Článek
Proti samotné značce nelze říct nic. Je spousta jiných produktů, které jsou volně prodejné a obsahují stejné maximální množství. Mj. alkohol v sobě mají třeba i hrozny nebo višňové dorty. Ještě donedávna (ve 20. století) měl dokonce i kefír kolem 2 % alkoholu. Je proto na samotných rodičích, jak se k tomuto problému postaví.
Birell, v tomto článku braný spíše jako zástupce nealkoholických piv, je však jedním z častých produktů, které lze kromě energetických nápojů a beznikotinových elektronických cigaret spatřit v rukách dětí, a většina z nás cítí, že na tom není něco v pořádku.
Letos se nám jedno dítě na táboře ze dvou Birellů doslova ožralo. Asi to bylo tím sluníčkem a vedrem. Nebyl to hezký pohled. Nechápu, proč se to dětem prodává.
Roli hraje citlivost jedince na alkohol a vypité množství
Že jsou mezi námi lidé, kterým stačí opravdu málo, aniž by měli s alkoholem nějaký nezdravý vztah, není žádná lež. Nedává smysl, aby se tato citlivost vyvinula až v dospělosti. Je tak zcela validní říct, že i dítě může být přecitlivělé na alkohol. Nealkoholické pivo ho má v sobě sice minimum a některé stránky uvádějí, že dospělý člověk může po plechovce Birella řídit již po pěti minutách, ale dítě není dospělý (ani váhově a ani vývojově). Pravidelná konzumace Birella nebo jiného nealko piva může ovlivnit vývoj dětského mozku, způsobit závislost, obezitu a vydláždit cestu k nezdravému životnímu stylu.
Mimo jiné se dětem do pití obyčejné vody moc nechce. Lační po cukrech a Birell je relativně levná „limonáda“, která navíc dobře chutná. Pokud tak má u sebe dítě nějaké větší kapesné, je velká pravděpodobnost, že jej utratí za sladkosti, brambůrky, sladké limonády, a tedy i za Birell. V obchodech jsou samozřejmě některé prodavačky a prodavači takového rázu, že jim zkrátka odmítnou nealkoholické pivo prodat, ale u samoobslužných kas se už tolik nehlídá a pro děti je proto nákup poměrně snadný. Můžou tak za den v krátkém intervalu vypít klidně dvě, tři i čtyři plechovky. Oproti třeba zmíněným hroznům je to lehčí, neboť tekutina žaludkem projde snáze, zatímco po ovoci je člověk najedený a na další nemá chuť.
O prázdninách to bylo skoro každý den. Děcka jela třeba za babičkou (netuším, kam jely samy), a když jsem k nim dorazil se zbožím, první, po čem se ptaly, byl Birell. Byl jsem na vážkách. Ze zákona jim to prodat můžu, ale už se mi několikrát stalo, že se do toho vložil nějaký dospělý člověk a trval na tom, aby si ho děti nekupovaly.
Závěrem
Morální by bylo zakázat dětem prodej jakýchkoliv produktů, které obsahují alkohol i v malém množství a jsou lákavé. Je mnohem pravděpodobnější, že si malý strávník koupí tři plechovky Birella, než že si koupí tři bonboniéry pralinek nebo tři krabice kefíru. To samé platí i o energetických nápojích, ve kterých je kofein a jiné látky, a také elektronických cigaretách bez nikotinu. Ale o tom někdy jindy.
Proveditelné je však pouze to, že si rodiče dobře ohlídají, za co jejich děti utrácí (třeba skrze platební karty pro děti a dožadování se účtenek). A že jim přestanou dávat Birella či jiný podobný produkt na svačinu.
