Hlavní obsah
Názory a úvahy

Proč je málo doktorů, když o studia je enormní zájem?

Foto: voltamax / Pixabay

Studentka medicíny.

Nedokážu se zbavit myšlenky, že za fatálním nedostatkem lékařů stojí problém ve školství. Zájem je tak obrovský, ale fakulty berou jen mizivá procenta přihlášených a z toho ještě část drží pro zahraniční studenty.

Článek

Sehnat zubaře je nadlidský výkon, ale docházejí i očaři, kožaři, někde také pediatři. Čím dál více lidí sžírají psychické problémy, ale sehnat psychiatra je nemožné. Lékaři v nemocnicích jsou přetížení, mají mnoho hodin odpracovaných navíc. Nové lékaře do určitých nemocnic je nemožné sehnat, ačkoliv jim špitály nabízejí hory doly, nic, nikdo nemá zájem a kolikrát je třeba i ambulance uzavřít. Čekací doby na nezbytná vyšetření se prodlužují, často jsou i mnohaměsíční a člověk se takového vyšetření snad nemusí ani dožít.

Navíc, tak jak stárne naše populace, tak stárnou i dosud sloužící lékaři a postupně odcházejí do penze. Nemá je kdo nahradit a přitom je logické, že s narůstající skupinou seniorů, bude práce pro lékaře stále více, neboť právě starší lidé většinou už trpí více nemocemi a lékařskou péči potřebují mnohem více než mladší spoluobčané.

Takže kde máme ty doktory? Utíkají do ciziny? Možná někteří ano, ale je jich skutečně tolik, že zrovna tyto útěkáři jsou strůjci tak masivního nedostatku lékařů? Není všechno způsobeno naprosto špatným systémem vysokých škol? Proč při nástupu ke studiím nemusí medici podepsat souhlas s tím, že budou určitý počet let po absolvování studií pracovat pouze u nás? Pokud mají školy skutečně tak nízké kapacity studentů, pak nechápu, proč je značné procento vyhrazeno zahraničním studentům, neřeším nyní nějaké školné, jestli oni platí a naši studenti ne, řeším místa. A tito zahraniční lékaři u nás jistě také nezůstanou pracovat. Už jen proto, že studují v cizím jazyce a ne v češtině, je předpoklad, že se zde neohřejí a půjdou jinam. Navíc by zde byla stejně jazyková bariéra mezi lékařem a pacientem.

Medicína se může studovat na 8 lékařských fakultách, které spadají pod 4 univerzity. Pět fakult spadá pod Karlovu univerzitu. Na všech fakultách je možné studovat všeobecné lékařství a na pěti z nich i zubní lékařství.

1. LF UK je nejstarší a zároveň největší lékařská fakulta v Česku. Zde mají studenti asi největší šanci na přijetí. Loni se z 2635 uchazečů na všeobecné lékařství dostalo 1130, to je pěkných 43 %. Horší už je to se zubaři. Z přihlášených 898 bylo přijato 61 (7%).

2. LF UK, původně Fakulta dětského lékařství sídlící přímo v nemocnici v Motole. Sem je už těžké se dostat. Každoročně je přijímáno 17% uchazečů. Loni se hlásilo 1597 a přijatých bylo 267.

3. LF UK. Tato fakulta prý v mnohém vyniká. Hlavně ve způsobu výuky, který dbá na praktické dovednosti a nenutí studenty šrotit se neoblíbenou anatomii. Sídlí ve velikém vinohradském zdravotním areálu. Dostat se na tuto fakultu je prý pekelně těžké, ale kdo se dostane, tak už i dostuduje. Přihlášek bylo loni 2142 a 313 se dostalo. To je 15 %.

LF Ostravské univerzity nabízí od loňského roku také studium zubního lékařství. Je to taková komorní fakultička s málo studenty. O všeobecné lékařství mělo zájem 974 lidí a dostalo se na 171 uchazečů (18 %). Zubařů bude ještě méně. Z 375 přihlášených se štěstí studovat usmálo jen na 5 %, takže 20 studentů.

LF v Hradci Králové spadá pod Karlovu univerzitu. A jaké byly poměry přihlášených a přijatých? Na všeobecné lékařství: 1125, přijato 340 (30 %). Zubní lékařství: 509, přijato 45 (9%).

LF v Plzni také spadá pod Karlovu univerzitu. Pyšní se krásným areálem a moderními budovami. Loni se sem hlásilo na všeobecné lékařství 1770 zájemců, 387 bylo přijato, to je 22 %. Zubaře chtělo studovat 915 lidí, ale jen 72 mohlo nastoupit (8 %). Počty přihlášených rok od roku rostou, bohužel fakulta je schopná otevřít jen 51 míst ke studiu stomatologie, protože toto studium je limitované kapacitou speciální laboratoře. Děkan Fínek si také chválí cizojazyčný program, kde bude studovat v letošním roce 80 – 100 zahraničních studentů. Tak nevím, proč pro české studenty je chystáno nějakých 400 míst a 100 pro cizince.

LF, Masarykova univerzita, Brno

Poměr přihlášených a přijatých na všeobecné lékařství: 2571, přijato 537 (21 %). Zubní lékařství: 1040, přijato 69 (7%).

LF, Univerzita Palackého v Olomouci

Poměr přihlášených a přijatých na všeobecné lékařství: 2204, přijato 550 (25 %). Zubní lékařství: 1228, přijato 118 (10%).

Takže tady máme přehledně, kolik studentů chce studovat medicínu a touží se stát lékaři. Dostat se pro ně na vysněná studia je velice těžké. Přijímačky jsou nastavené více než ostře a valná většina je prostě bez šance. Proč je ovšem takové nastavení přijímacího řízení v době, kdy nám lékaři tak bolestivě chybí? To že se někdo celý maturitní ročník dře jako pes na přijímačky na medicínu, vypovídá o jeho neskutečné píli a takový se pravděpodobně na studia dostane. Ale co kdyby dostali možnost i ti, kteří by jistě pilně studovali, kdyby měli tu čest nastoupit ke studiím? Dva, tři body navíc u přijímaček nejsou zárukou kvality studujících mediků a budoucích lékařů. Nebo jsou zde nějaká jiná kritéria, která tak omezují kapacitu škol? Prostorné areály, moderní budovy. Do zdravotnictví jako takového tečou peníze na vybavení nemocnic. Chybí ovšem lékaři. Ve školství se valí také asi peníze někam jinam, než by bylo záhodno. Jinak prostě nedokážu pochopit, proč se musíme ponižovat a shánět doktora přes půl republiky, když je takový zájem o studia.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz