Neziskové organizace mění svět i zákony: Co se podařilo prosadit v roce 2024?

Mnohé neziskové organizace se věnují advokačním aktivitám. Jsou odborníci na své téma a vědí, co je potřeba v systému změnit, aby bylo lépe jejich klientům a klientkám nebo třeba životnímu prostředí. Stejně jako loni jsme pro vás opět sepsali článek, který přináší několik případů systémových změn, na jejichž prosazení se podílely mimo jiné i neziskové organizace.

K úspěšnému závěru dospěla práce organizace Asistence. I díky ní se zvýší příspěvky na péči pro osoby se zdravotním znevýhodněním ve druhém, třetím a čtvrtém stupni. Kromě toho se podařilo také prosadit, že osoby, které pobírají čtvrtý stupeň příspěvku a pobývají v přirozeném prostředí, dosáhnou až na 27 tisíc korun. Podle informací na webu Asistence tato změna pomůže zhruba 30 tisícům lidí v Česku.

Organizace si však uvědomuje, že jejich práce není u konce. Rozsah péče ve čtvrtém stupni se díky zvýšení příspěvku rozšíří o zhruba 6,5 hodiny asistence, což u mnohých lidí stále nestačí k pokrytí veškerých potřeb. Organizace tak dále usiluje o zavedení pátého – individualizovaného – příspěvku na péči.

„Pátý stupeň je aktuálně ve fázi příprav. Je potřeba určit individualizovaný rozsah potřebné asistence a specifikovat skupinu lidí, kterým bude garantována a za jakých podmínek. Ministerstvo práce a sociálních věcí se zavázalo prosadit do konce tohoto volebního období legislativu, ve které budou tyto systémové změny obsažené,“ říká Erik Čipera, ředitel Asistence.

Petice, spolupráce s lobbinovými partnery, odborná podpora Advokačního fóra Nadace OSF, jednání s ministry a dalšími politiky a političkami. Taková byla cesta organizace Sluchátko, která vedla až k novelizaci zákona o sociálních službách. Mezi základní činnosti při poskytování sociálních služeb bude nově zařazena i služba distanční – telefonická a chatová. Výrazně by se tak měla zvýšit kapacita psychosociální podpory pro osoby, které ji potřebují, a to včetně těch, kteří si za ni nemohou dojet.

„Cílem našich aktivit je, aby se psychoterapeutické poradenství stalo daleko více dostupné i klientům sociálních služeb. Psychoterapeutické poradenství pomáhá zlepšit kvalitu života, podpořit duševní zdraví, poskytnout nezbytnou podporu a nástroje pro zvládání obtížných životních situací a budování osobní odolnosti neformálně pečujícím, seniorům a dalším klientům,“ uvádí ředitelka Sluchátka Katka Novotná a zdůrazňuje, že změn se daří dosahovat díky spolupráci mnoha organizací i politických zástupců.

V říjnu vešla v platnost i novela insolvenčního zákona, na jejíž tvorbě se aktivně podílel také Institut prevence a řešení předlužení, Člověk v tísni či RUBIKON Centrum. Doba oddlužení se díky ní zkrátila z pěti na tři roky. Dlužníci se tak rychleji mohou dostat z pasti exekucí. Novela zároveň nastavuje přísnější podmínky pro vstup do oddlužení v podobě adekvátního příjmu, což povede k tomu, že by lidé neměli do oddlužení vstupovat s podhodnocenými příjmy. Ve výsledku tak na změně mohou profitovat jak dlužníci, tak věřitelé i stát.

Poslankyně a poslanci schválili návrh na změnu zákona o sociálních službách, na němž spolupracovaly organizace MILA, Asociace organizací v oblasti vězeňství či RUBIKON Centrum. Díky ní budou moci vybraní lidé se záznamem v rejstříku trestů pracovat v sociálních službách.

„Tento krok pomůže řešit jak nedostatek pracovníků v této sféře, tak přímo se začleněním lidí, kteří si zaslouží druhou šanci,“ uvedla Asociace organizací v oblasti vězeňství na svém Facebooku.

