Článek
Donald Trump se ve svém současném období kromě jiného pustil do rozsáhlé změny celní politiky, především do navyšování cel. Nová cla vyhlašuje v několika vlnách a různě je upravuje nebo pozastavuje, není tak úplně jednoduché se v současné celní politice USA zorientovat.
Jaká cla v současné platí?
Jedny z prvních cel zavedl Trump vůči sousedním státům Kanadě a Mexiku už v únoru. Export z obou zemí podléhá clu 25 % s výjimkou kanadské energie, která podléhá clu 10%. Takzvaná „základní“ 10% sazba vyhlášená později pro řadu zemí pro Kanadu a Mexiko neplatí.
Další cla vyhlásil Trump 9. dubna, která platí pro zhruba 60 zemí v různé výši. Ta jsou nyní na 90 dní odložena a na tyto země se uplatňuje „základní“ 10% sazba s výjimkou Číny. V případě Číny došlo k opakovanému vzájemnému zvýšení cel, až se americká cla vůči Číně vyšplhala na 125 %. K tomu je ještě třeba připočítat předchozí cla ve výši 20 %, která byla zavedena již dříve. Podle Bílého domu ale díky kombinaci různých cel může být skutečná výše cel pro některé zboží až 245 %. Čína v odvetě zavedla 12. dubna cla na výrobky z USA ve výši 125% s tím, že se jedná o konečnou výši, protože výrobky z USA jsou nyní v Číně v podstatě neprodejné. Čínští představitelé uvedli, že další zvyšování cel postrádá smysl a bylo by pouze hloupým „vtipem“.
Další cla stanovila Trumpova administrativa na některé komodity a výrobky. Od 12. března platí clo 25 % na ocel a hliník včetně výrobků z nich. Od druhého dubna platí cla na automobily také ve výši 25 % a od 3. května se toto clo vztahuje i na autodíly.
Speciální výjimku mají elektronická zařízení včetně chytrých telefonů a počítačů dovážených z Číny na které se sazba 125 % nevztahuje. Trump nicméně prohlásil, že výjimka pro technologie z Číny může být pouze krátkodobá.
Změna postihne i malé balíčky zasílané z Číny, pro které původně platila výjimka. Od 2. května se na ně vztahuje sazba 90 % nebo 75 dolarů za položku a od 1. června se tato sazba zvyšuje na 150 dolarů za položku.
Důsledky celní války z let 2018 a 2019
Trumpova politika navyšování cel není zcela nová, v menší míře se projevila i v jeho prvním volebním období. Už jeho první administrativa zavedla nejagresivnější protekcionistickou politiku od Velké hospodářské krize ve 30. letech. Během první celní války s Čínou v letech 2018 a 2019 zavedla Trumpova administrativa 20% cla na přibližně 60% zboží obchodovaného mezi USA a Čínou. Bidenova administrativa tato cla do značné míry zachovala a tak je nyní možné hodnotit dlouhodobé účinky těchto opatření.
Jedním z Trumpových slibů bylo, že Čína v důsledku cel sníží ceny, aby se udržela na americkém trhu. Podle zpráv sestavených Harvard Business Publishing cla z větší části zaplatili američtí dovozci a američtí spotřebitelé. Nedošlo ani k návratu výroby do USA nebo navýšení pracovních míst, společnosti jednoduše přesunuly výrobu do třetích zemí.
Profesor Alberto Cavallo, který působí na Harvard Business School, jeden z autorů studie o vlivu celní války z let 2018-2019 na ceny v USA, upozorňuje, že chování trhu při zvýšení cel závisí na mnoha faktorech mezi které patří velikost a rozsah cel, zda existují alternativní dodavatelé pro dotčené zboží nebo služby a také celospolečenské očekávání dalšího vývoje.
„Americká cla se zaměřila na čínské zboží, které bylo obtížné nahradit, takže čínští vývozci udržovali ceny stabilní,“ vysvětlil Cavallo, zatímco američtí dovozci museli snižovat své marže a promítat zvýšená cla do cen produktů. To ovlivnilo ceny produktu jako jsou pračky, solární panely a ocel. Vliv na ceny nebyl rovnoměrný, některé zboží zaznamenalo výrazný růst cen okamžitě jinému to trvalo déle. Celkově cla způsobila mírný nárůst cen a snížení kupní síly spotřebitelů, ale neměla zásadní vliv na ekonomiku.
