Článek
Vždy jsem si ale byla dobře vědomá faktu, že můj pes, ať už ho miluju sebevíc, je zvíře a ne všichni okolo mě musí moji lásku nejen k němu, ale obecně ke všem zvířatům sdílet, takže jsem se vždy snažila být v souvislosti s ním co nejvíce ohleduplná ke svému okolí, ale zároveň si držet zdravé hranice pro mé (naše) běžné fungování. Tím mám na mysli například trvat si na svém při cestování se psem veřejnou dopravou, pokud vím, že jsem v právu, nebo se vymezovat proti neustálému sahání a pokusům o hlazení mého psa, aniž by se mě jako jeho majitelky kdokoli zeptal na svolení. Nejsem v tomto nijak urputná, protože s tím, jak často se to děje, bych se musela neustále s někým dohadovat a to mě nebaví a nijak si v tom nelibuji, ale několikrát jsem do nějaké konfrontace kvůli tomu šla a ač jsem se snažila být zdvořilá a spíš vysvětlovat, že můj pes je dost ostražité povahy a vůči neznámým lidem je podezřívavý, což pak může dopadnout tak, že když se ho nečekaně dotkne cizí osoba, je možné, že se po ní ožene, ale reakce bohužel nebývaly chápavé, ale spíš naopak a dotyční se urazili.
Zastávám názor, že jsou místa, kam pes (nebo jakékoli jiné zvíře) prostě nepatří, ale bohužel jsem se opakovaně potkala a potkávám s pejskaři, kteří mají nějakou ohleduplnost úplně „na salámu“ a svého čtyřnohého miláčka se nezdráhají brát ani na místa, kde nemá absolutně co dělat.
Psi v supermarketech a dalších obchodech s potravinami
Přijde mi až neuvěřitelné, že některé z pejskařů nenapadne, že pes na místa, kde se prodávají potraviny, nepatří a opakovaně jsem v centru Prahy narazila v supermarketu či hypermarketu na lidi, kteří se nevzrušeně se psem na vodítku procházeli mezi regály s mléčnými výrobky, pečivem, masem a jinými produkty, určenými k lidské potravě. Opravdu se mi nelíbí představa, že si mám koupit třeba nebalené pečivo, okolo kterého se ochomýtal pes, je to nehygienické a nezdráhám se říct, že v případě některých čtyřnožců až nechutné.
Jednou jsem takhle narazila na uslintaného a špinavého psa i v malé večerce nedaleko místa, kde bydlím, na vodítku ho tam měla ne zrovna přívětivě a vyrovnaně vypadající paní, kterou jelikož v sousedství čas od času potkávám a vím, jak komunikuje a reaguje na své okolí, bych tipla na uživatelku nějakého druhu návykových látek. Přesto mi to nedalo a zeptala jsem se vietnamské prodavačky, jestli je k nim do potravin povolený vstup se psem. Polekaně se rozhlédla po okolí, jestli mě náhodou neslyšela zmíněná pejskařka a pak zavrtěla hlavou. I mně bylo jasné, že s touto osobou pravděpodobně nebude rozumná domluva, ale nechtěla jsem to nechat být a obrátila jsem se proto přímo na ni. „Můžu se zeptat, proč jste toho psa nenechala venku a berete si ho do obchodu, kde nemá - nezlobte se - co dělat?“ „A co je vám do toho, se starejte o svý!“ Přišla celkem očekávaná odpověď. „Právě že starám a proto se vás ptám. Pes“ - ukázala jsem na jejího čtyřnohého parťáka, kterého měla u nohou - „tady nemá co dělat.“ „Neukazujte a starejte se o svý, říkám! Kam si beru nebo neberu psa, je akorát tak moje věc!“
Usazení mazlíčka na vedlejší sedadlo ve veřejném dopravním prostředku
Celkem častým výjevem, se kterým se potkávám, když někam cestuji, je usazování psů na vedlejší sedadlo v autobuse nebo ve vlaku. Bez jakékoli podložky, to by pro mne bylo stravitelnější a pochopitelnější. Představa, že si na sedadle ve veřejném dopravním prostředku trůní na zadku pes a pak si na něj mám sednout já nebo tam třeba nějaká maminka posadí své dítko, mi také není ani trochu příjemná, protože - budu se zase opakovat - nepřijde mi to hygienické ani slušné. Pokud vlastníte psa a toužíte, aby vedle vás seděl při vašich cestách na sedadle, není problém - pořiďte si auto a můžete takto nerušeně cestovat, kam se vám zlíbí.
Takže závěrem bych ráda ještě zpětně zareagovala na slova pejskařky z večerky, která na mě křičela, že to, „kam si bere svého psa, je jenom její věc“. Protože není, milá paní a vám podobní majitelé psů. Na tomto světě totiž nežijete sama a to, že si berete psa na místa jako jsou potraviny nebo ho usazujete na sedadla ve veřejné dopravě svědčí akorát tak o vašem hulvátství a ignoranci ostatních lidí, kteří jsou nuceni vyskytovat se ve vaší blízkosti.
