Článek
V poslední době narážím čím dál častěji na komentáře, články, a dokonce i videa se společnou tematikou - české školství a učitelé. Nevím, jestli se mi změnily algoritmy, nebo jsem jen upravil oblast svého zájmu, co se týče informací na internetu a sociálních sítích. Každopádně se tomu nejde už vyhnout. Nejčastěji objevuji kritiky českého školství, nadávání na učitele nebo obranu či ospravedlňování samotných učitelů. I zde na Seznamu jsem shledal, že není nouze o podobné polemiky. Což je jedině dobře.
Taková témata jsou opravdu zajímavá a dobře se čtou (a asi i píšou), o tom žádná. A leckdy autoři mají pravdu a trefně popisují stav věcí, ať už stojí na té či oné straně barikády. Diskuze někdy vážně připomínají bitevní pole a společnost se zdá být rozdělena na dva tábory, jak to tak u velkých a důležitých témat bývá. Kdybychom to však měli připodobnit k válce, zdá se mi, že by to byla první světová. Vleklá, monotónní zákopová válka, ve které ani jedna strana nedosahuje příliš viditelných úspěchů.
Nepochybně je důležité a podnětné o každé věci ve školství rozsáhle diskutovat. Minimálně to nemůže uškodit. Dle mého názoru je to jeden ze způsobů, jak postupně identifikovat například věci, které nefungují, a postupně je zlepšovat. Co ale určitě nefunguje, je točení se na stejném místě pořád dokola. Nedávno jsem četl jeden takový „nový“ článek, kde byla i rozsáhlá diskuze a uvědomil jsem si, že vlastně na chlup stejný jsem četl asi před 5 lety. A i komentáře se mi zdály nějaké podvědomé.
Jak už mohli pozorní čtenáři vydedukovat, mé povolání je učitel. Ne, slepý nejsem. Něco málo o své osobě, o tom jak jsem se dostal k učení a mé slibné kariéře pedagoga chystám v dalším článku. Teď se ale pojďme vrátit k tomu, proč vlastně píšu tyhle bláboly a proč si myslím, že byste měli číst dál.
Moje motivace je jednoduchá. Jelikož jsem se mimo jiné dozvěděl, že učitelé mají přehršel volného času, tak jsem se rozhodl ho využít produktivně. Jsem mladý učitel a rád bych si myslel, že můžu něco pomoci změnit, nebo dokonce zlepšit. Jelikož souhlasím, že podnětná diskuze je důležitá, rád bych takové diskuze vyvolával. K tomu je potřeba identifikovat a pokládat ty správné otázky. Jakožto člověk, který je přímo u zdroje, cítím, že se o to mohu alespoň pokusit. A tak plánuji v dalších článcích sdílet své zkušenosti, zážitky a názory a snad díky tomu otevírat zajímavé diskuze. Věřím, že jako nevystudovaný, ale zapálený učitel budu schopný přinést opět trochu jiný pohled na věc a dokážu věci vidět možná trochu s nadhledem.
Na druhou stranu se ani nebudu snažit sám hledat nebo vymýšlet nová systémová řešení. Uvědomuji si, že od toho jsou tu povolanější lidé. Je mi také jasné, že názory se mohou a dost často budou rozcházet. Slovy klasika, názor je jako díra v …ehm … dutině ústní, každý máme jednu. Proto bych byl rád, abyste mi i vy psali například do komentářů, co je podle vás potřeba řešit a třeba se tomu nedostává příliš pozornosti u vás na škole, v médiích nebo prostě jen v článcích, jako je tento. Stejně tak doufám, že neoslovím jen učitele, ale všechny lidi, kteří se o vzdělání zajímají. Vždy se hodí mít na věci různé pohledy. A věřím, že se nemusíme jen názorově shodovat, nebo rozcházet, ale můžeme se i navzájem doplňovat.
Zkrátka a dobře pojďme v klidu společně a hlavně slušně debatovat. Přeci jen cíl máme všichni společný: provést děti vzdělávacím procesem co možná nejefektivněji a bez zbytečných traumat. Budu se těšit na příští týden, kdy přijdu s krátkým úvodem o mně, mé přezdívce a o tom, jak jsem se dostal k učení.
Sluníčkové prázdniny přeji!
