Dělmistr Orbán: muž, který stvořil Baziliška a pomohl dorazit Byzantskou říši

Jeho původ není zcela jasný. Soudobý řecký historik Laonikos Chalkokondylés ho označuje jako Dáka, což však může být poněkud zavádějící pojem. Dnešní historici se kloní k názoru, že se jednalo o etnického Maďara, případně Němce, jehož rodištěm mělo snad být dnešní rumunské město Brašov v historické zemi Transylvánie. Rovněž nevíme, kde se Orbán (někdy jmenovaný také jako Urban), vyučil svému řemeslu, jednalo se však pravděpodobně o oblast východní Evropy, jelikož na západě začalo v té době převažovat odlévání menších, kompaktnějších děl ze železa, zatímco Orbán tvořil svá velká díla z tradičního bronzu.

Z mlhy dějin se Orbán poprvé vynořuje, patrně již jako poměrně renomovaný výrobce zbraní, roku 1452, když přichází ke dvoru posledního byzantského císaře Konstantina XI. Palaiologa s plány na odlití dosud nevídaného děla. Byzantská říše, či spíše její zbytky zahrnující již jen okolí vylidněné Konstantinopole a několik menších území v Řecku, tehdy žila pod neustálým strachem z útoku osmanských Turků, kteří se již několikrát pokusili dobýt mohutné Theodosiánské hradby chránící město. Služby uherského odborníka se tak mohou zdát jako dar shůry, má to ale háček. Někdejší bohatství Byzance se totiž dávno rozplynulo ve válkách s Turky i jinými protivníky a ve snaze o získání pomoci křesťanského světa. Konstantin XI. tak ambicióznímu Orbánovi nemůže poskytnout jím požadovaný honorář ani materiál a palivo nezbytné pro odlévání děl. Zároveň si je ale vědom jeho hodnoty, a tak se Orbána nějaký čas snaží pomocí finančních obnosů udržet ve své blízkosti. Pravděpodobně tuší, kam by ctižádostivý dělmistr zamířil za lepší prací.

Začátkem roku 1453 peníze pro zadržování Orbána došly, a tak se vypravil zkusit štěstí u konkurence, a sice ke dvoru osmanského sultána Mehmeda II., který právě konal důkladnou přípravu k definitivnímu dobytí Konstantinopole. Na rozdíl od byzantského císaře disponoval potřebnými prostředky, a tak Orbána bohatě obdaroval a slíbil mu velkou odměnu, když mu vyrobí dělo schopné rozbít obávané Theodosiánské hradby. Dělmistr tehdy údajně prohlásil, že vyrobí nejen dělo schopné prorazit konstantinopolské opevnění, se kterým se důkladně seznámil během svého pobytu ve městě, ale dokonce i zničit samotné zdi Babylonu a v městě Adrianopoli se pustil do práce.

Za pouhé tři měsíce dokázal Orbán odlít dost možná největší dělo jaké svět do té doby spatřil. Tento Bazilišek, či Královské dělo, jak byl nazýván těmi, kdo měli brzy zakusit jeho účinky, měřil přes 8 metrů, jeho stěny byly tlusté 20 centimetrů a dle některých zdrojů byl schopen střílet více než 500 kg vážící kamenné projektily na vzdálenost necelých dvou kilometrů. Když Mehmed II. oblehl Konstantinopol a Orbánův kanón byl za pomoci desítek volů a stovek mužů dopraven k jejím hradbám, do srdcí nepočetných obránců vstoupil strach.

Bazilišek se však projevil jako poněkud méně dokonalý, než jeho tvůrce zamýšlel. Půltunové kamenné koule, které vypouštěl proti konstantinopolským hradbám, je sice skutečně dokázaly na daném místě vážně poškodit, zároveň se však potýkal se značnými technickými problémy. Kvůli nadměrnému teplu, které po každém výstřelu celou konstrukci doslova rozžhavilo, mohl střílet jen asi každé 3-4 hodiny. K tomu se vlivem značného namáhání materiálu začaly objevovat v hlavni praskliny, které bylo třeba na místě vyplňovat. Úseky hradeb zasažené výstřelem tak obránci zpravidla stihli v mezidobí opravit. Nejednou se prý také stalo, že se Bazilišek na jednom místě úplně roztrhl a zabil přitom obsluhující vojáky. Jeho největší přínos pro dobyvatele se tak nakonec nenacházel v prorážení hradeb, kde ho však ochotně zastoupily další desítky hlavní osmanské artilerie, ale v úspěšném podkopávání morálky obránců, které utvrzoval ve víře ve spojení Osmanů s pekelnými silami.

Šestý týden po začátku obléhání se hlaveň Baziliška definitivně roztrhla, nicméně hrdinným obráncům Konstantinopole to nebylo příliš platné. Posily z Evropy, až na několik lodí s janovskými žoldnéry, nedorazily a město 29. května 1453 padlo. Orbán se však z triumfu proti svému někdejšímu chlebodárci radovat nemohl. Když se totiž Bazilišek roztrhl, tak podle některých zpráv, stál Orbán příliš blízko a zahynul spolu se svým dílem na prahu nové éry dějin - éry střelného prachu.

A jak soudíte vy, vážení čtenáři, o maďarském dělmistrovi a jeho životě? Dejte vědět v anketě a v diskuzi!

Zdroje: Wikipedia.en

www.ancient-origins.net/history/orban-man-whose-cannon-brought-down-walls-constantinople-part-i-008056

www.researchgate.net/publication/395382539_Orban_Cannon-Maker_Of_Constantinople_1452-1453/link/68c04d4a83031f0e13f34f8c/download?_tp=eyJjb250ZXh0Ijp7ImZpcnN0UGFnZSI6InB1YmxpY2F0aW9uIiwicGFnZSI6InB1YmxpY2F0aW9uIn19