Od ledna v Česku není možné umisťovat děti do tří let do ústavní péče, k čemuž vedla dlouhodobá práce mnoha organizací v čele s Lumos, která se problematikou zabývala od roku 2008 – věnovala se zvyšování povědomí o negativních důsledcích této péče a mapovala důvody, proč jsou děti do kojeneckých ústavů vůbec umísťovány. Na to navázaly další organizace sdružené nejprve v platformě Komunikační mosty Nadace J&T a poté například v Asociaci Dítě a Rodina, které propojovaly odborníky a odbornice s politiky a informovaly o péči o ohrožené děti prostřednictvím analýz a osvětových kampaní směrem k veřejnosti. Výsledkem všech těchto aktivit bylo nakonec v roce 2021 zanesení věkového limitu pro umísťování dětí do ústavní péče - od roku 2025 do nich není možné umístit dítě mladší tří let.

„V posledních dvou letech bylo také přijato několik změn, které jsou potřeba, aby konec těchto ústavů nezpůsobil problémy – došlo například ke změně financování náhradní rodinné péče i úpravě procesů vyhledávání pěstounů,“ uvádí Barbora Křižanová, která se dříve v Lumos a nyní v Nadaci J&T věnuje zlepšování systému péče o ohrožené děti. „Za nás je však nejdůležitější snížit vůbec počet dětí, které se do státní péče dostávají. Obracíme se proto k prevenci a snažíme se hledat cesty, jak odebírání dětí z rodin předcházet,“ popisuje.

Podle dat, která nadace má, je více než polovina dětí ve státní péči ze sociálních důvodů, například kvůli bytové nouzi. I proto Nadace J&T spolupracuje na prosazení zákona o podpoře bydlení v rámci iniciativy Za bydlení. Mimo to se soustředí také na tvorbu zákona o podpoře rodiny, sběru dat, prosazování podpory rodin v terénu a zlepšování sítě služeb.

„Fórum mobilních hospiců aktivně vstupuje do připomínkových řízení zákonů. V případě změn zákona o sociálních službách jsme se několikrát osobně zúčastnili jednání Výboru pro sociální politiku v Poslanecké sněmovně, oslovovali jsme jednotlivce, poslanecké kluby, jednali jsme o navrhovaných změnách na Ministerstvu práce a sociálních věcí,“ popisuje Karolína Fialová, ředitelka Fóra mobilních hospiců, jedné ze skupiny organizací prosazující změny v zákoně o sociálních službách, v níž je například také Česká společnost paliativní medicíny, Charita, Za sklem či Cesta domů.

Letos legislativním procesem prošlo několik změn v zákoně o sociálních službách, díky této skupině organizací i novinky týkajících se oblasti paliativní péče. Nově jsou například poradny pro osoby s potřebou paliativní péče v přirozeném sociálním prostředí zařazené do odborného sociálního poradenství, což by mohlo znamenat přístup mobilních hospiců k financování sociálních služeb či širší definice institutu pečující osoby. Na schválení navíc čeká další změna týkající se příspěvku na péči, která by měla urychlit proces jeho přiznání, což by výrazně usnadnilo situaci rodin terminálně nemocných.

V plzeňských školkách museli rodiče kupovat svým dětem řadu vybavení, které jinde poskytují zřizovatelé. Patřily mezi ně například i peřiny, polštáře a lůžkoviny, které společně s dalším vybavením vycházely na tisíce korun. To vedlo k tomu, že pro některé rodiny byla školka finančně nedostupná. Na základě rovného přístupu ke vzdělání se však podařilo organizacím Ponton a TADY a TEĎ prosadit změnu a přesvědčit zřizovatele, aby základní vybavení na spaní začali dotovat.

„V naší společnosti by žádné dítě nemělo čelit překážkám jen kvůli finanční situaci své rodiny. Díky společné iniciativě s Ponton a dobré vůli na správných místech se dnes můžeme radovat z významného kroku vpřed – plzeňské školky přestanou od rodičů požadovat vlastní ložní prádlo a další výbavu, která mnohým rodinám komplikovala vstup do předškolního vzdělávání,“ uvedla organizace TADY a TEĎ na svém Facebooku.

Definice trestného činu znásilnění se začátkem roku 2025 změní, a to díky usilovné práci organizací Konsent a Amnesty International, které jsme se věnovali už v loňském článku shrnující úspěchy neziskových organizací v roce 2023. Podle zákona, který prošel již celým legislativním procesem, budou za znásilnění považovány všechny případy, kdy oběť jakýmkoliv způsobem vyjádří svůj nesouhlas s pohlavním stykem. V nové definici je také rozšířen pojem bezbrannosti týkající se situací, kdy oběť nemůže projevit nesouhlas. Podle nové úpravy bude mimo jiné za bezbranné automaticky považováno dítě do dvanácti let věku.