Trumpův ministr financí Scott Bessent to vyzdvihl v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem. „Skupina z MIT ukázala, že s prvními cly prezidenta Trumpa na Čínu, která činila asi 20 %, se cenová hladina zvýšila o 0,7 %,“ chlubil se Bessent Carlsonovi.
Někteří vědci ale tvrdí, že dopady cel byli významnější. Například v článku publikovaném Mary Amitiovou, Sang Hoon Kongem a Davidem Weinsteinem je uvedeno, že obchodní válka snížila ekonomický blahobyt v USA o 3 %, zejména kvůli tomu, jak cla ovlivnila peněžní toky ve společnosti.
Trump také sliboval, že cla přivedou pracovní místa ve výrobě zpět do USA, zejména v regionech, kde došlo k uzavření továren v minulosti. Podle řady odborníků, například Gordona Hansona z Univerzity Harvard, se to ale nestalo. Místo oživení výroby v USA společnosti přesunuli svou výrobu do třetích zemí s nižšími náklady, například do Vietnamu.
Americké továrny nebyli připraveny převzít výrobu zpět, většinou už byly zavřené, nebo výrazně omezili svůj provoz. Nedošlo tak ani ke slibované reindustrializaci ani k oživení zaměstnanosti ve výrobě.
„Trumpova administrativa slíbila, že uvalení cel na Čínu vrátí pracovní místa ve výrobě zpět do Spojených států a že se opravdu nemusíme obávat čínské odvety. Zjistili jsme však, že obě tvrzení se zdají být nesprávná,“ řekl Hanson.
Americká cla postihla tedy především americké dovozce a spotřebitele. Následná čínská cla navíc citelně zasáhla americké zemědělství. Čína zavedla cla 25% na zemědělské produkty, jako jsou sójové boby, kukuřice a vepřové maso, což výrazně ovlivnilo americké producenty. Hansonovy studie prokázaly, že to vedlo ke snížení zaměstnanosti nejen v zemědělství, ale i v související oblasti dopravy a služeb.
Pro zmírnění dopadů cel zavedla první Trumpova administrativa kompenzační opatření. Ta ale nebyla dostatečně účinná. Navíc mnohdy směřovala do regionů, které je nepotřebovaly namísto potřebných oblastí, jako je například střední Kalifornie.
Cla nemají většinovou podporu, Američané se obávají budoucího vývoje
Na Ekonomice Spojených států se letošní změna celní politiky zatím příliš neprojevila, ekonomika zůstává stabilní se zmírňující inflací a se zdravou mírou nezaměstnanosti 4,2 %. Určitým varováním může být důvěra spotřebitelů, která prudce klesla.
Podle průzkumu agentury AP-NORC nejsou Američané v pohledu na cla jednotní, mírně převažuje odpor vůči clům, kdy 52%, je proti uvalení cel na veškeré zboží přivezené do USA z jiných zemí. To je mírný nárůst oproti lednu, kdy bylo proti clům 46% Američanů. Ke změně došlo zejména v kategorii dospělých do 30 let, kteří dříve neměli na cla názor.
Kromě cel má vliv i způsob, jakým je Donald Trump zavádí, kdy jsou cla zaváděna a následně odkládána, měněna, nebo jsou zaváděny výjimky. To vytváří velkou nejistotu na trhu, což se nejviditelněji odráží v propadech akciových a finančních trhů. Řada Američanů to nepovažuje za správný přístup. Přibližně 6 z 10 dotázaných tvrdí, že Trump podle průzkumu „zašel příliš daleko“, pokud jde o zavádění nových cel.
Řada Američanů je také znepokojena z možného budoucího vývoje. Přibližně 6 z 10 je „extrémně“ nebo „velmi“ znepokojeno očekávaným růstem cen potravin, asi 5 z 10 znepokojuje budoucí cena velkých nákupů, jako je auto, mobil nebo spotřebiče. Méně než polovina má velké obavy o svou schopnost nakupovat zboží, které chtějí. O své penzijní spoření se obávají 4 z 10 Američanů a pro 2 z 10 jsou zdrojem úzkosti vývoj na akciových trzích.
Většina Američanů si zároveň myslí, že je národní hospodářství ve špatném stavu. Rozcházejí se ale v hodnocení příčin. Republikáni považují za příčinu problémů vládu Joea Bidena a budoucnost vidí optimisticky. Naopak demokraté považovali hospodářství za Bidena za celkem dobré, ale obávají se budoucího vývoje.
