Článek
Z důvodu mysliveckého hospodaření vzniká na vrácených pozemcích soukromých vlastníků, jak polí tak lesů Honební společenstvo Sitné, kde by každý vlastník pozemků měl právo vykonávat mysliveckou činnost. Hlavní rozhodující orgán tohoto společenstva je Valná hromada vlastníků pozemků. Ta je však řízena dle získaných bodů závislých na výměrové rozloze vložených pozemků. Takže je všem jasné kdo má v okolí největší rozlohu svých pozemků, které jim umožňuje mít rozhodovací právo při jednání Valné hromady honebního společenstva. Tak je časem rozhodnuto, že se honební pozemky k výkonu myslivosti pronajmou právnické osobě.
Koncem roku 2002 se připravuje vznik nového Mysliveckého sdružení Sitné. Jeho stanovy odsouhlasí a zaregistruje MV dne 14.1. 2003, což řeší Standa Veselý a díky jeho kontaktům na správním odboru MV. Členové MS jsou St. Veselý, bratři Luňákové, Jiří Myslivec a jeho otec, J. Postránecký se synem. B. Brtek a J. Marvánek, který hospodaří na pronajatých polích v oblasti Šitole. Pan J. Myslivec pracující u Lesů ČR tak zajistí odsouhlasení jejich pozemků do honitby MS. Členové spolku mají si být všichni rovni se stejnými právy lovu a povinností při péči o zvěř.
Po čase se situace trochu mění, když si hospodařící zemědělci Luňákovi stěžují na velké škody od lesní zvěře na svých plodinách. Za tyto škody je V. Luňákem kritizován S. Veselý, na kterého je tak hozena odpovědnost, neboť byl vybrán jako předseda spolku. Dojde i k hádkám, jak řešit vzniklé škody. Bratr Jan Luňák je místopředsedou spolku a výtky mlčky poslouchá. Mysliveckým hospodářem spolku je pan Jiří Myslivec, pokladníkem Jar. Postránecký, který je zároveň pokladníkem u Honebního společenstva. Možná, že by se dalo škody trochu zmírnit, hlavně od škod zvěře mufloní, kdyby se odsouhlasil jejich odstřel formou poplatkového odstřelu a pozvaných hostů. Nebo prováděním naháněk na černou zvěř. Jenže s touto možností hospodařící zemědělci Luňákovi nesouhlasí.
Nakonec pro klid ve spolku je schválen záměr pro odlov kvalitní trofejové zvěře pouze těmto vlastníkům a jimi pozvaných hostů. Za své náklady vybudují množství posedů či kazatelen v okolí svých pozemků, kam si zvou na odstřeli své hosty. Toto právo má i J. Marvánek, který hospodaří na pronajatých pozemcích v oblasti Šitole.
Ostatní členové si mohou pouze dovolit odstřel zvěře v 1. věkové třídě a vlastnictví jedné povolenky k lovu pro svého hosta, kdy musí být každý ulovený kus ihned nahlášen. Hlavně by neměli využívat jejich kazatelny používané pozvanými hosty v počtu neomezeném. Stav jejich provedených odstřelů je údajně znám hospodáři. Za každý ulovený kus zvěře je sdružením odsouhlasena poplatková finanční částka.
Díky jejich hospodaření mají samozřejmě větší možnosti při přikrmování zvěře na kterou často upozorňují ostatní členy. Tím se myslivecký spolek navrací zhruba do doby, kdy byl vlastníkem honitby jejich děda, pan Vraný.
Zhruba ve stejné době a začátku i nového tisíciletí vychází v tisku knižní publikace o vesnicích a jejich památkových zónách. V ní je rovněž popsaná i tato vesnice Sitné.
Tak léta plynou a časem je jediný Standa Veselý, současný místostarosta obce a od mládí v přátelství s Luňákovými si dovolí jim říci do očí každý nepříjemný problém či nesouhlas s jejich chováním a počínáním. Ze strany novodobých hospodářů je mu tak při řešení problémů připomínáno jeho údajné udavačství, které jim zapříčiňuje kontroly v jejich hospodaření, ale nikdy ničím své tvrzení nepotvrdili, protože to byl pouze jejich vymyšlený produkt. K jeho pracovním povinnostech a starostech o obec se přidá i nesoulad v manželství, které se v roce 2003 rozvádí. V rozpadlé rodině nastává boj o děti a majetek. Z bývalé manželky se stává nenasytná hyena, která po čase vysoudí proplacení manželova daru týkající se poloviny domu čp.10, který zdědil po úmrtí své matky a vyplacení z domu čp. 11.
Jejich události jsou veřejně známé a jen mu komplikují služební práci a činnost v zastupitelstvu obce.
Nový nájemce bytu v bývalé škole přichází v roce 2004 a je jím paní Ivana Sládková. Ta si pro zařízení obchodu kupuje od obce Tupadly vybavení jejich zrušeného obchodu. Po sléze zde tak otvírá obchod, který zajišťuje potřeby místních obyvatel včetně čerstvého pečiva dováženého pekaři 3× týdně. Obec tak má v místě opět kvalitní obchod.
