Článek
Regulace hazardu a zákaz hracích automatů v mnoha městech a obcích byla opatření, která měla občanům znemožnit přístup k této nebezpečné závislosti. Ukázalo se, že regulace nejen nesnížila počet sázejících, ale naopak vedla k raketovému růstu prosázených částek, kdy Češi mezi roky 2017 a 2023 objem peněz vložených do hazardu zečtyřnásobili. A to jsme jen u hazardu „legálního“.
Částka je již tak vysoká, že přímo ohrožuje ekonomiku, státní rozpočet i statisíce domácností. Vláda se ale tváří, že problém neexistuje a chybějící prostředky v rozpočtu chce získat navýšením daní a škrty v podpoře obnovitelných zdrojů.
Celkový objem prosázených částek navíc nezahrnuje objem vložený do nelegálních kasin, které přijímají vklady pouze v nevystopovatelných kryptoměnách. Celosvětový objem prostředků prosázených tímto nezdaněným a neregulovaným způsobem vzrostl mezi roky 2021 a 2024 padesátinásobně. Odhady hovoří o vkladech kolem 4 milionů USD denně, zmapované prostředky ale mohou být podhodnocené a reálné vklady mohou být daleko vyšší.
Tyto nelegální kasina často přicházejí rychleji, než je stát stihne regulovat a zařadit na seznam zakázaných stránek.
Adiktologové protestovali, nikdo je neposlouchal
Experti varovali a varovali, i přesto byli přehlušeni nadšenými starosty a primátory, kteří se předbíhali v zavírání heren a rušení licencí místním hazardním podnikům. Kdo by nesouhlasil se starostou, který chce z města vypudit „zlá“ kasina? Politicky perfektní.
Jestli ale existuje orgán, který zná chování svých lidí, jsou to bezesporu obce, města a místní samosprávy. Až do roku 2017 existovala nepsaná dohoda mezi městy, obcemi a provozovateli kasin - my Vás necháme být, Vy nám budete přispívat na sport a občanskou vybavenost. Dohoda dávala smysl, závislosti totiž není možné se zbavit úplně tím, že daný artikl zakážeme - prohibice v USA je toho důkazem - a z lidské neřesti budeme alespoň profitovat a vytvoříme něco „dobrého“.
Politika vyhrála, adiktologové byli umlčeni a po vyhláškách měst a obcí vítězoslavně začaly zákazy provozů, kde bylo možné hazard alespoň drobně regulovat a člověk musel fyzicky přijít do herny či kasina. K překvapení všech se ale prosázené částky nesnížily, naopak.
Od zrušení heren po čtyřnásobné navýšení prosázených částek, stačilo šest let
Online gambling, tedy sázení na internetu je daleko snazší než fyzicky přijít do kasina, vyplnit množství papírů a sedět před ruletou, kde hráč vkládá v hotovosti vybrané peníze. Na internetu lze vložit prostředky přímo z účtu, stačí karta a hned je možné je vsadit - za sněhu, bouřky, vichřice, prostě kdykoli i mimo provozní hodiny dnes již zrušených provozoven. Člověk také nevidí peníze ubývat, tedy neexistuje ona pověstná rulička tisícovek, která se v ruce hráče smrskává. Limity se snáze prolamují, dostupnost se zjednodušila.
I proto se již v roce 2021 sázky Čechů vyšplhaly na 576 miliard i díky období pandemie a související „nudy“. Po zrušení covidových opatření opět rostly o 44 % na 750 miliard a poslední monitorovaný rok 2023 skončily na 875 miliardách, což je další skok o 17 %.
Neviditelná tikající jaderná bomba české ekonomiky
Souhrnná částka čistých proher ve výši 60 miliard Kč za rok 2023 by dopadla na český rozpočet „pouze“ zhruba 20 miliardovým deficitem, zahrneme-li efektivní zdanění produktů a služeb, které si občané mohli za prosázené prostředky pořídit. Reálný a děsivý problém ale bublá pod povrchem a není na první pohled vidět.
Počet osob v exekucích je stabilně na čísle 800 000 a pouhých 44 000 z nich spadá na důchodce, bavíme se tedy o zhruba 14 % produktivního obyvatelstva, které je náchylné k práci načerno a nebo bude v takové sociální situaci, kdy budou tito lidé zcela odkázáni na stát a žít s naprostým minimem prostředků.
Stát tak nepřichází pouze o 20 miliard, další desítky miliard chybí ve zdravotnictví i na důchodovém účtu právě od těchto lidí, kteří z velké části propadli právě hazardu, který politici „na oko“ zrušili.
Politiky, kteří zákaz hazardních provozoven schválili, by jistě překvapila přímá úměra mezi prosázenými částkami a počtem osob v exekuci, adiktology a sociology už nikoli. Je třeba okamžitě - včera bylo pozdě - problém hazardu efektivně řešit a nabídnout lidem takové alternativy, kde budou moci své prostředky „prohýřit“ legálně, kontrolovaně a umožnit jim navštěvovat provozovny, kam fyzicky půjdou a prostředky utratí.
Vnímání internetového hazardu jako menšího zla je totiž naprosto zcestné a chybné, při pohledu na rostoucí prosázené částky a zničené životy by už někteří čeští politici mohli poslouchat varování odborníků, jakými byli adiktolog Vobořil, nebo jeho kolega Douda, kteří na problém upozorňovali a nikdo je neposlouchal.
Problém, který zameteme pod koberec a vrátí se desetkrát horší totiž poslouží politické kampani pouze krátkodobě, později se ale vrátí jako bumerang a problematika online hazardu má již v České republice takový rozsah, že skutečně může nenávratně ochromit pracovní trh, ekonomiku a v souvislosti i státní rozpočet včetně jeho klíčových agend, jako je zdravotnictví a vyplácení důchodů.
Problém hazardu je tak celospolečenský a pro politiky by měl být v nadcházejících volbách tématem zásadním, nikoli neviditelným, jakým je nyní.
