšších etických zákonitostí. Proto byl nadmorální.
Z tohoto důvodu byl Ježíš mylně prezentován jako přítel nevěstek a výběrčích daní jen proto, že s nimi trávil více času než s náboženskými učiteli. Činil tak jednoduše proto, jak řekl: nemocní potřebují lékaře, ne ti zdraví. Ti, kteří už vše věděli, spolkli všechnu moudrost světa, nemohli dojít k žádné změně, narozdíl od těch, kteří věděli, jaké to je, žít v pokrytecké šosácké společnosti s falešnými náboženskými a politickými vzory.
Přítel nevěstek a výběrčích daní
Syn člověka přišel, jí a pije, a oni říkají: 'Hle, žrout a pijan, přítel celníků a hříšníků.
Ti, kteří v jeho době na světě zastávali postavení na výsluní nebyli zrovna jeho kamarádi. On sám pro ctihodné náboženské představitele na veřejnosti měl spíše slova opovržení, než že by se jim chtěl lísat do přízně. O náboženských učitelích své doby říká (jim do tváře):
Plemeno zmijí! Jak byste mohli mluvit dobré věci, když jste zlí? Co na srdci, to na jazyku!
Proč tyto lidi Ježíš urážel? Měli na starosti duchovní blaho ostatních a přitom jim šlo jen o vnější prezentaci, nechtěli se vnitřně změnit tak, jak bylo potřeba. A něco takového bylo z hlediska Krista neodpustitelné. Po tom, komu je mnoho dáno, je také mnoho vyžadováno, a se všemi, kteří se staví na piedestal společnosti bude účtováno v tvrdé měně.
Co tedy z předchozích řádků poznáváme o Ježíšovské typologii osobnosti?
Za nejhorší společenskou a osobnostní patologii Ježíš považoval pokrytectví, což je blízko k definici psychologů a psychiatrů: psychopat. Nicméně duchovně jsou tyto pojmy na míle daleko.
Psychopaty jsem pojednal zde, mé vnímání této definice se liší od všeobecně přijímaného pojetí:
Zatímco slovo pokrytec pochází z řeckého: hupokritēs. Což je přízvisko pro herce. Je jím někdo, kdo vám za mrzký žold vystřihne jakoukoliv roli a v jakémkoliv režimu či ideologii. Je to z principu amorální přístup.
Nejhorší jsou slušnáci
O lidech, kteří se snaží za každou cenu na veřejnosti udržet status quo a svou oblíbenost řekl toto:
Podobáte se obíleným hrobům, které navenek vypadají krásně, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých lidí a nejrůznější nečistoty. Stejně i vy navenek vypadáte bezúhonně, ale uvnitř jste plní pokrytectví a špatnosti.
Ježíš považoval snahu se přizpůsobit davu pro získání skupinové oblíbenosti za patologickou. A měl pravdu?
Jistěže ano, protože člověk, který je oblíbený u většiny lidí zpravidla vyzařuje jednu vlastnost, která je davu vlastní. Skupinovost = hloupost. Lidé, kteří chtějí být za každou cenu oblíbení se podílí ještě na něčem zlověstnějším. Šíří přetvářku do éteru, rozprašují do společnosti memy licoměrnosti. Však jistě znáte, není takový člověk, který by se zalíbil všem? Není přirozené, aby vás lidé měli rádi jen tak, proto, že jim lichotíte. Potom totiž nemusí napravovat sami své vztahy, nabydou dojmu, že jsou v pořádku, i když kolem sebe šíří společenskou zkaženost, a takoví pochlebníci jsou agenti špatnosti. Za zlého je tu pak ten, který chce společnost napravit a upozornit ji na její chyby. Takzvaný moderně řečeno whistle blower, nebo někdo říká práskač. Jak nechutné a nízké vnímání něčeho tak ušlechtilého jako je zjevená pravda o vás samotných!