Na třetí čtení v Poslanecké sněmovně aktuálně čeká také nový zákon o domácím násilí. Jeho prosazení má na svědomí Koalice NeNa složená ze tří organizací zabývajících se pomocí obětem domácího násilí – proFem, ROSA a Acorus. „Pokud by se vše povedlo, tak bude účinnost zákona platná od 1. července 2025,“ uvádí právnička proFem Petra Presserová.

Nejzásadnější změnou, kterou nový zákon přinese, je jednotná definice domácího násilí, prodloužení trvání vykázání násilné osoby ze společného obydlí z 10 na 14 dní, aby měla oběť více času podniknout potřebné kroky, či povinnost policie zabavit při vykázání zbraně.

Koalice NeNa celý návrh zákona vytvořila a sepsala a účastnila se všech jednání s relevantními aktéry a dalších aktivit. „Je za tím spousta práce, vyjednávání s jednotlivými ministerstvy, poslanci a poslankyněmi, senátory a senátorkami, zástupci Úřadu vlády…,“ říká Presserová. Součástí advokačních aktivit byla také osvětová činnost. Usilovná práce na prosazení zákona trvá již více než pět let.

Na třetí čtení v Poslanecké sněmovně čeká i novela občanského zákona, která obsahuje deklaraci o nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. Očekává se, že projde legislativním procesem a v platnost vejde v lednu 2026. „Věřím, že nebudeme nepříjemně překvapeni a Česko již brzy v této oblasti splatí svůj dluh vůči dětem ohroženým násilím v rodinách,“ uvádí Petra Wüsnchová, ředitelka Centra LOCIKA, které vedle přímé pomoci dětem i rodičům, provádí osvětu a o tématu dlouhodobě hovoří s odbornou i širokou veřejností.

„V červnu 2023 jsme spolu se zmocněnkyní pro lidská práva, Veřejným ochráncem práv, zástupci Ministerstva spravedlnosti a dalšími klíčovími aktéry z řad předních odborníků založili Iniciativu dětství bez násilí. Pod memorandum Iniciativy se podepsalo více než 11500 podporovatelů,“ dodává Wüsnchová k tomu, jak se Centru LOCIKA podařilo přiblížit se schválení důležité novely. Ta by podle ní měla usnadnit případy řešení týraných dětí, aby nebyly přehlíženy či bagatelizovány.

„Tělesné tresty jsou nejrozšířenější formou násilí na dětech a pokud se dítě s násilím setkává ve svém dětství, je vysoké riziko, že se násilí společností bude dál šířit, bude normální. Ze zahraničních zkušeností a výzkumů pak víme, že přijetí takového zákona má v dlouhodobější perspektivě i příznivé dopady na duševní zdraví děti, prokázané jsou i dopady na snížení například sebevražednosti u dívek ve věku od 13 do 18 let,“ říká Wüsnchová.

Prezident v červenci podepsal novelu, která přinese zjednodušení individuálního dárcovství. Jednou z nejdůležitějších změn je, že bezhotovostní fundraisingové aktivity v režimu veřejných sbírek být nemusí. Pokud tedy organizace vybírá peněžité příspěvky od veřejnosti pouze na bankovní účet, nemusí si již registrovat veřejnou sbírku. Více informací najdete v našem starším článku, který shrnuje, co novela mění.

Jan Gregor, ředitel Světa neziskovek, který se na změně podílel, zdůrazňuje, že novela byla tvořena v širokém konsensu.

„Vznikly pracovní skupiny při Radě vlády pro neziskové organizace i Ministerstvu vnitra, které vzájemně komunikovaly a konstruktivně na sebe navazovaly. A u jednoho stolu se opakovaně setkávali různorodí zástupci a zástupkyně neziskového sektoru, všechny darovací portály, Svět neziskovek, Asociace veřejně prospěšných organizací či koalice Za snadné dárcovství. K tomu navíc výborně kooperovali lidé z samosprávy i z ministerstev. Díky všem, byla to jízda a výsledek rozhodně stojí za to!“ říká Gregor.

Cesta k odškodnění za nucené sterilizace tisíců převážně romských žen, ke kterým docházelo mezi lety 1966 a 2010, se zjednodušila díky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i pomoci neziskových organizací. Oběti mohly od roku 2022 žádat o jednorázové odškodné ve výši 300 tisíc korun. Praxe však stavěla poškozené do důkazní nouze, protože vzhledem k intimní povaze zákroku a časovému odstupu často neměly možnost protiprávnost sterilizace dokázat. Kromě toho byla jejich zdravotní dokumentace často skartována, a to i protiprávně.

Loňský rozsudek přinesl změnu – stačí, aby žadatelka alespoň předestřela na první pohled hájitelné tvrzení, že v daném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem. Řadě poškozených žen se tak cesta k odškodnění znovu otevřela a o odškodnění mohly požádat do konce roku 2024, ale organizace, například Liga lidských práv, romské organizace či jednotlivé aktivistky se snaží o prodloužení termínu. Zatím o odškodnění požádalo na dva tisíce žen. Více jsme o odškodňování za nucené sterilizace psali zde.

Poslaneckou sněmovnou prošla v prosinci změna zákona o sociálních službách, díky které se součástí legislativy stanou komunitní sociální služby pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Jde o důležitý milník na cestě k deinstitucionalizaci, tedy odklonu od ústavů, kde žijí lidé s postižením často v nedůstojných podmínkách, a podpoře lidí v přirozeném prostředí. O tuto systémovou změnu usilují střešní organizace Jednota pro deinstitucionalizaci, Aliance pro individualizovanou podporu a další.

Zákon o podpoře bydlení, který by měl přispět k dostupnosti bydlení a řešení bytové nouze a na jehož prosazení dlouhodobě pracuje mimo jiné iniciativa Za bydlení, v roce 2024 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. K tématu iniciativa letos vydala Zprávu o vyloučení z bydlení za rok 2024 a v současné době se prostřednictvím výzev snaží aby se prosazení zákona stihlo ještě v tomto volebním období.

Návrh novely zákona o pyrotechnických výrobcích, na jehož prosazení pracuje Společnost pro zvířata, je na programu Sněmovny, ale není jasné, kdy se jednání reálně zahájí. Cílem novely je, aby s nebezpečnou pyrotechnikou nemohla zacházet veřejnost, ale jen odborně způsobilí lidé, a aby byly zavedeny ochranné vzdálenosti. Organizace vládě předala otevřený dopis podpořený řadou dalších aktérů z oblasti neziskového sektoru na konci roku 2023. Společnost pro zvířata nyní vyzývá občany, aby psali poslancům a poslankyním a přesvědčovali je k co nejrychlejšímu konání.

Řada neziskových organizací se staví za povinné zálohování nápojových PET lahví a plechovek, a to mimo jiné skrze iniciativu Zalohujme.cz. Organizace INCIEN k tématu například realizovala analýzu, která vysvětluje, kolik zálohování plechovek ušetří peněz obcím. Novelu v tomto roce zatím schválila vláda.

Do Sněmovny by měla jít i novela zákona o ochraně přírody a krajiny. „Pro Arniku, která se v rámci Zeleného kruhu podílela na připomínkování, je novela zákona o ochraně přírody a krajiny klíčová zejména z pohledu naší dlouhodobé kampaně Zachraňme stromy, protože její ambicí je mimo jiné zabránit nekontrolovanému kácení stromů při úpravě silnic a jiných stavbách,“ říká Luboš Pavlovič, tiskový mluvčí Arniky.

V listopadu vláda schválila novelu trestního zákona, který přináší několik změn, za něž bojovaly neziskové organizace. Jednou z nich je zanesení postihu za předsudečného násilí, tedy přísnější trestání útoků kvůli pohlaví, sexuální orientaci nebo zdravotnímu postižení. Jedná se mimo jiné o výsledek práce organizace In IUSTITIA, která se spojila s důležitými aktéry a realizovala kampaně a výzvy pro veřejnost. Vládou schválená novela také obsahuje principy restorativní justice včetně metodiky vydané Institutem pro restorativní justici, která tyto principy prakticky zapojuje do práce soudců, policistů, advokátů a dalších profesí. Restorativní justici jsme se letos podrobně věnovali v tomto článku.

Úřad vlády se letos také zabýval dokumentem Systémová opatření pro podporu lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči. Jeho schválením stát uznal, že práva těchto lidí jsou v ohrožení, jejich podpora je nedostatečná a že je třeba výrazného zlepšení systému. Dokument obsahuje řadu strategických cílů i konkrétních opatření, které zpracovaly organizace Děti úplňku, NAUTIS, Mikasa a další.

Autorka: Barbora Báštěcká

Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.