Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Pamětníkům zřejmě nedá velkou práci vzpomenout si na písničku Dívka jménem Pygmalion. Hůře už se jim může dařit vybavit si jméno jejího interpreta. Byl jim Milan Martin. Nahrávky tohoto dnes pozapomenutého zpěváka byly ke slyšení především na přelomu padesátých a šedesátých let. Později nikoliv, protože – jak před lety vzpomínal textař Jaromír Hořec v televizním pořadu Kam zmizel ten starý song – Martin odešel do exilu.
Dochované hudební snímky oprášil Supraphon v roce 2012 na digitálním albu Dívka jménem Pygmalion. Výběr nahrávek z let 1959 až 1963 otevírá skladba Kamila Lochmana a Miroslava Zikána Tramvaj č. 11. Ocitáme se ve voze městské dopravy, který nás veze ze Strašnic do Ruzyně. Svižnou swingovou melodii hraje orchestr Kamila Lochmana. Aranžmá je rozhodně lepší než nepříliš nápaditý text. Taková ovšem byla tehdejší populární hudba. (A taková je často i dnes.)
Za zajímavějšími písňovými texty musíme vyrazit do oblasti folku. A mějme se na pozoru, neboť do vozu právě vstupuje revizorka. Revize jízdenek v podání jejího autora Slávka Janouška a kytaristy Luboše Vondráka je de facto písničkovou scénkou, hraným mikropříběhem. Přináší na jedné straně humor, na druhé straně (a právě díky tomu ten humor funguje) pravdivý obraz přehnané byrokracie.
V knížce Téměř kompletní zpěvník datuje Janoušek píseň do února 1980. Dneska už by revizor nezkoumal dírku v jízdence, ale jinak se toho zase tolik nezměnilo.
Podobného střihu jako Janouškova Revize jízdenek je i Revizorka Jiřího Dědečka, jen je zde ještě více zdůrazněno humorné ladění. Jeden vtipný verš střídá druhý, stejně nečekaný. Takto Revizorku zpívali Jiří Dědeček a Jan Burian v pražské Baráčnické rychtě v březnu 1983. My si to můžeme poslechnout díky vydavatelství Galén, které vydalo v roce 2015 komplet šesti CD nazvaný (volně podle písně Všichni hroši) Burian & Dědeček na blankytném pozadí.
Herečku a zpěvačku Judy Garlandovou jsem minule připomínal jako první interpretku písně Over the Rainbow. Dnes tu mám další její skladbu – píseň The Trolley Song z filmu Setkáme se v St. Louis (1944). Autory skladby, která posluchače zavedla až na Světovou výstavu v St. Louis konanou v roce 1904, jsou Hugh Martin a Ralph Blane.
Česky melodii otextoval Jaroslava Moravce a nazval ji Píseň o tramvaji. S orchestrem Karla Vlacha ji v roce 1946 nazpívaly Allanovy sestry. O dvacet let později pak Jana Petrů, zpěvačka dnes už taky pozapomenutá, připomínaná občas v souvislosti s tím, proč si musela Petra Janů vymyslet umělecké jméno. (Neboť vlastním jménem se jmenuje také Jana Petrů.)
V závěru se ještě jednou vrátíme mezi folkové písničkáře, konkrétně za Jiřím Smržem. Opět jsme se ocitli v tramvaji, ale tentokrát jen proto, abychom (takřka nechtěně – v tom přecpaném voze před tím nebylo kam utéct) vyslechli, co kterási žena pověděla jednomu muži. Je to přiznání plné poetických obrazů, na jehož pointu si musí posluchač trpělivě počkat.
Jiří Smrž zařadil píseň Na tramvajové tepně na album Samota, první ze tří disků vloni vydaného kompletu Tři muži. Na YouTube ovšem tyto nahrávky nenajdete. Nabízím zde tedy odkaz na záznam Smržova píseckého vystoupení z roku 2019. Po technické stránce je to také dobrá nahrávka, jen v ní schází úvodní verš písně: „Přiložila mu svou něžnou dlaň ostřím na tepnu.“
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
