Článek
Před časem jsme zde představovali projekt na podporu plánovaného rodičovství sociálně vyloučených žen: Proč, propána, mají deset dětí? Podpora sociálně vyloučených žen v plánování rodičovství - Médium.cz.
Jak jsme službu dolaďovali a vedli o něm diskuze s dalšími lidmi, ujasňovali jsme si také sami, o co vlastně opravdu jde. Na první pohled to vypadá jasně – sociálně vyloučené ženy, které jsou zatížené tradicí, příkladem rodiny a předchozích generací, nedostatkem rozhledu a informací, mají často více dětí, než o kolik jsou schopny se řádně postarat, zvláště v podmínkách, ve kterých žijí. Děti potom často strádají, končí pod dohledem OSPOD nebo v dětských domovech. Matky jsou přetíženy. Je proto v zájmu dětí, matek i celé společnosti, aby tyto ženy neměly tolik dětí.
V našem projektu jde ale o něco jiného. Nechceme vyrobit „mechanismus na omezení porodnosti sociálně vyloučených žen“. Chceme především pomoci jim si uvědomit, že jejich život je jejich. Ženy, se kterými se setkáváme ve vyloučených lokalitách a na komerčních ubytovnách, jsou ve vleku svého okolí.
Tradiční pohled na roli ženy v jejich rodinách je zpravidla dosud velmi silný. Od malička jsou vedeny k tomu, aby naplnily především roli manželky (partnerky) pečovatelky a matky. Dopadají na ně různá pravidla a tradice (zvláště v některých specifických etnických skupinách) – za léta služby jsme slyšely různé, někdy až absurdní příběhy:
Učitelka základní školy nám vyprávěla, že u některých romských dívek, když jim je dvanáct, přijdou rodiče do školy a chtějí je odhlásit, protože „školu nebudou nadále potřebovat, vdají se a budou mít děti“.
Maminka, která vodila děti k nám do klubu, přišla promrzlá v zimě. Rozčilovala se, že se vykašle na pravidlo, že ženy musí vždy chodit v sukni, které se v její rodině dodržuje. „Ať si v tom mrznou sami!“ Myslela patrně ty, kdo toto pravidlo určili. Pokud víme, nikdy pravidlo neporušila.
Při promýšlení a přípravě služby podpory v plánování rodičovství jsme dělali rozhovory se sociálně vyloučenými ženami, pro které je určen, abychom zjistili, zda budou mít o takovou službu zájem, a hlavně také, jak ony samy vidí svou situaci a co si myslí. Již samotná žádost o rozhovor většinu žen překvapila a znejistila - aby se jich někdo ptal, co si myslí, co chtějí nebo o čem sní - to je něco, s čím se dosud nesetkaly.
Když potom o sobě začaly mluvit, většinou svoje mnohočetná těhotenství neoznačila za plánovaná a chtěná. Opakovaná těhotenství často nevyplývají z přání ženy, ale jsou spíše důsledkem jejího postavení a dále tuto situaci reprodukují a posilují. Ženy jsou dlouhodobě přetížené a vyčerpané, těžko hledají přiměřené bydlení pro své mnohačetné rodiny, často končí na naprosto nevyhovujících ubytovnách.
Cílem naší služby je tak především pomoci těmto ženám, aby si uvědomily, že jejich život je opravdu jejich. Plánování rodičovství je dílčím krokem na cestě k převzetí kontroly nad svým životem.
