Bizarní nacistický projekt Angora: Jak se Himmler rozhodl v koncentrácích šlechtit králíky

Válečná mašinérie, kterou rozpoutalo nacistické Německo, běžela na začátku 40. let minulého století naplno. Stejně tak jako továrny na smrt – koncentrační tábory, kam nacisté posílali Židy, Romy i své politické odpůrce. A právě koncentrační tábory byly i místem, kde se Himmler, hlavní organizátor hromadného vyvražďování Židů, rozhodl v roce 1941 realizovat svůj nápad.

Jak na něj přišel, není jasné a už se to nikdy zřejmě nedozvíme. Možná v tom hrálo roli, že po první světové válce pracoval jako praktikant na statku a nakonec absolvoval zemědělskou fakultu v Mnichově. V průběhu roku 1941 si každopádně vysnil, že součástí koncentračních táborů budou i supermoderní chovné stanice pro angorské králíky. Jejich vlna je asi desetkrát hřejivější než vlna ovčí a cílem chovu bylo zásobit německou armádu teplým oblečením pro tažení na východní frontu.

„Angorská vlna byla v té době spojována s večerní módou a elegancí,“ uvádí ve svých vzpomínkách americká válečná zpravodajka Sigrid Schultz, která projekt objevila. „Himmler si představoval, že vytvoří elegantní řešení pro udržení důstojníků SS v teple během válečných podmínek.“

Program se rychle rozšířil do 31 koncentračních táborů po celé nacisty okupované Evropě. Kromě Auschwitz to byly i Buchenwald, Dachau, Trawniki nebo Mauthausen. Počet králíků narostl ze šesti a půl tisíce v roce 1941 na až 65 tisíc kusů v roce 1943.

Šokujícím aspektem celého projektu byl dramatický kontrast mezi zacházením s králíky a lidskými vězni. Králíci žili ve vytápěných, hygienicky udržovaných klecích s dostatkem prostoru. Dostávali vědecky připravenou stravu podle nutričních standardů a měli i pravidelnou veterinární péči od kvalifikovaných odborníků.

Současně s tím lidští vězni trpěli v nelidských podmínkách. „Ve stejném areálu, kde bylo 800 lidí nacpáno do baráků sotva vhodných pro 200 osob, králíci žili luxusní život ve svých elegantních klecích,“ popisuje Schultz.

O existenci projektu Angora by se pravděpodobně nikdy nedozvěděl svět, nebýt náhodného objevu. V roce 1945, krátce před koncem války, našla dříve zmíněná americká válečná zpravodajka Sigrid Schultz v stodole poblíž Himmlerovy alpské vily skryté dokumenty.

Mezi nimi bylo i rozsáhlé fotografické album vázané v angorské vlně a označené symbolem SS s nápisem „ANGORA“. Obsahovalo přibližně 150 fotografií králíků, ošetřujícího personálu a moderních chovných zařízení. Himmler si ho nechal vyrobit jako svůj osobní poklad.

„Kniha tam ležela měsíce společně s prvním vydáním Mein Kampf s Hitlerovými poznámkami,“ vzpomínala Schultz, která tehdy pracovala pro list Chicago Tribune.

Navzdory investicím a úsilí nebyl projekt Angora ekonomicky úspěšný. Za tři roky bylo vyprodukováno jen něco málo přes čtyři a půl tuny angorské vlny. Z ní se vyráběly svetry pro letectvo, ponožky pro posádky ponorek, dlouhé spodní prádlo pro pozemní vojska a podšívky leteckých bund.

Celková produkce byla podle německých měřítek naprosto nedostatečná ve srovnání s investovanými prostředky. Program se tak stal nejen morálním selháním, ale i ekonomickým propadákem.

Statistiky v Himmlerově albu končí rokem 1943. Přesný konec projektu tak není zdokumentován. Když spojenecké síly v dubnu a květnu 1945 osvobodily koncentrační tábory, našly stovky dobře udržovaných, ale prázdných králičích klecí. Králíci zmizeli, podle některých svědectví byli pravděpodobně snědeni hladovějícími vězni nebo osvoboditelskými vojsky.

Fotografie z projektu najdete na této adrese.

Zdroje: