Lingvistické jednohubky Evropy: Fríské jazyky

Frísko (neplést s Frískem - Fryslân! - viz část Frísko vs. Frísko) je kulturní region v západní Evropě. Táhne se po pobřeží Waddenského moře, vnitřního moře Severního moře a po fríských ostrovech, od severního Nizozemska až po severní Německo a jeho hranici s Dánskem. Přesné určení tohoto regionu je obtížné, protože se dá mluvit o Frísku v užším slova smyslu, ale i v širším slova smyslu. V užším slova smyslu lze použitím termínu Frísko označit území, která k Frísku historicky patřívala, a dodnes si udržela některé jeho kulturní prvky nebo i některý z fríských jazyků (zřídkakde), v širším pak všechna území, která historicky k tomuto regionu náležela. Při pohledu na přiloženou mapku si dejte pozor na zrádné zabarvení nizozemské provincie Frísko (nejzápadnější tmavě zelené území) jako Frísko v užším smyslu, protože ne všechno jeho území je doopravdy fríské, například ostrov Vlieland (nejzápadnější tmavě zelený ostrov) kulturně náleží spíše k Holandsku, v roce 1942 byl však za nacistického režimu přesunut z provincie Severní Holandsko do provincie Frísko, jejímž úředním jazykem je dnes i západofríština, proto je na této mapce také zakreslen jako Frísko v užším slova smyslu.

Avšak je potřeba objasnit jednu věc. V českém jazyce můžeme termínem Frísko hovořit o více územních útvarech. Možná jste teď po právu lehce zmatení. Pojďme si to tedy rozdělit. První význam slova Frísko je ten, o kterém jsem se již zmínil, je to region v západní Evropě. Pod tímto výrazem se však může skrývat i v češtině stejnojmenná nizozemská provincie, která s regionem úzce souvisí a v dnešní době je vlastně jejím kulturním centrem a místem s nejhojnějším počtem mluvčích fríských jazyků. Angličtina toto dilema řeší lépe. Pro historický region se používá slovo Frisia, pro provincii Friesland. V nizozemštině je slovo pro oba termíny Friesland, ale v dnešní době je již oficiálním názvem provincie západofríské Fryslân. Pro účely rozlišení budu v tomto článku používat tento termín, jelikož se mi zdá nejvhodnější.

Podívejme se na samotné slovo Fryslân. Některé z Vás už možná zarazilo, že nepřipomíná žádný západogermánský jazyk, který známe. Je to angličtina, němčina, nizozemština? Není to ani jeden z uvedených. Tento záhadný jazyk se jmenuje západofríština, patří do západogermánské skupiny fríských jazyků, kterými se mluví v regionu Frísko. To, že patří do vlastní skupiny evokuje, že by tato skupina mohla mít více členů. Kolik těch fríských jazyků tedy máme? Jednoduchá odpověď je, že jsou tři. Komplikovanější odpověď je: tři standardní, avšak každý z nich má docela velkou hrstku dialektů. Třemi základními frískými jazyky jsou: západofríština, východofríština (také sater-fríština, nebo saterlandfríština) a severofríština. Každý z nich v následujících odstavcích krátce rozeberu.

Západofríština (západofrísky Frysk/Westerlauwersk Frysk), někdy zkráceně jen fríština, je nejrozšířenější z fríských jazyků. Hovoří se jím v nizozemské provincii Fryslân. Zajímavostí je, že západofríština je asi nejbližším příbuzným angličtiny (možná s výjimkou skotštiny, ale to je komplikované), takže jestli jste se doteď dívali na nizozemštinu jako něco mezi němčinou a angličtinou, tak teď znáte i jazyk, který se na pomyslném spektru nachází mezi nizozemštinou a angličtinou. Západofríština je také jediný oficiálně uznávaný z fríských jazyků, který je v Nizozemsku, zejména pak v již jmenované provincii, brán jako druhý úřední jazyk. Mluví jím přibližně 350 000 lidí. Jeho nejvýznamnějšími dialekty jsou: klaaifrysk (standardní západofríština), wâldfrysk a nebo také súdwesthoeksk (také stedfrysk), kreolština nizozemštiny a západofríštiny, kterou se hovoří ve větších městech, jako jsou například Leeuwarden a Harlingen. Zajímavý je též dialekt schiermonnikoogs, nejohroženější ze všech západofríských dialektů, který ovládá asi padesát až sto lidí žijících na západofríském ostrově Schiermonnikoog.

Příklady západofríštiny, porovnání s nizozemštinou a angličtinou.

západofríština / nizozemština / angličtina

ien / één / one

hûs / huis / house

goeie dei / goedendag / good day

hallo / hallo / hello

wyn / wijn / wine

miskien / misschien / maybe

leaf / lief / dear

Východofríština je ze všech fríských jazyků ten, který se bohužel nejvíce blíží vymření. Proto se také pro jeho pojmenování často používá název jeho posledního přeživšího dialektu, sater-fríštiny (sater-frísky Seeltersk). Tímto dialektem se hovoří v obci Saterland, která se nachází poblíž města Cloppenburg v německé spolkové zemi Dolní Sasko. Důvodem přežití tohoto dialektu, jehož nejbližší dialekty byly někdy v 17. století vytlačeny byla obtížně schůdná slatiniště v okolí a náboženská izolace od zbytku Německa. Se západofríštinou ani severofríštinou v podstatě není vzájemně srozumitelná. V současné době sater-fríštinou hovoří asi 1 500 - 2 500 lidí.

Severofríština (severofrísky… – k tomu se za chvíli dostanu) je ze všech fríských jazyků asi nejvíce komplikovaná. Hovoří se jí na severu Německa ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. I se svými pouhými 10 000 mluvčími má dohromady asi patnáct až dvacet dialektů. Nejvýznamnějšími dialekty jsou: fering, öömrang, söl’ring, halligenská fríština, mooring a goeshardská fríština. Ve všech těchto dialektech (a ještě v několika dalších) můžeme nazvat severofríštinu těmito způsoby: Nuurđfriisk, nuurdfresk, Noorfriisk, nordfreesk, nordfrasch, nordfräisch a noordfreesch.

Pro porovnání těchto 3 jazyků nám bude sloužit verš z Bible, Jan 3:16. Pro severofríštinu použijeme dialekt söl’ring.

Západofríština:

God hat sa de wrâld leaf hân, dat hy syn iennichste Soan jûn hat, om’t elkenien dy’t yn him leaut net ferlore gean sil, mar it ivige libben hawwe sil.

Sater-fríština:

God hat so de wereld liif, dat hie syn ienichste soan jift hat, foarmédat elken, die in him leet, net ferlóre geiht, mar it ivige liif heff.

Söl’ring:

God hett so de wereld liif, dat he syn eenigste Soan jift hett, foarmédat elken, de in him leet, nich ferlore giht, awer das ewige Leven heff.

Čeština:

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Osobně se mi zatím poštěstilo navštívit jen nejzápadnější část tohoto regionu, a to nizozemskou provincii Fryslân. Také se mi poštěstilo navštívit tři ze západofríských ostrovů, Terschelling, Vlieland a Ameland. Fryslân (ale z fotek, řekl bych, i celé Frísko!) je přírodním i kulturním klenotem. Fryslân je rozhodně z pohledu přírody nejhezčí částí Nizozemska, ať už jde o unikátní písečné ostrovy, chráněné wattové Waddenské moře, nádherný venkov nebo národní parky. Místní lidé jsou doopravdy milí, přátelští, pohodářští a mají obrovský vztah ke své přírodě. Rozhodně doporučuji tento nádherný kraj navštívit.