Článek
Jak deník upozorňuje, voda je velice důležitá v řadě oblastí. Kromě toho, že jí pijí lidé i zvířata, je nezbytná v zemědělství a průmyslu, má vliv na lokální klima a je nezbytnou součástí hydrologických a ekologických cyklů. Vzácnost sladkovodních zdrojů pak podtrhuje, že tvoří pouhých 0,01 % z veškeré vody nacházející se na zemi.
Největší zásoby sladké vody na světě má Brazílie a to převážně v povodí Amazonky. Na druhém místě je Ruska a pak tři státy s velmi podobnými zásobami Kanada, USA a Čína. Všech pět států dohromady pak drží většinu světových zásob sladké vody.
Zásoby jednotlivých zemí:
země zásoba vody
Brazílie 5 661 km3
Rusko 4 312 km3
Kanada 2 850 km3
USA 2 813 km3
Čína 2 813 km3
Zároveň jsou tyto země také těmi největšími na světě. Je tedy poměrně logické, že na svém obrovském území mají i velké množství vody a mají také obrovskou spotřebu. Čína má sice pátou největší zásobu sladké vody na světě, ale i tam se některé její oblasti potýkají s problémy v zásobování vodou.
Neméně zajímavé jsou proto také hodnoty přepočtené na jednoho obyvatele, které nabízí server worldpopulationreview.com. V tomto srovnání si nejlépe vede Island, kde na jednoho obyvatele připadá 463 894 m3 vody. Z pětice státu s největšími zásobami si pak nejlépe vede Kanada s 74 986 m3 na obyvatele a naopak Čína je s 1 993 m3 daleko za prvními příčkami. Z jižní Ameriky je na tom nejlépe Peru, kde na obyvatele připadá 49 272 m3 vody.
Pro srovnání Česká republika je na tom s 1 229 m3 ještě o něco hůře než Čína a jen o málo lépe než Indie (1 036 m3). Obdobně jsou na tom i naši sousedé Německo, Polsko a Slovensko. Výrazné lépe si vede jen Rakousko (6 168 m3).
