Článek
Křesťanství je stále ještě největším náboženstvím světa s více než dvěma miliardami věřícími. Katolická církev, sídlící ve Vatikánu, pak odpovídá zhruba polovinu světových křesťanů a hlásí se k ní přes 1,3 miliardy věřících. Se smrtí papeže Františka nedojde jen k volbě nového vůdce katolické komunity, rozhodne se také o budoucím manažerovi a řediteli církevního kolosu. Církev nevlastní pouze kostely a duchovní stánky, ale také rezidenční objekty, zemědělskou půdu, vzdělávací instituce a umělecká díla nevyčíslitelné hodnoty. Ekonomické řízení církve je papežovou povinností - jmenuje nebo odvolává odpovědné církevní ,,manažery“ a Svatý otec také rozhoduje o ekonomické politice církví v jednotlivých státech a nebo přímo schvaluje prioritní investice.
Majetek katolické církve je přímo ohromující. Ačkoli neexistuje celkový souhrn, lze si udělat představu díky práci investičních novinářů a církví samotných, které v některých zemích část svých majetků zveřejňují, nebo jsou k tomu donuceni místními autoritami.
I v České republice během posledních let novináři informovali o četných církevních nákupech, zejména v oblasti bydlení. Částky jdou do miliard a dokládají, že církev není pouze o duchovnu a papež, její nejvyšší hlava, jistě tráví mnoho času i správou samotné organizace. Jen v roce 2024 koupila v České republice katolická církev několik stovek nových bytů za jednotky miliard korun.
V mém profesním životě jsem se také setkal s církví ve formě ekonomické a manažersky řízené organizace. Odkup nemovitosti poblíž pražské Lorety, který jsem konzultoval, musel schválit přímo Vatikán a jednání trvalo přes dva roky. I tato zkušenost mi připomněla, že ačkoli katolické církve uvnitř států Evropy působí samostatným dojmem, Vatikán stále v klíčových záležitostech drží rozhodovací pravomoc.
V textu níže se tak pokusím osvětlit objem a typ majetku církve včetně investic, charit a vzdělávacích institucí, které Svatý stolec řídí. Jakmile dojde k volbě nového papeže, právě on bude mít konečné slovo a bude garantem církevní ekonomické stability.
Majetky katolické církve dosahují bilionů korun
Historicky se vždy snažila katolická církev své bohatství skrývat a tento zvyk vydržel dodnes. Nelze tak organizaci vnímat jako jednu entitu, ale jako - vzhledem k majetku - korporaci se stovkami dceřinných firem, investičních fondů a nadací. V zemích, jakými jsou Itálie nebo státy latinské Ameriky, kde je nejvyšší počet katolíků, se majetky nezveřejňují a skrze spolupráci se státy si církev úzkostně hlídá jakýkoli únik informací o skutečných majetkových poměrech.
Nejsnáze se tak lze dostat k odhadu majetku katolíků v liberálnějších zemích typu Německa, Austrálie nebo Španělska. Církev také ohodnocuje svůj vlastní majetek pod cenou, například mešitu ve španělské Cordóbě, jednu z největších v Evropě, koupila katolická církev za 30 euro. Podobně postupují katolíci i v Itálii, kde mají kostely a zemědělská půda účetní hodnotu nižší - často na úrovni 1 eura - než je skutečná tržní cena nemovitostí.
Na základě dostupných zdrojů uvedených výše lze v případě Německa zjistit, že majetek katolické církve v zemi dosahuje přibližně 30 miliard eur, v Austrálii jde o 25 miliard dolarů a ve Španělsku není přesné číslo známé - církev ale vlastní 40 000 nemovitostí včetně restaurací, bytových domů, škol, sportovních areálů a zemědělské půdy. Španělé také mohou dobrovolně zasílat 0,7 % svého platu církvi a jen tyto příjmy přispívají do rozpočtu katolíků v zemi částkou 300 milionů eur ročně (7,5 miliardy Kč).
