Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Všichni budou studovaní, rukama už nikdo dělat nechce

Foto: Pixabay

Absolventi VŠ.

Čím více školy vyprodukují vzdělaných, tím více klesá hodnota vzdělání.

Článek

Vidina snadných zisků a lehké práce vede nejrůznější neumětely ke studiu. K dispozici jsou i soukromé školy střední a vysoké. Na učební obory se dobrovolně už téměř nikdo nepřihlásí. Dnešní doba už nikoho nediskriminuje. Skončilo bolševické období, že děti nepohodlných občanů na studia, prostě přijati nebyli. Upřednostňovány byly děti z rodin dělnické třídy. Na nich samotných už bylo ponecháno, aby se prokázaly svým talentem a schopnostmi studia dokončit. Kdo na to neměl, prostě letěl. Dnes je systém jiný a školy jsou placené podle množství studentů. Snaží se jich ve studiu tudíž udržet co nejvíc. Čím více studentů, více peněz. Jednoduchá matematika. Takže vyloučení především ze střední školy za špatný prospěch nebo neomluvené hodiny prakticky nehrozí. Pokud by nějaký nový učitel princip nepochopil a chtěl nějakého zabedněnce nechat rupnout, protože nic neumí a do hodin nechodí, je mu to kolegy řádně vysvětleno. Prostě je třeba zamhouřit oko. Nebo možná i zavřít obě oči a jede se vesele dál. Studenti už nejsou diskriminováni díky špatnému politickému profilu rodičů, studovat mohou, může studovat, kdo chce. A pokud jsou v rodině peníze, tak může studovat každý a do nekonečna. Škola pak vyflusne pytel hlupáků, kteří si myslí, že na ně někdo čeká a uvítá jeho nástup na pohodlnou pozici potleskem. Pokud má známosti, je to klidně ovšem možné. Pěkný flek se ani veřejně neinzeruje a konkurz se nedělá. A i kdyby se dělal. Mnohdy je už dáno předem, kdo ho vyhraje. Někteří z těch, kteří protekci postrádají, se diví, že nemají připravené kanceláře a židle, kam by zasedli. Je to tak. Někteří dokonce zlobným tónem vyčítají předešlým generacím, že oni tuto možnost měli.

Vysokoškolák byl vzácnost a podnik se na jeho nástup nemohl dočkat.

Zatím co v roce 1954/55 byl počet absolventů VŠ 4,3 tisíce a třeba o pár let později už bylo absolventů poměrně více, činilo to celých 9,7 tisíce absolventů ve školním roce 1967/68. V roce 2022 přitom absolvovalo vysokou školu 58 699 osob, což je ovšem v porovnání s rokem 2012, kdy absolvovalo úspěšně VŠ studia neskutečných 94 090 studentů, ještě malá položka. A jaké bylo rozložení obyvatelstva ve věku 25-29 let podle vzdělání? V roce 1991 mělo učňovské vzdělání 47,8 % mužů a 32,7 % žen, kdežto vysokoškoláků bylo 13,7 % mužů a 11,3 % žen.

Třetina produktivní populace má vysokoškolské vzdělání.

Zatímco v roce 2001 z populace ve věku 25 až 54 let mělo vysokoškolské vzdělání jen 12% osob, v případě žen dokonce jen desetina, o deset let později to bylo 20 % a v roce 2022 už 30 % osob a v případě žen třetina. A navíc opadl zájem a technické školy. Přitom vysokoškoláci technického zaměření by určitě neměli problém sehnat odpovídající práci.

To je panečku nárůst, co? A kolik mladých prahne po výučním listu?

Je to jasné, neprahne po něm nikdo. Je to možnost poslední volby. Nevyjde žádná střední škola, musí se jít na učiliště. Rukama se nikdo živit nechce. Přitom řemeslná profese se dlouhodobě drží na první příčce poptávky. Takový šikovný řemeslník by si na své příjmy rozhodně stěžovat nemohl. Jenže proč by měl jít jen na učiliště, přece raději vystuduje střední školu a pracovat rukama může kdykoliv. Všichni vědí, že je třeba zvýšit počet absolventů učebních oborů, ale své dítě tam už nikdo dobrovolně nedá. S vyšším vzděláním jsou přece šance na lepší finanční ohodnocení. V rámci regionů naší republiky jsou ovšem rozdíly. V krajích s větším počtem sociálně slabých občanů je i vyšší počet žáků učilišť. Děti hloupější nejsou, ale rodiče je ke studiu nestimulují. Jsou zapotřebí řidiči, prodavači, pekaři, kuchaři a další dělnické profese. Ovšem, když se koukneme, jaká mzda je často nabízena, tak je to opravdu mizérie.

Trochu mi ovšem nejdou do hlavy ti kuchaři. Světem letí fenomén kuchařského umění. Stránky a blogy o vaření, televizní pořady o vaření, soutěže o vaření. A taková hospoda, kde se dobře vaří má zlaté dno. Na tu se musí dělat rezervačky, do ní se ženou na denní meníčka desítky lidí z okolí. Také po večerech je lokál plný. A prostředí vůbec nemusí být luxusní. Stačí běžná restaurace, kde se člověk výborně nají za přijatelnou cenu a má v břiše jako v pokojíčku. Takové se nacházejí běžně téměř ve všech městech. Stihnou za den obsloužit stovky spokojených hostů. Tam musí být kuchař odměněn výsostně a svým výdělkem jistě hravě strčí do kapsy nejednoho vysokoškoláka.

Zdroj:

https://www.czso.cz/documents/10180/20534966/w-3314a4.pdf/f8ba5ed6-17bb-46dc-bd04-b32c835dd315?version=1.0

https://www.natur.cuni.cz/geografie/demografie-a-geodemografie/ceska-demograficka-spolecnost/ke-stazeni/acta-demographica-xii

https://www.statistikaamy.cz/2023/09/01/vysokoskolaku-pribyva/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz