Zpráva o stavu lidských práv v ČR upozorňuje na násilí na seniorech i postavení menšin

Zpráva se na základě informací od členů a členek Rady a jejich výborů a dalších poradních orgánů vlády zabývá několika oblastmi lidských práv, například rovností a ochranou menšin, právy dětí a cizinců nebo sociálními reformami u dávek, exekucí, insolvencí nebo bydlení.

V oblasti práv menšin upozornila zpráva především na nerovné zacházení a diskriminaci, se kterou se v oblastech každodenního života několikanásobně častěji setkává romská menšina. Konkrétně se jedná třeba o přístup k zaměstnání, bydlení, zdravotní péči nebo vzdělávání. V důsledku toho pak Romové a Romky dosahují nižšího vzdělání, žijí v méně kvalitním bydlení a jsou také méně pracovně aktivní – pokud už pracují, často v šedé ekonomice. Často příliš nevěří ve schopnosti státu zmíněné problémy řešit. Pomoci by mohlo jmenování vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, funkci od roku 2023 zastává Lucie Fuková.

Zpráva upozornila i na náročné slaďování mateřství a pracovního života, se kterým se v Česku potýkají ženy. Výzkum veřejného ochránce práv ukázal, že ženy jsou v zaměstnání často dotazovány na rodinné plány, přestože to zákon zakazuje. Kromě toho po návratu z rodičovské mnohdy nemají možnost zkrácených pracovních úvazků nebo flexibilní pracovní doby. Podle zprávy jsou pak matky pečující o děti považovány svými nadřízenými za méně výkonné, což se následně projeví i na jejich pracovním ocenění, například ve formě odměn.

Čím dál větším společenským tématem se stává také násilí na seniorech. Zpráva upozornila na výzkum Masarykovy univerzity, který mapoval výskyt různých forem násilí, zanedbávání a podrývání důstojnosti seniorů a seniorek v Česku. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že obětí násilí se v různé míře a podobě stává třetina seniorů, pomoc ale vyhledají ani ne ve čtvrtině případů. „Výstupem projektu proto byla i Metodika k definici seniorského abusu, která má podchytit násilí na seniorech ve všech jeho podobách a ukázat, jak mu předcházet, jak jej odhalit a jak na něj vhodně reagovat,“ uvádí zpráva s tím, že v procesu je také legislativní posílení ochrany seniorů a seniorek před násilím ve společnosti.

S překážkami se ve společnosti stále setkávají lidé se zdravotním postižením. Často jde o bariéry nejen fyzické, například nedostupnost bezbariérového přístupu v budovách nebo veřejném prostoru, ale i psychické – v myšlení politické reprezentace, státních orgánů i široké veřejnosti.

„Ačkoliv již před 10 lety občanský zákoník zrušil možnost zbavení svéprávnosti, a zavedl naopak podpůrná opatření pro samostatné právní jednání, soudy tato opatření stále aplikují vzácně a svéprávnost lidí nadále spíše omezují,“ připomíná zpráva.

Lidé se zdravotním postižením se potýkají mimo jiné s tím, že ačkoli se příspěvky na péči nebo speciální dávky částečně zvýšily, chybí valorizace a jejich reálná hodnota spíše klesá. Zvýšily se také platby za sociální služby. V neposlední řadě se osoby se zdravotním postižením stávají oběťmi předsudečného násilí, ochranu před takovým zacházením v trestním zákoníku navíc nemají stejnou, jako jiné skupiny obětí.

Zpráva o stavu lidských práv také upozornila na situaci týkající se LGBTQ+ lidí. Až polovina z nich zažívá negativní reakce na svou orientaci nebo identitu, a to nejen ve formě stereotypů a předsudků, ale i urážek, projevů nenávisti a také útoků. Kvůli tomu žijí otevřeně spíš jen mezi blízkými lidmi a na veřejnosti se skrývají. „Na druhou stranu vnímají, že viditelnost a podpora od veřejných osobností a společnosti jako celku posilují jejich společenské přijetí. Odborníci proto volají po legislativních změnách, třeba zrovnoprávnění v přístupu k manželství nebo lepší ochraně proti předsudečným trestným činům v trestním zákoníku,“ doplňuje zpráva.

Ze specifických skupin zpráva věnovala zvláštní pozornost dětem. Upozornila na fakt, že český systém péče o děti dlouhodobě naráží na roztříštěnost mezi několik ministerstev a chybějící koordinaci jeho složek. Sjednotit by ho měl plánovaný nový zákon o ochraně dětí a podpoře rodin. V souvislosti s nezletilými se v poslední době skloňuje také nepřijatelnost tělesného trestání dětí, ke kterému Rada Evropy vyzvala Česko už v roce 2015. Nyní se zdá, že jsme na dobré cestě, návrh novely zákoníku letos schválila vláda.

Podobně také současný kabinet schválil novelu zákona o Veřejném ochránci práv, která ustanovuje pozici dětského ombudsmana. Kromě vyřizování stížností týkající se dětí by měl monitorovat naplňování dětských práv, systematicky podporovat zapojování dětí do rozhodování, která se jich týkají, nebo je v krajních případech pak zastupovat před soudem.

Dětmi začíná zpráva také v oblasti práv cizinců, konkrétně detencí nezletilých cizinců bez doprovodu a rodin s dětmi, kterou český právní řád umožňuje a která má prokazatelně negativní dopad na fyzické i duševní zdraví nezletilých. Tuto praxi dlouhodobě kritizují lidskoprávní organizace a je v rozporu s Úmluvou pro práva dítěte i Evropskou úmluvou o lidských právech. Rada vlády proto vyzvala k ukončení detencí rodin s dětmi k 1. lednu 2026. Řešením se bude zabývat pracovní skupina na Ministerstvu vnitra (více jsme o tématu psali zde).

Z dalších práv cizinců je třeba zmínit i zpřísňování podmínek pro ukrajinské uprchlíky. Stát například přistoupil k přísnějšímu výkladu podmínek pro získání bezplatného ubytování na dobu neurčitou.

„Kromě podmínek zranitelnosti jako věk do 18 nebo nad 65 let, studium na české vysoké škole do 26 let, zdravotní znevýhodnění apod. musí být osoba navíc příjemcem humanitární dávky z důvodu nízkých příjmů. Humanitární dávky pak dostávají pouze ti, kdo žijí v domácnostech, které mají příjem nižší než životní minimum. Zranitelné osoby, které si vydělávají nebo šetří, tak systém de facto penalizuje za jejich ekonomickou aktivitu,“ vysvětluje zpráva.

Přestože ekonomicky aktivních je v Česku 72 procent příchozích z Ukrajiny, většina pracuje pod úrovní své kvalifikace. Nejčastějším důvodem je nedostatečná znalost češtiny. Pod hranicí chudoby bylo v loňském prosinci 57 procent Ukrajinců, zvýšil se i podíl osob extrémně ohrožených chudobou. Situaci zhoršují i časté změny systému novelizacemi, které jsou navíc nedostatečně komunikované (data poskytují obrázek o tom, jak se Ukrajincům (ne)daří uchytit na trhu práce, sehnat místo ve škole nebo střechu nad hlavou, jsme shrnuli v tomto článku).

V dluhových problémech se ale nacházejí i české domácnosti. Zhruba čtvrtinu z nich připravila inflace o reálnou hodnotu úspor, téměř u třetiny vedla k příjmové nestabilitě nebo extrémnímu ohrožení chudobou. V Česku probíhají více než čtyři miliony exekucí vůči zhruba 660 tisícům dlužníků. Přestože došlo k několika reformám a Milostivým létům a počet dlužníků klesl, stále zůstává poměrně vysoký. Zpráva naději vkládá do novely insolvenčního zákona, která už byla schválena a má oddlužení zpřístupnit ještě více.

Nízké příjmy bez větších úspor nebo příjmová chudoba se podle výzkumů Život k nezaplacení, na který zpráva upozornila, týkala třetiny populace, problémy se splácením svých závazků má přes 10 procent lidí. Pomoc v podobě dávek nebo jiné podpory je však spíše neefektivní a sociální systém je v mnoha ohledech problematický:

„Sestává z různých typů dávek s často velmi rozdílnými podmínkami. To pak mnoho lidí odrazuje od podání žádosti o dávku. Ve výsledku tak mnohé dávky pobírá jen zlomek oprávněných. Lidé se navíc o dávku často stydí požádat, neboť to vnímají jako svou neschopnost a své selhání, jakkoliv tomu tak ve skutečnosti často není. Praktické případy ukazují, že ne ve všech případech je sociální pomoc dostatečně adresná a efektivní.“

Jedním z nejpalčivějších problémů Česka zůstává přístup k bydlení. Lidí v bytové nouzi (bez bydlení či v nejistém nebo nevyhovujícím bydlení) je více než 150 tisíc, desetkrát více osob má pak různé problémy s bydlením. Nejčastěji se to týká samoživitelů a samoživitelek, neúplných rodin, osamocených seniorů a seniorek, ale i obětí domácího násilí nebo mladistvých, kteří opouštějí ústavní péči.

Zpráva se zeširoka věnovala i řadě dalších témat, například lidským právům v oblasti moderních technologií nebo mučení a špatnému zacházení. Ke každé části navíc autoři a autorky přidali seznam doporučení, která by se měla stát předmětem budoucích odborných diskusí. Kompletní zpráva je dostupná zde.

Autorka: Ilona Hobzová

Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.