Následnou další etapou oprav bývalé školní budovy je obnova fasády a předělání kdysi špatného štítového zakončení střechy. K tomuto již musí být řešeno souhlasné stanovisko památkářů. Vše je dohodnuto a práci provádí soukromý zedník pan Mareček k veškeré spokojenosti s jeho odvedenou prací.
S financováním této akce finančně přispívá dotace z ministerstva kultury z podpory vesnických památkových zón. Hezkému novému vzhledu fasády už jen neladí špatný stav vchodových dveří. Po dalším jednání s památkáři je nakonec povolena jejich výměna a zhotovení nových se zachováním původního vzhledu. Jejich výrobu a instalaci provedl truhlář
Pepa Kohout z Vysoké.
Při své funkci místostarosty hledal možnosti pro zlepšení vzhledu obce a žádal občany o jejich podněty pro další stavební úpravy vedoucí ke kráse naší vesnice.
Svým tvrzením, že odvedené daně z přijmu místních obyvatel by se měli přenést zpět k zvelebování této vesnice.
Ve své práci pro obec tak pokračuje i v dalším období po volbách v roce 2006 a opětovným zvolením místostarostou.
V obci je vytvořen projekt k zajištění opěrných zdí pro bezpečnost a sjízdnost dolní ulice. Stavba zdí byla rozdělena do tří úseků a jejich realizace provedena během dvou let.
K těmto převážně zemním stavebním pracím muselo být opět získáno souhlasného stanoviska památkového ústavu pro jejich nadzemní vzhled. Do jeho betonového povrchu musely být vsazeny kameny, které tak trochu mají připomínat kamenné zdivo. Nové ploty si vybudují vlastníci pozemků.
První úsek začíná od domu bývalého obchodu podél pozemku Hanykýřů ke hranici s pozemkem Tietzů. Zde dosud žádná zeď není a v místech budoucí stavby se nachází zbytky plotu a několik stromů ořechů, které se budou muset zlikvidovat včetně jejich pařezů.
Druhý úsek kde je výškové převýšení s pozemkem pod úrovní cesty hrozí sesuv zde staré opěrné zdi a musí být realizován jako první v roce 2006. Stavbu provádí malá firma z Mělníka. Poslední třetí úsek tvoří hranici pozemku Šlechtů, kde je pouze starý plot.
V září 2007 pokračuje druhá etapa budování opěrných zdí u dolní cesty, kterou provádí firma Duchač a Rejzl ze Želíz. Nad jejich prací se musí provádět patřičný dohled a upozorňovat na závady ve výkopových pracích.
V tomto období je pro lepší zajištění sjízdnosti dolní obecní cesty při sněhové nadílce, kdy není obec schopna zajistit její brzký úklid je místostarostou prosazen nákup sněhové frézy. S její pomocí většinou on bezplatně zajišťuje tuto zimní údržbu nejen dolní ulice, ale i odklizení sněhu u autobusové zastávky a dalších potřeb obyvatel.
V průběhu roku 2006 až 2007 zde probíhají pozemkové úpravy pro katastrální území Sitné, týkající se změn některých hranic pozemků a jejich digitální zaměření mimo vnitřní území obce. Jednání se účastní všichni majitelé pozemků.
Na základě těchto změn ve výměrách pozemků dochází ke změně nájemních smluv na
pronajaté pozemky zemědělským hospodářstvím M. Luňákové. Od 1.1. 2008 tak činí nájemné
částku 808,- Kč / ha / rok. Při tomto již přechází povinnost platit daň z pozemků na vlastníky.
V lednu 2008 si vlastníci lesů Luňákovi najímají soukromou firmu pro těžbu dřeva na jejich lesním pozemku pod vsí. Způsob přepravy a odtahování kmenů poražených stromů tato firma provádí přes obecní pozemek louky, lesa a cesty, čímž dochází k naprosté devastaci cesty. Žádná žádost o souhlas obce s využíváním cesty nikdy nebyla. Vždyť jsou největší hospodáři ve vsi a zřejmě to nepovažují za nutné. Po upozornění na toto nepřiměřené ničení obecních pozemků se vymlouvají, že je to na firmě. Avšak při zadání zakázky museli s touto probrat způsob provádění této těžby. Po upozornění je následně provedeno běžné urovnání dotčených pozemků. Avšak dešťová voda, která je po léta svedená z obce na cestu přináší vyplavování zeminy z rozdrásané cesty. Obec tak musí následně investovat do zemních úprav na začátku cesty pro vybudování záchytného roštu s odvodem dešťové vody mimo cestu. Následně Standa Veselý odváží zbylé stokové dlaždice z odvodňování dolní ulice na tuto lesní cestu, kde z nich vytváří zpevnění zabraňující dalšímu odplavování zeminy.