Dopad cel na technologický sektor a vývoj umělé inteligence
Cla mohou mít ale i jiné důsledky, než je nárůst cen, nebo obavy Američanů. Přestože cílem cel je jednoznačně posílit americké hospodářství, dopady mohou být přesně opačné a to dokonce v tak zásadních oborech jako je technologický sektor a vývoj umělé inteligence.
Zpráva Navigating Tariff Turbulence in the Technology Sector společnosti ABI Research varuje, že Trumpova cla mohou citelně zasáhnout technologický sektor, kdy technologické firmy následkem cel začínají přehodnocovat celé své dodavatelské řetězce. Kromě cel jsou velmi citelné i časté změny při jejich zavádění, což vnáší značnou nejistotu do celého odvětví.
Řada součástek a zařízení v technologickém průmyslu pochází z Číny a jsou nyní zatížena cly ve výši až 145 procent. ABI Research poznamenává, že cla sice mají posílit domácí produkci, ale pro technologická odvětví, zejména IT, které silně spoléhají na globální dodavatelské řetězce, přináší řadu zásadních komplikací.
Náklady na výstavbu nových datových center rychle rostou kvůli cenám stavebních materiálů, jako je ocel, hliník a měď, ale také elektronické komponenty. Dodavatelé hardwaru čelí vyšším nákladům na servery, sítě a úložná zařízení, což prodražuje jejich produkty a navyšuje ceny pro operátory.
V současné době jsou sice polovodiče od cel osvobozeny, ale širší IT prostředí se stále potýká z vysokými cly, což ovlivňuje zejména infrastrukturu umělé inteligence, uvádí ABI Research. Například HPE, přední americký výrobce OEM serverů s umělou inteligencí, odebírá komponenty z Mexika, Číny, Tchaj-wanu, Indie, Singapuru, Malajsie a dalších zemí a komerční provoz má v České republice. Zavedení cel tak podstatně zvýší náklady na výrobu serverů s umělou inteligencí. HPE to zdůraznilo ve své zprávě o hospodaření za první čtvrtletí, ve které kvůli clům předpovídá nižší tržby za druhé čtvrtletí.
Ani společnosti jako Supermicro, které si zakládají na značce „Made in USA“, se nevyhnou komplikacím, protože také silně závisí na komponentách ze zahraničí, jako jsou paměti. Společnost varovala, že její nadcházející čtvrtletní výsledky pravděpodobně výrazně zaostanou za prognózami.
To staví výrobce serverů před obtížnou volbu, zda si snížit marže a připravit se o část zisku, nebo přenést náklady do cen a tím ztratit konkurenční výhodu. V rámci USA zřejmě budou zákazníci muset nárůst cen akceptovat, ale zákazníci z jiných zemí mohou snadněji využít konkurenčních nabídek (třeba od Lenovo nebo Huawei).
Pravděpodobné je tak zpomalení expanze datových center a následné snížení poptávky po klíčových komponentách, zejména výkonných polovodičích. Situaci může ještě zhoršit skutečnost, že řada kupujících se předzásobila ještě před zavedením cel. Společnost Samsung si před zavedením cel připsala rekordní tržby. Podobné výsledky ohlásil i výrobce pamětí SK hynix.
ABI Research dále uvádí, že společnosti jako TSMC a Intel se zavázaly k investicím do polovodičů přímo v Americe, ale tyto projekty jsou nyní ohroženy zvyšujícími se náklady na výstavbu, zejména kvůli dražším dováženým surovinám a vybavení, jako jsou třeba litografické systémy ASML.
To může vést k pozastavení těchto investic s nadějí, že se situace v budoucnu zlepší, nebo úplnému zrušení kvůli klesající návratnosti investic. Nejpravděpodobnější je tak dlouhodobý pokles investic do infrastruktury pro umělou inteligenci, s pomalejším růstem výroby serverů, pomalejším rozšiřováním kapacity datových center. To může v důsledku znamenat ztrátu vedoucí pozice Ameriky na globálním trhu s umělou inteligencí.
Smutným výsledkem Trumpovi snahy o obnovu amerického průmyslu a domácí výroby, tak může být ztráta vedoucí pozice USA v oblasti umělé inteligence ve prospěch Číny.