V Itálii má církev majetku nejvíce. Kromě území Vatikánu vlastnila církev podle deníku The Washington Post také přibližně 20 % veškeré půdy v zemi - lesy, zemědělskou půdu, stavební pozemky a další - a odhaduje se, že až 25 % nemovitostí v Římě patří církvi přímo i nepřímo skrze dceřinné firmy a nadace. Donedávna také měla církev v zemi daňovou výjimku, která ale musela být zrušena kvůli rovným podmínkám zdanění v zemích EU.
Součtem hodnoty nemovitostí jen ve čtyřech jmenovaných zemích dosáhne církevní majetek více než 2 bilionů korun a to jde o konzervativní odhad. Reálně při započtení skutečné hodnoty zemědělské půdy a rezidenčních nemovitostí je organizace co do majetku bohatší než většina evropských států.
Miliony zaměstnanců a stovky dceřinných firem
Nejen majetky v hodnotách převyšujících četné státy, ale také počty zaměstnanců v milionech budou podléhat novému papeži, jakmile jej kardinálové zvolí. Podle ročenky za rok 2023 zaměstnávala katolická církev na duchovních pozicích přes 450 000 kněžích, 600 000 jeptišek, 5 000 biskupů a 50 000 duchovních bratrů. Tím ale výčet nekončí, do tohoto seznamu nejsou započítáni zaměstnanci Vatikánu, Svatého stolce, nadací a nebo investičních fondů. Vatikán má také svou vlastní banku, diplomatické zastoupení po celém světě a několik právních firem.
Jen ve Spojených státech podléhá katolické církvi více než 1 milion zaměstnanců mimo duchovní pozice. Jde zejména o zdravotnický personál a lékaře, kteří pracují v některé z katolíky provozovaných 700 nemocnic. V USA jsou také tradicí církevní školy a to nejen základní, ale také střední, v nichž působí přes 500 000 učitelů - ty opět zaměstnává katolická církev. Samotných vzdělávacích institucí je v USA přes 6 900. Nadace, fondy, investice a související právní servis samozřejmě také dozorují další zaměstnanci již z řad mimo zdravotníky a učitele, kteří jsou ale pro provoz organizace takto obřích rozměrů nezbytní.
Kromě vzdělávacích institucí, realitních firem, fondů a nemocnic provozuje katolická církev také četné nadace a charity. Ty patří k největším svého typu na světě.
Jednou z nejznámějších církevních dobročinných organizací je Caritas Internationalis. S rozpočtem 3,5 až 5 miliard dolarů ročně provozuje stovky nemocnic v rozvojových zemích, zajišťuje jídlo pro chudé i stipendia pro talentované studenty z nízkopříjmových rodin. Lze také zmínit Katolickou charitu Spojených Států, která působí hlavně v USA a svou velikostí se blíží mezinárodní Caritas Internationalis. Spravuje ročně kolem 4 miliard dolarů, provozuje 38 000 sociálních bytových jednotek a poskytuje i podporu Američanům zasaženým živelnými pohromami.
Miliony zaměstnanců v organizacích zmíněných výše pocítí výměnu papeže, zejména pokud dojde ve směřování katolické církve a jejích aktivit k jakémukoli vychýlení proti politice nastavené zesnulým Františkem.
Papež - Spirituální vůdce a manažer jedné z největších organizací světa
Katolická církev je dle uvedeného výčtu zaměstnanců i majetku zřejmě nejbohatší mimostátní organizací světa. Personálem v nemocnicích, duchovních stáncích, školách i charitách přesahuje katolická církev v počtu zaměstnaných i 2 miliony amerického Wallmartu, který je největším nestátním zaměstnavatelem světa.
Papež je tak nejen spirituálním vůdcem více než miliardy katolíků rozesetých po celém světě, ale také nejvyšším ředitelem organizace a osobou určující politiku církve, skrze kterou katolíci spravují ohromný majetek v bilionech korun a milionový aparát zaměstnanců. Lze tak o volbě papeže uvažovat nejen ve smyslu nové duchovní autority, ale také o jmenování nového ředitele pravděpodobně největší a nejvlivnější organizace světa.