Ne zrovna peace maker
Dnešní svět je plný konfliktů, a tak by se dalo říct, že by se pro něj hodila trocha klidu. Nicméně, opak je pravdou. Dnešní konflikty spočívají právě v tom, že jsou lidé až moc v klidu, i když by být neměli. Měli by řešit to, že neumí komunikovat ani se svými dětmi, natož se svými partnery a už vůbec ne v práci nebo s lidmi na ulici. Ježíš to dobře věděl a rozhodně nebyl na straně řešení typu buď zticha anebo jen trucuj. Takové východisko nabízí řada psychologických kurzů, které se snaží zbavit člověka agrese a naštvanosti na jeho frustraci místo toho, aby jej přiměly k tomu, se s ní utkat tváří v tvář.
Ježíš řekl:
Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni.
Vážení, své konflikty nevyřešíte tím, že budete předstírat, že neexistují.
Shrnuto podtrženo, Ježíš neměl za kamarády lidi, které máte vy, nechodil do stejných restaurací jako většina z vás, nezajímaly ho věci jako většinu z vás, jako jsou nemovitosti, majetek a peníze, a nebavil by se s většinou z vás.
Je vám to jasné?
Kdo je podle Ježíše Krista normální
Normální člověk je ten, který si je vědom toho, co je opravdu zač. Normální nejsou lidé, kteří si hrají na sluníčka, i když druhým nepřejí nic dobrého. Normální nejsou hamouni, kteří si hrají na charitu, normální nejsou ti, kteří se snaží o společenské uznání, které je z vyššího pohledu zcela bezcenné.
Jeden příklad za všechny. Zacheus. Celník, který si nahrabal spoustu peněz, a taky ho nikdo neměl rád, jak tomu bývá u těchto lidí. Přesto prošel jakousi vnitřní změnou a chtěl se za každou cenu s Ježíšem setkat. V době, kdy kolem jeho bydliště Ježíš procházel, se stalo:
Ježíš pak vešel do Jericha a procházel jím. Byl tam muž, který se jmenoval Zacheus. Byl vrchním výběrčím daní a byl bohatý. Chtěl se podívat na Ježíše, aby zjistil, kdo to je, ale kvůli zástupu nemohl, protože byl malé postavy. Běžel tedy napřed a vylezl na sykomoru, aby ho viděl, až tamtudy bude procházet. Když se Ježíš k tomu místu dostal, podíval se nahoru a řekl: „Zachee, slez rychle dolů, protože dnes zůstanu ve tvém domě.“ A tak rychle slezl a s radostí ho přijal k sobě domů. Všichni, kdo to viděli, se začali pohoršovat: „Vešel jako host k hříšníkovi.“ Ale Zacheus vstal a řekl Pánovi: „Pane, polovinu majetku dávám chudým, a cokoli jsem na někom nepoctivě vymohl, vracím čtyřnásobně.“ Ježíš mu na to řekl: „Dnes přišla do tohoto domu záchrana, protože i on je Abrahamův syn. Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit to, co bylo ztraceno.
Zacheus byl zachráněn jen tím, že přiznal nejdříve sám sobě, co je zač, změnil své chování a všechny za své přečiny řádně mnohonásobně odškodnil. Jste toho schopni i vy?
Podle Ježíše je psychopat tento člověk: sluníčko, lichotník a zdánlivě důstojný člověk, který se vůbec nezajímá o situaci druhých a nezabývá se tím, co kolem sebe svým předstíraným dobrem napáchal.
Podle Ježíše je normální zdravý jedinec tento:
přímý člověk, který neváhá napomenout ostatní lidi, sáhnout jim do svědomí, stejně jako sám sobě a neustále dává kolem sebe pozor, aby někomu svými myšlenkami a chováním neuškodil.
Tak nějak vypadá psychologie osobnosti podle Ježíše Krista.
Zdroje:
Analýza biblických textů.
J.R. Porter. Jesus Christ. The Jesus of History, the Christ of Faith. 1999. Duncan.
