Článek
Právě probíhala první světová válka, v níž Německo bojovalo na několika frontách, na východní právě proti Rusku. Ludendorff, který válku za Německo prakticky řídil, zkoušel různé způsoby, jak válku zvrátit ve svůj prospěch, všechny až na jeden byly spíše komické, ale tah Leninem zabral. Ludendorffův plán s Leninem zněl jednoduše – poslat Lenina do Ruska, Lenin udělá revoluci, vytáhne Rusko z války a Německo pošle vojáky bojující na východní frontě proti Rusku na západní frontu. A přesunutí vojáci na západní frontě prorazí a Německo vyhraje. Jednoduché. Lenin byl zatím ale ve Švýcarsku.
Lenin a jeho životní šance
Co dělal Lenin ve Švýcarsku? Účast na proticarských akcích a následný tlak ho dovedly k exilu do malého bytu v Curychu, kde psal radikální texty a rozvíjel marxistické myšlenky. V Curychu žil v klidu, protože byl policií vyhodnocen jako bezvýznamný.
Jakmile začala v Rusku revoluce proti carovi a k moci se dostala demokraticky smýšlející vláda v čele s Kerenskim, Lenin ucítil šanci a chtěl zpět do své vlasti. Ale nemohl, protože Rusko bylo pod blokádou Němců a Britů. Na Lenina se usmálo štěstí, přesně v těchto momentech ho kontaktoval prostředník pověřený Ludendorffem. Otázka byla: „Chcete zpět do Ruska?“ odpověď byla jasná a věci byly rychle sbaleny.
Trojský kůň na cestě
Nešlo v žádném případě o tajnou akci, na nádraží na Lenina čekali další ruští emigranti, pokřikovali na něj, uráželi ho, věděli, že se dohodl s Ludendorfem, nepřítelem Ruska, který nechal zabíjet Rusy po desítkách tisíc. Odjezd komentoval i James Joyce nebo Winston Churchill. Dohoda však byla na světě, vlak připraven, trojský kůň se vydal na cestu.
Vlak zastavil kousek od Berlína, kde proběhla schůze s Němci. Ti mu řekli, že od něj chtějí konec ruské účasti ve válce, podepsat mírovou dohodu za jakýchkoliv podmínek, a pokud bude souhlasit, k dispozici mu dají 100 000 000 dolarů. Utratit je může, jak chce. Lenin souhlasil, cesta pokračovala přes Švédsko a Finsko.
Tyto události pochopitelně dodaly osazenstvu vlaku dobrou náladu. Na druhé straně bylo ale jasné, že se blíží možné problémy. Nikdo nemohl vědět, jak se zachová Rusko, až vlak přijede na hranice, tehdy strážené britskou posádkou. Lenin ve vlaku tvrdil, že buď zemře hned na hranicích, nebo udělá revoluci a změní svět. Britská hlídka věděla, o koho jde, a Lenina považovala za hrozbu. Čekala na příkaz premiéra, Kerenskij prohlásil, že Rusko je demokratickou zemí. Demokratická klasika – Kerenskij, demokrat, pustil do země člověka, který chce zničit demokracii, jen proto, že to myslel s demokracií vážně. Lenin měl volnou cestu k revoluci.
Závěr
Lenin a jeho soudruzi, například Zinovjev a Kameněv (oba později popraveni Stalinem), dorazili na nádraží v Petrohradě, kde byli přivítáni davem, oslavy mohly začít.
Lenin následně začal vydávat tiskoviny, mimo jiné za peníze od Němců začal demoralizovat německé vojáky. Leninovi se následně skutečně povedlo uskutečnit revoluci, způsobit chaos, vystoupit z války, čímž nejen, že udělal z Ludendorffa jediného člověka, kterému se povedlo zbořit ruskou frontu, ale také vytvořil režim, který během sedmdesátileté existence zavraždil desítky miliónů lidí.
Zdroj:
BROWNELL, Will a Denise DRACE-BROWNELL. První nacista: Erich Ludendorff - generál, který umožnil Hitlerův nástup k moci. Přeložil Petra Johana PONCAROVÁ. Praha: Academia, 2020. Historie (Academi
