Článek
(Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Úvodem volně navážeme na minulé vydání Hudebních toulek a poslechneme si další orchestrální skladbu George Gershwina. Čeká nás modrá barva, která v angličtině značí též jistou náladu. Dala proto jméno jednomu hudebnímu stylu: blues. Rapsodie v modrém je tedy vymezena spíš duševním rozpoložením než barvou oblohy. Skladba v loňském roce slavila sté výročí, což u nás koncertně připomněla například Filharmonie Brno. Nám ji zahraje orchestr Melody Makers z alba Rapsodie v modrém pokoji (1999). CD plné Gershwinových melodií svým názvem odkazuje i na Jaroslava Ježka. Ten měl modrou barvu nejraději a nechal si modře vymalovat svůj pokoj.
O albu písničkáře Slávka Janouška Život je krátký se zmínilo hned první vydání Hudebních toulek Známí neznámí. Texty všech písní pro toto CD Janouškovi dodal básník Jiří Žáček. Do písničky Jakou barvu má moje duše původně nenapsal žádný refrén. Janoušek si však uvědomil, že pokud by skladbu předem neohlašoval názvem, posluchačům by nedošlo, o čem zpívá. V knize si název básničky přečteme, ale při poslechu písní je to trochu jinak. Proto vytvořil refrén přímo z titulku. Povedlo se mu to znamenitě.
Rovněž slovenská skupina Jednofázové kvasenie se v Hudebních toulkách neobjevuje poprvé. Před časem jsem sem zařadil jejich písničku Prvý let. Dnes se nám hodí vtipná skladba Morili sme morenu, které nám přináší hnědou barvu. Nahrávka pochází ze zřejmě nejvydařenějšího alba Jednofázového kvasenie Ein Stein Blues. Jak píseň charakterizuje sama kapela? „Svieža jarná pieseň s beštiálnymi prvkami.“
Na kratičkou chvíli (na necelou minutu!) se ponoříme do vod muzikálu Koločava, který uvedli v Městském divadle Brno v roce 2001 Stanislav Moša a Petr Ulrych. Představení hudebně (a samozřejmě i námětem) vycházelo z LP desky Nikola Šuhaj loupežník, jež vydali v roce 1974 sourozenci Hana a Petr Ulrychovi. K původním písním dopsal Ulrych nové, což je také případ této. „Všechno je jinak / Bílá je černá / A černá je bílá.“ A pak se má člověk v tom světě vyznat…
Modrou barvou jsme začali, modrou skončíme. „Mood“ je anglicky nálada a pod slůvkem „indigo“ se skrývá (i v češtině) modré barvivo. Tuto melodii Duka Ellingtona a Barneye Bigarda si pro sebe česky krásně otextoval Jiří Suchý a zpívá ji jako Modrou náladu. „Snad byl to stín / Co do kávy mi pad’ / Ten modrý stín / Jsem s kávou vypil snad…“ Občas ji zařazuje do improvizovaného semaforského pořadu Co na světě mám rád. Nám však dnes Mood Indigo zazpívá v původním znění se slovy Irvinga Millse neméně slavná Ella Fitzgerald.
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
