Článek
Z nenápadné dívky se stala hvězda během jediného roku
Rodačka z Náchoda, narozená v roce 1952, zpívala už jako teenager se skupinami Studio Club Náchod a Styl. Zlom přišel v roce 1970, kdy vyhrála soutěž Hronovské slunce. Její talent zaujal skladatele a rozhlasového dramaturga Bohuslava Sedláčka, který jí otevřel dveře do profesionálního světa hudby. Už o rok později měla smlouvy s Československým rozhlasem i Supraphonem a začala natáčet televizní pořady i gramofonové desky.
Koncerty doma i v zahraničí
V roce 1972 přesídlila do Prahy, kde spolupracovala se souborem Plameny, Jiřím Štědroněm a Helenou Vrtichovou. Vystupovala s předními orchestry své doby, například s Orchestrem Karla Vlacha, Václava Hybše nebo Gustava Broma. Koncertovala nejen po Československu, ale také v Polsku, tehdejší NDR, Sovětském svazu a Jugoslávii.
Proč odmítla nabídku Karla Gotta a vzdala se hvězdné slávy?
Rozhodující okamžik přišel v roce 1974. Během zájezdu s Karlem Gottem na Dnech české kultury v Polsku dostala nabídku na dlouhodobou spolupráci. A nebyla by to spolupráce ledajaká. Před Janou Matysovou se zrovna otevíraly dveře k hvězdné slávě. Obsahem nabídky bylo množství zahraničních koncertů a to ne jen v tehdejší NDR. Nekonečné zahraniční koncertní šňůry by byly pro většinu mladých zpěvaček splněným snem.
Jenže Jana Matysová začala řešit dilema. Málokdo věděl, že mladá zpěvačka je v té době už vdaná a zatímco ona žije především v Praze, její manžel je v Brně. Jana za ním jezdila, jak jen to bylo možné, ale už v té době cítila, že se manželství začíná rozpadat. Kdyby nabídku Karla Gotta přijala, prakticky by se vzdala manželství. Návratů do Brna by ještě ubylo. A tak, po důkladném přemýšlení, pomyslné pootevřené dveře ke slávě zabouchla. Zachovala se odpovědně ke svému manželství, které se snažila zachránit. Odmítla nabídku, vrátila se z Prahy do Brna a vědomě opustila cestu, která ji mohla zařadit mezi největší hvězdy československé pop music. Tento krok později výrazně ovlivnil její další kariéru. Nadále sice koncertovala, ale její největší sláva už pomalu odeznívala. Manželství, které se tehdy snažila zachránit, bohužel stejně nevydrželo.
Zpěv nevyměnila za ticho
Hudby se ale nikdy nevzdala. Absolvovala brněnskou konzervatoř v oboru operní zpěv u profesorky Něvy Megové a po skončení vrcholné koncertní kariéry začala předávat své zkušenosti mladým talentům. Působila jako pedagožka na Konzervatoři Brno i na ZUŠ Smetanova v Brně, kde se věnovala výuce populárního, jazzového, muzikálového i šansonového zpěvu.
Lituje zpětně svého životního rozhodnutí?
V pořadu pro Rozhlas České Budějovice se k tomuto zlomovému životnímu okamžiku vrátila. Prozradila, že zpívat s Karlem Gottem by pro ni byla velká čest, ale svého rozhodnutí nelituje. Svůj život v Brně považuje za velice spokojený a výuka zpěvu jí vždy přinášela a doposud přináší velikou radost. V současné době stále působí na konzervatoři v Brně, kde vyučuje zpěv a šanson.
Hity, které stojí za připomenutí
Ačkoli její kariéra na vrcholu trvala jen několik let, zanechala po sobě řadu nahrávek, které dodnes připomínají její mimořádný talent. Mezi nejznámější patří například Jak poprvé, Sedmikráska, Chci právo trubky mít nebo česká verze francouzského hitu Všichni budete zpívat. Archivní televizní pořady z první poloviny sedmdesátých let navíc ukazují, proč byla považována za jednu z nejvýraznějších mladých zpěvaček své generace.
Jana Matysová patří k těm umělcům, jejichž příběh dokazuje, že úspěch nemusí být měřen jen počtem hitů nebo titulních stran časopisů. Její rozhodnutí dát přednost rodině před hvězdnou kariérou z ní udělalo jednu z nejzajímavějších osobností české popové historie 70. let.
Zdroj:
