Článek
Je třeba hledat řešení, aby se opět nestalo, že ve vládě budou sedět šarlatáni, kteří naši zemi povedou jako podnikatelé. Tedy co nejvíce zvýšit zisky a co nejvíce snížit výdaje, myšleno i peníze pro zaměstnance, kterými jsou v tomto případě občané. Z tohoto pohledu to totiž tak doopravdy je. My pracujeme, oni se jen dívají, jestli to děláme dobře, a pak nás hodnotí podle norem.
Snadno se vymlouvá, že při volbách se nevědělo, že to ten či onen povede takto. Není to pravda. Stačilo by důkladně číst volební programy a přemýšlet a hned je poznat, kdo si libuje v mazání medu kolem pusy a kdo chce opravdu něco změnit, nebo se o to alespoň pokusit. Když se nám ve volebním programu líbí úplně všechno, něco je špatně.
Bohužel senioři si takové věci nepřipouští. Jakmile je nabízeno zvýšení důchodů, hned po tom skočí. A to aniž by se zamysleli, že jen těžko se bude zvyšovat, když není z čeho. Valorizace jsou samozřejmostí a pokrývají pouze inflační rozdíly, to je mimo téma.
Bohužel to nejsou jen důchodci, kteří s dobrým úmyslem do volebních uren vkládají pochybná jména. Na špatných volebních rozhodnutích se podílejí i padesátníci a někteří konzervativnější čtyřicátníci. Problém je např. v tom, že pro takové lidi si jdou v kampaních různí rytíři české politiky, třeba Tomio Okamura. Tito rytíři se snaží lidem dát to, co chtějí, ale neobtěžují se vysvětlit, že to nejsou vždy dobré nápady. Jde jim jen o hlasy, je to populismus.
Autor tohoto článku nechce tvrdit, že by měly mladší generace více moudrosti, ale za jedno jsou mnohem odolnější oproti všelijakým příslibům nebo přeháněním a jen těžko od někoho z mladších uslyšíte, že co je v televizi, to musí být pravda. Televize a všeobecně média už dávno nejsou stoprocentní záruka pravdivosti a syrovosti informací. Vše je zabarvené podle toho, jak se tvůrci obsahu přiklání k té či oné straně (tak tomu v jisté míře bylo vždy, ale dnes se to dá odhalit nebo dokázat jen těžko). Netřeba nijak zdlouhavě rozebírat novinářskou obsesi senzacemi. Vzpomeňme si třeba na bábu pod kořenem, naprosto legendární reportáž o staré paní, která uvízla pod kořenem a musela pod ním strávit celou noc. Obohatilo nás to nějak?
Za druhé, argumentem pro tvrzení, že by bylo dobré snížit váhu volebních lístků starších generací a zvýšit tak šance omladiny je následující: Generace X je ze všech nejpočetnější, budeme-li se řídit statistikami z roku 2020. Mladých ve věku 23 až 27 let (pokud přiznáme, že je rok 2023) je téměř o polovinu méně než občanů mezi 43 a 52 lety. Tato skutečnost se volebních principů netýká. Je to proto pro mladší generace výrazně nefér, neboť není jejich vina, že byly dané roky slabší v porodnosti.
Návrh autora článku je jistě kontroverzní, ale pokud máme volby učinit skutečně férové, co jiného dělat?
