Politik Pospíšil si s partnerem pořídil dítě, odnosila ho kamarádka. A řada lidí to nemůže skousnout

K tomu jsem zde na Médiu před pár dny zaregistrovala článek na podobné téma - kdy si podobným způsobem pořídily dítě pro změnu dvě lesby a diskuze pod oběma články mne inspirovaly k vytvoření tohoto. A v neposlední řadě k tomu přispělo i to, že sama jeden takový homosexuální pár s dětmi znám a právě tato osobní zkušenost, kdy mám možnost pravidelně s takovou formou rodiny pobývat a být svědkem toho, jak fungují, je v utvoření mého názoru na tuto problematiku nejstěžejnější.

Jsem toho názoru, že „nejideálnější“ rodina pro dítě je taková, ve které figuruje matka a otec (tedy žena a muž), kteří jsou zralými a vyrovnanými osobnostmi, jež se milují, respektují a vzájemně podporují (a vydrží jim to), a stejným způsobem zachází se svým dítětem, které tak vyrůstá v láskyplném prostředí, díky němuž se naučí, co je to stabilita, důvěra a zdravé vzory - jak ten ženský, tak ten mužský.

Jenže… ruku na srdce - kdo z nás měl takové štěstí? Věřím tomu, že se takoví mezi námi najdou, ale za sebe můžu říct, že přestože jsem vyrůstala s oběma rodiči, o nějakých zdravých vzorech se nedalo vůbec mluvit, protože naše domácnost patřila k těm hodně patologickým, a byla plná velmi toxických věcí, které si mí rodiče z velké části přinesli z předchozí generace. A jelikož naše rodina byla velmi uzavřená a vytrvale odmítající jakoukoli pomoc zvenčí (vlastně postrádala byť jen schopnost přiznat si, jak moc by ji potřebovala), odnesla jsem si z ní na duši spoustu šrámů, se kterými se v určité míře potýkám dodnes.

Přestože jsem tedy vyrůstala podle řady lidí v „normální“ rodině, tvořené jak mužským, tak ženským vzorem, nezažívala jsem v ní pocity bezpečí, láskyplnosti nebo přijetí. K tomu mám pracovní zkušenost coby vychovatelka ze dvou dětských domovů, kde jsem měla možnost setkat se s hodně rozbitými a opuštěnými dětskými dušemi, které by daly cokoli na světě za to, aby ve svém životě měly alespoň jednoho milujícího člověka, který by tady byl jenom pro ně.

A na druhé straně tu máme stabilní stejnopohlavní páry, které touží po dítěti a řada z nich tento svůj plán zrealizuje - často obdobným způsobem jako Jiří Pospíšil a jeho partner. Ten žije v dlouholetém, trvalém homosexuálním vztahu s dalším politikem Janem Šaškem a dle svých slov si dítě přáli dlouhá léta - adopci (například dítěte z dětského domova) ale doposud pro páry, tvořené lesbami nebo gayi, legislativa neumožňovala. V lednu tohoto roku nicméně vešel v platnost zákon č. 123/2024, který tak trochu zamíchal kartami, nicméně velmi nejasně a nezřetelně - protože právě ohledně možnosti adopce dítěte stejnopohlavním párem je možná dvojí interpretace a záleží na výkladu a individuálním rozhodnutí jednotlivých soudců.

Jelikož proti homosexuálům nic nemám, protože jiné lidi posuzuju podle toho, jací jsou a ne dle toho, jakou mají sexuální orientaci, necítím ani žádnou potřebu jakkoli rozporovat jejich touhu po dětech, stejnou, jakou pociťuje spousta heterosexuálních párů. A jelikož je přirozenou cestou počít nemohou, a ani adopci jim doposud česká legislativa neumožňovala, museli si poradit jinak.

Navíc - Jiří Pospíšil v rozhovorech naznačil, že nehodlá v budoucnu bránit svému dítěti, aby vědělo, kdo byla jeho matka a mělo možnost se s ní stýkat, pokud bude chtít, což je jedna z proměnných, která je na daném procesu z mého pohledu jedna z těch problematičtějších - možný chaos v dětské duši, když po tomto dítě stejnopohlavního páru zatouží a není mu to z různých důvodů umožněno.

Dopad na psychické zdraví a celkový vývoj dítěte, které vyrůstá u stejnopohlavního páru, je předmětem dlouhodobých výzkumů: ten nejdelší probíhal po téměř tři desetiletí v Americe a zdejší psychologové se v něm zaměřovali na lesbické páry vychovávající dítě. A dospěli k závěru, že výchova párem tvořeným dvěma ženami nemá na psychiku dítěte žádný negativní vliv. I jiné výzkumy naznačují, že „obavy o nedostatek mužských či ženských vzorů jsou neopodstatněné, jelikož variant výchovy dětí je již dnes mnoho a žádný z modelů nevede automaticky dítě k patologickému vývoji nebo jakékoliv dysfunkci. Klíčové pro zdravý vývoj dítěte je, aby mělo rodiče, kteří ho milují, věnují se mu a zároveň dokáží řešit problémy a jsou si vzájemně oporou“.

A s tímto názorem se ztotožňuji i já, tím spíš, když mám možnost být svědkem nádherného a láskyplného prostředí, ve kterém vyrůstají děti mých dvou kamarádek, u nichž si při pohledu na obrovskou něhu, lásku a péči, které sobě navzájem i svým dětem věnují říkám, jak velké mají všichni zúčastnění štěstí.

ZDROJE:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/studie-ktera-trvala-ctvrt-stoleti-vychova-dvema-matkami-nema-na-psychiku-deti-negativni-vliv-77769

https://www.jsmefer.cz/nazory_odborniku

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jiri-pospisil-dite-partner-politika-top-09.A250324_103001_domaci_hovo

https://medium.seznam.cz/clanek/kristina-kidogo-moje-zena-je-poklad-ted-jen-aby-to-vedela-i-pani-ze-socialky-142305

A diskuze pod dvěma posledními články