Článek
Další čínské bububu
Peking se pokoušel tlačit na některé politiky, aby se neúčastnili tchajwanského summitu Meziparlamentní aliance k Číně (IPAC) na konci července. Uvedli to zástupci Slovenska, Severní Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Bolívie i Kolumbie. Výhrůžné textové zprávy, telefonáty i naléhavé žádosti o schůzku právě v době konání summitu či varování před „podvodným prezidentem Tchaj-wanu“, to vše vytáhl Peking ze svého arzenálu. Podle Luka de Pulforda, výkonného ředitele skupiny IPAC, se Číňané zaměřili především na země, „o nichž si myslí, že je lze zastrašit“.
Skupina IPAC, jež na parlamentní úrovni řeší témata spojená s ČLR jako např. porušování lidských práv v Sin-ťiangu či Tibetu, leží Pekingu již delší dobu v žaludku. Na její členy uvaluje sankce, několikrát se také stali oběťmi čínských kybernetických útoků. Nátlak však mnohdy působí kontraproduktivně – jak ukazuje rozrůstání této organizace i nedávný summit, jehož se zúčastnili poslanci z 24 zemí, včetně Evy Decroix za ČR.
Zdroje:
AP: Taiwan president urges democracies to unite at largest-ever gathering of foreign lawmakers in Taipei
Sinopsis: Globální hackovací iniciativa
Čínské a ruské letouny u Aljašky na společné hlídce
Minulý týden Spojené státy s Kanadou zaznamenaly průlet dvou ruských a dvou čínských vojenských stíhaček v aljašské identifikační zóně protivzdušné obrany. Přestože tento let neporušil mezinárodní právo, vyvolal značné obavy. Jedná se nejspíše o první zaznamenanou společnou ruskou a čínskou hlídku v této oblasti; ostatně i čínské úřady potvrzují, že je to akt prohlubující se spolupráce mezi oběma zeměmi. Rozruch vyvolala tato zpráva také v Kanadě, o jejíž arktická území má ČLR stále větší zájem, jak připomíná spolupracovník Sinopsis Charles Burton.
Jedná se o další z mnoha příkladů poukazujících na postupné štěpení světa do dvou bloků, demokratického a nedemokratického. Čína stojí v čele formujícího se bloku autoritářských zemí a stále více se ukazuje její rostoucí vliv i nad Ruskem a zeměmi v tradiční sféře ruského zájmu, jako je například Bělorusko. S ním před dvěma týdny ČLR pořádala společné vojenské cvičení, Bělorusko rovněž vstoupilo do iniciativy BRICS. Vliv Číny na běloruský režim se minulý týden projevil i na dalším, zcela nečekaném místě. Po návštěvě polského prezidenta Andrzeje Dudy v Pekingu a jeho apelacích na čínské vedení se výrazně snížil příliv uprchlíků proudících do Polska přes Bělorusko.
Zdroje:
Financial Times: Russia and China fly joint air patrols near US for first time
Evropská vojenská cvičení s Japonskem
Nejen Čína a Rusko však prohlubují svou vojenskou spolupráci. Německo, Španělsko a Francie se minulý týden poprvé zúčastnily leteckých cvičení s Japonskem, plány na první společné cvičení stíhacích letounů počátkem srpna oznámila také Itálie. Bojová cvičení se členy NATO v Indo-Pacifiku zdůrazňují rostoucí spolupráci zaměřenou na boj proti regionálním hrozbám, zejména ze strany Číny. Analytici navíc upozorňují, že nejsou jen symbolická, ale reálně pomáhají zvyšovat interoperabilitu těchto zemí.
Zatímco klíčové evropské státy cvičily své vojenské schopnosti nedaleko Číny, vysoký představitel EU Josep Borrell se setkal s čínským ministrem zahraničí Wang Im na regionálním fóru zemí ASEAN v Laosu. Diskuze se podle oficiálního prohlášení měla týkat „zejména podpory Ruska v agresivní válce proti Ukrajině ze strany Číny, která negativně ovlivňuje vztahy mezi EU a Čínou“. I tyto události jsou příznačné pro širší přeskupování světových mocností do dvou antagonistických bloků.
Zdroje :
Itálie tápe na nových stezkách do Číny
Italská premiérka Giorgia Meloni tento týden na oficiální návštěvě v ČLR dojednávala novou podobu italsko-čínských vztahů. Ty se otřásly poté, co země koncem minulého roku oznámila odchod z čínské iniciativy Pás a stezka, do níž se v roce 2018 zapojila jako jediná ze zemí G7. Podobně jako v Česku během „restartu“ vztahů s ČLR i v Itálii postupně rostla frustrace z nesplněných slibů o investicích, nadále se také zvyšoval italský obchodní deficit.
Itálie však zároveň stojí o obchodní spolupráci s ČLR, a proto se nyní snaží najít férovější podobu vztahů, než jakou nabízela Čínou ovládaná iniciativa. Během návštěvy obě země podepsaly tříletý plán zaměřený na rozvoj spolupráce v oblastech jako jsou například obnovitelné zdroje energie a výroba elektromobilů, kde Čína podle Meloni patří k technologickým lídrům. Tyto sektory jsou však zároveň i místem napětí mezi Čínou a Evropskou unií, která nedávno uvalila vysoká cla na čínské elektromobily kvůli dumpingovým cenám. Částečný přesun výroby do Itálie (stejně jako dříve oznámený přesun do Maďarska) by Číně umožnil tato cla obcházet a zároveň by posiloval italskou technologickou závislost. Současné úsilí Itálie tak ilustruje, jak komplikované je v době evropského deriskingu najít společnou půdu pro spolupráci s tímto „systémovým rivalem“.
Zdroje:
Xinhua: 习近平会见意大利总理梅洛尼
