Článek
Druhý Tomáš potřetí
V Jihočínském moři to opět vře. Čínská pobřežní hlídka napadla filipínské námořníky dovážející zásoby na základnu v podobě vraku lodi Sierra Madre. Ta je permanentně zakotvená na atolu Second Thomas, který si Peking i přes závazné rozhodnutí mezinárodního tribunálu z roku 2016 nárokuje, ačkoliv se nachází ve filipínských výsostných vodách. Jedná se o několikátý incident v posledním roce, o dvou jsme informovali v minulosti i v našem newsletteru. Čínské pobřežní hlídky do zásobovacích lodí narážely či je ostřelovaly vodními děly, naposledy pak minulý týden čínská stráž fyzicky napadla a zranila několik filipínských námořníků, zabavila jim čluny a jejich obsah vyházela do moře.
Situace v oblasti je vážná zejména kvůli existenci obranného paktu mezi Filipínami a Spojenými státy, který by mohl USA dostat do přímého konfliktu s Čínou. Vzhledem k tomu, že filipínská strana nehodlá ustoupit ze svého nároku na atol a čínské pobřežní hlídky jsou evidentně odhodlány k další eskalaci, je třeba sledovat tento zdánlivě malicherný spor o jeden rezavý vrak jako potenciální zdroj globálního konfliktu.
Zdroje:
Čí je Měsíc?
O teritoria se nezápasí pouze na Zemi. Čínský lunární modul Čchang-e 6, pojmenovaný po mytické bohyni Měsíce, se tento týden vrátil na Zem se vzorky z jeho odvrácené strany, což se dosud žádné jiné zemi nepodařilo. Jde o významný krok ve stále intenzivnějším čínsko-americkém vesmírném závodě. Oba státy si totiž stanovily za cíl vybudovat na Měsíci svou základnu a průzkum vzorků přivezeného měsíčního prachu a hornin tomu může výrazně napomoci. Američané se však obávají, že pokud se to ČLR povede první, bude si chtít území nárokovat. Jejich obavy rozhodně nerozptýlil výrok velitele čínského výzkumu Měsíce Jie Pchej-ťiena, který vesmír přirovnal k oceánu, kde „Měsíc jsou ostrovy Tiao-jü [o které ČLR vede spor s Japonskem] a Mars je jako ostrov Chuang-jen [nárokovaný ČLR i Filipínami]“.
ČLR svou přítomnost ve vesmíru vnímá mimo jiné jako otázku státní bezpečnosti. Bezpečnost vesmíru (太空安全), vedle například bezpečnosti polární či hlubinného moře, je součástí Si Ťin-pchingova konceptu „komplexního pojetí státní bezpečnosti“. Ochranu státní bezpečnosti jako jeden z cílů vesmírného programu pak zmiňuje i white paper vydaný ČLR roku 2021.
Zdroje:
Renmin wang: 嫦娥六号返回器安全着陆
The Wall Street Journal: Historic Moon Mission Moves China Ahead in Space Race With U.S.
Danajský dar pro Slovensko
Slovenská firma InoBat se chystá ve spolupráci s čínskou společností Gotion High-tech postavit na Slovensku továrnu na baterie pro elektromobily. Velkolepý projekt, který je druhou největší zahraniční investicí v historii Slovenska, je mimo jiné reakcí čínských výrobců elektromobilů na kroky Evropské unie. Ti se snaží vyhnout clům na své vozy za dumpingové ceny přesunutím části výroby do Evropy. Loni tak například čínská společnost BYD oznámila plán vybudovat továrnu na automobily v Maďarsku.
Kromě snahy o obcházení cel má však celá záležitost ještě jeden háček. Společnost Gotion High-tech, v níž je hlavním akcionářem koncern Volkswagen, je v USA obviněna z využívání nucené práce, především ujgurské menšiny. Firma Gotion prohlásila tato tvrzení za „zcela nepodložená“, Volkswagen pak přislíbil přísnější kontrolu.
Zdroje:
NE时代: 国轩高科携手InoBat 投建斯洛伐克电池工厂
Newstream: I Slováci se vytasili s obří investicí. Číňané jim postaví gigafactory za desítky miliard
The Wall Street Journal: Chinese Battery Suppliers Tied to Ford, VW Should Be Banned, GOP Lawmakers Say
Zářné zítřky malajsijsko-čínské družby
Malajsijský premiér Anwar Ibrahim minulý týden oznámil úmysl země připojit se k uskupení BRICS, jež založilo Rusko, Indie, ČLR a Brazílie. Organizace se v poslední době rozrůstá, nedávno se k ní přidal Írán, Saúdská Arábie, Argentina, Etiopie, Egypt a Spojené arabské emiráty, dalších 40 států svůj vstup zvažuje. Jakkoli se vesměs jedná o ekonomicky významné země, tvořit protiváhu Západu se jim zatím moc nedaří kvůli obtížnému hledání shody v klíčových otázkách. Často se také jedná o různé nedemokratické režimy, jež se nechtějí podvolovat pravidlům stanoveným ostatními státy (a mnohdy ani svým vlastním zákonům).
Malajsie se začala sbližovat s Čínou za funkčního období premiéra Najiba Razaka (2009–2018). Ten poté, co grandiózním způsobem vytuneloval státní fond 1Malaysia Development Berhad (1MDB) a čelil trestnímu stíhání doma i v zahraničí, přijal finanční pomoc od Číny. Výměnou za to čínským firmám umožnil podílet se na velkorysých a nadhodnocených projektech na rozvoj malajsijské infrastruktury, u nichž záměrně ignoroval finanční podrobnosti a nezabýval se splatitelností dluhů. Kvůli osobním zájmům jednoho politika se tak jedna z nejsilnějších ekonomik jihovýchodní Asie dostala na pokraj dluhové pasti. Najib Razak nyní sedí ve vězení, jeho nástupci však zemi vedou po krátké pauze dále do těsnějšího spojenectví s Čínou.
Zdroje:
Guancha: 马来西亚总理：马来西亚很快将启动加入金砖的程序
