Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Nespokojenost je nám někdy ku prospěchu: žene nás kupředu, nutí nás měnit věci k lepšímu. Díky ní se snažíme. Kdybychom byli úplně a naprosto spokojení, kdyby se splnil titulek písničky Vojty Tomáška „Všechno je tak, jak má být“, nejspíš bychom ustrnuli. Ale to je jen jeden z možných úhlů pohledu. Pakliže se smíříme s tím, že k životu patří i špatné věci (když už pro nic jiného, tak proto, že všechno zlé je pro něco dobré), můžeme si s Kiďákem klidně notovat.
Tato písnička dala název albu, které natočil Tomáško v roce 2021 a ze kterého už jsem před časem vybral pro Hudební toulky skladbu Nebe plné koní.
František Novotný je básník, který dovede konejšit jako málokterý jiný. Pohleďte, co například říká v básničce Netrap se ze sbírky Tichá vůně slov (Radioservis, 2017): „Netrap se nad osudem / a zachovej si klid. / Vyšel jsi odněkud / a doklopýtáš někam. / Dokud to půjde / zkus milovat a žít. / A štěstí znenadání ti řekne: / Jsem tu. Čekám.“
Podobně vyznívá také text Nechvátej osude, který zhudebnil Jiří Pavlica. Ten jej taky s Hradišťanem a se zpěvačkou Alicí Holubovou (jejíž refrén je právě onou chlácholivou pasáží) zpívá. Nahrávka byla pořízena na koncertě v Kroměříži v listopadu 2021.
Konejšit dovedou i samotné melodie. Jednu takovou složil Charlie Chaplin do svého filmu Moderní doba (1936). John Turner a Geoffrey Parsons k melodii později napsali slova a dali jí název Smile. Písničku poté zpívala řada interpretů; jako první Nat King Cole.
Vy si ovšem můžete poslechnout, jak tato melodie působí sama o sobě, a sice v něžném provedení Mantovaniho orchestru.
Písnička Směj se dál dává Chaplinově skladbě (respektive jejímu později připsanému textu) za pravdu. Je to jakási její česká ozvěna. Jejími autory jsou Jiří Baur a Zdeněk Borovec. Píseň zazněla v závěru československo-jugoslávského filmu Hvězda jede na jih (1958). Následně byla znovu natočena na gramofonovou desku. Zpívají ji Jarmila Veselá a Rudolf Cortés. Doprovází je, stejně jako ve filmu, orchestr Karla Vlacha.
Jednou z nejklasičtějších konejšivých písniček je ta, kterou složili Jaroslav Ježek, Jiří Voskovec a Jan Werich do filmu Pudr a benzín (1931): Ezop a brabenec. Taky ona vyzývá ke smíchu. Ačkoliv se zmiňuje o antickém autorovi bajek, téma je to stále aktuální a potřebné.
A taky inspirativní. Jedním z lidí, které tvorba Voskovce a Wericha ovlivnila vskutku zásadně, je Jiří Suchý. Nechme tedy písničku zazpívat jeho a jeho semaforskou kolegyni Jitku Molavcovou. Nahrávka s Novým orchestrem Jaroslava Ježka Zoltána Lišky byla pořízena v roce 1992 pro album Suchý zpívá Ježka. Před pěti lety se pak objevila na dvoudiskovém kompletu Liškových nahrávek nazvaném Život je jen náhoda.
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
