Článek
Podle aktuálních vědeckých průzkumů se notoricky známý počet 10 000 kroků pro zdraví trochu posunul. A to směrem dolů. Stejně jako jiné cvičení vás nejpřirozenější lidský pohyb může dostat snadno do formy a přispívat k vašemu dobrému zdraví. Je přitom však nutné mít na paměti několik pravidel, která vám s tím pomohou.
Jestli stejně jako já nejste zrovna nadšenci do pravidelného cvičení v posilovně, existuje mnohem snazší, často opomíjené řešení. A tím je pravidelná rychlá chůze. Samozřejmě, že i tento nejpřirozenější pohyb, má-li vám být nějak prospěšný, má svá určitá pravidla. Zprvu se vyplatí vědět, jaká všeobecně známá fakta o chůzi jsou pouhý mýtus, a kterým naopak můžete věřit, protože je už potvrdili světoví odborníci.
Odkud se vzal počet 10 000 kroků
V případě zažitého počtu 10 000 kroků pro zdraví vás možná potěšíme. Číslo, které říká, že abyste dělali něco pro své zdraví, musíte denně nachodit 6 až 8 kilometrů, není v podstatě ničím podložené. Je vymyšlené, navíc jde o cílený dobře promyšlený marketingový tah pocházející z Japonska.
Jak vysvětluje pro web health.com sportovní lékař a kardiolog Eli Meyer Friedman, MD, ředitel sportovní kardiologie v Baptist Health Miami Cardiac & Vascular Institutene, za nepodloženým původem tohoto údaje je nejspíš jedna japonská společnost. Ta číslo využila při prodeji svého sportovního krokoměru pojmenovaného Manpo-kei. Tento pojem lze přeložit jako 10 000 kroků, čímž chtěl jeho výrobce nejspíš motivovat lidi ke zdravému počtu kroků, ale jak se později ukázalo, údaj nevycházel z žádné odborné studie. Společně s narůstající popularitou informace se ale vědci skutečně pustili do výzkumu.
Pokud máte sedavé zaměstnání, chůzi nezanedbávejte
Lékaři se shodují na tom, že každý pohyb se počítá. Chůze je nám přitom přirozená už od pravěku, kdy pravěcí lidé seděli minimálně. Jakožto lovci a sběrači neměli naši předci pro dlouhé sezení žádný prostor. Zejména lidé se sedavým zaměstnáním pracující z domova by tak měli zpozornět a svůj den proložit častějšími procházkami. Ideálním řešením, když člověk není zvyklý na delší pohyb je tak hlavně začít – ať už jakkoliv.
„Vidíme úměrný vztah k počtu kroků a jejich vlivu na snížení zdravotního rizika. Dokonce už 2 000 kroků denně může snížit riziko předčasného úmrtí téměř o 10 % podle studie JAMA Internal Medicine,“ povzbuzuje intervenční kardiolog a hlavní lékař firmy CardioSolution Bradley Serwer, MD, FACC s tím, že nejdůležitější je vůbec začít. Důležité je vytvořit si zvyk a s pomocí pevné vůle postupně každodenní množství kroků navyšovat.
Jaké je skutečné minimum a jaká jsou pravidla
Na téma chůze a jejího vlivu na zdraví vznikl už nespočet vědeckých výzkumů, jejich výsledky se od sebe nepatrně liší, lze z nich však utvořit jakési shrnutí, na kterém se všechny shodují. Kromě toho, že je jednoznačně potvrzený pozitivní vliv na zdraví tohoto nejpřirozenějšího lidského pohybu, z dostupných studií lze vyčíst i minimální množství kroků, na které je dobré se postupně dostat.
Tak či tak určitě všechny potěší, že většina průzkumů hovoří o minimálním čísle 6000 – 8000 kroků. Což už je pro většinu zdravých lidí snadno dostupný cíl, který snižuje zdravotní rizika, a je snadné ho dodržovat.
Výsledky japonské studie hovoří i o tom, že tyto procházky nemusí být každodenní, ale postačí, když počet kroků budete dodržovat nejméně jednou až dvakrát týdně, což je celkem příjemné zjištění. Tím ovšem nejde říct, že pro hubnutí a lepší formu nelze udělat víc. Studie, která reflektovala data získaná od více než tří tisíc dospělých, kteří se experimentu účastnili, potvrdila, že při častých dlouhých pochůzkách byla data vzhledem ke zdraví a tělesné kondici ještě mírně příznivější.
Zatímco lidé, kteří dostatečného počtu kroků, v tomto případě 8 tisíc, dosáhli jednou nebo dvakrát do týdne, snížili podle odborníků riziko předčasného úmrtí o 15 procent, lidé, kteří cílový počet ušli třikrát až sedmkrát do týdne, ho snížili o 16,5 procenta. Ze studie je tedy patrné, že můžete začít pozvolna a při každé větší túře budete mít právem pocit, že zároveň děláte něco pro sebe.
Průzkum navíc vyvrací i ono číslo 10 tisíc kroků, protože i když účastníci dosáhli vyššího počtu kroků než osmi tisíc, zdravotní přínosy se už nijak významně nezvyšovaly. To ale neznamená, že vám vyšší počet kroků nepomůže například s hubnutím.
Potvrzené zdravotní přínosy
Jak už jsme naznačili výše, výzkumy se zabývaly především zdravotními benefity delších procházek. Chůze má velice příznivý vliv na krevní oběh a kardio-vaskulární systém, takže se v podstatě stará o zdraví srdce a cév. Srdce je sval a pravidelným chozením ho trénujete, čímž se stává odolnějším. Také lýtkové svaly fungují během chůze jako pumpa, která zlepšuje cirkulaci krve v těle, a tím krevního oběhu. Díky tomu se zároveň snižuje riziko předčasného úmrtí. Kromě toho podle lékařů působí dostatečné množství kroků i jako prevence vzniku duševních chorob a demence.
Na rozdíl od jiných sportů při chůzi tolik nezatěžujete klouby, protože je nám ze všech druhů pohybu nejbližší. To ale není vše. Při doplnění vhodného jídelníčku častou chůzí svižným tempem trvající minimálně hodinu můžete zhubnout. Je ale zároveň nutné si hlídat i denní příjem, který má být při snaze o redukci hmotnosti nižší než výdej. Pokud si ke všemu přidáte k chůzi ještě nějaký další sport nebo akčnější činnost, naděje, že shodíte pár přebytečných kil, je skutečně vysoká.
