Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Písničkář Jaroslav Wykrent si dokázal hravě napsat kromě textu písničky i melodii. Často však spolupracoval s dalšími hudebními skladateli, což platí i pro skladbu Mé tango. Pod tou je spolupodepsaný Vladimír Figar, klávesista a od roku 1978 též kapelník ostravské skupiny Plameňáci (původně Flamingo). Nutno podotknout a pochválit, že hudba tu zdárně spolupracuje s textem; nejlépe snad při verši: „Chutná i natvrdlá houska,“ kde aranžmá ilustruje i křupání zmíněného starého pečiva.
Gramofonovou desku Jiřího Zmožka a Pavla Kopty Šel jsem světem vydanou v roce 1988 už jsem v Hudebních toulkách zmiňoval vícekrát (naposledy před dvěma měsíci v článku My jsme herci). Z podařeného alba písniček zpívaných populárními českými herci tentokrát vybírám skladbu Mistře, hrajte tango v interpretaci Pavla Zedníčka.
Zedníček nepatří mezi herce, které si obvykle spojujeme se zpěvem (například proti – na desce rovněž zastoupenému – seriálovému Hašlerovi Viktoru Preissovi). Na podobně pojatém o rok mladším albu Písničky Na Zábradlí zpívá Zedníček Rybí pláč. Jeho zřejmě nejznámější písnička pak doprovází úvodní titulky seriálu Panoptikum Města pražského. Možná se vám vybaví po několika úvodních slovech: „Frajeři a slečny, když jdete po Praze…“ Ale teď: Mistře, hrajte tango!
Kapela Václava Hybše se svého času těšila veliké oblibě. Tato obliba mimo jiného způsobila, že se některé skladby dostaly do širšího posluchačského povědomí, než by se dalo předpokládat. K uším těch, kteří hltali především Hybšův doprovod populárních zpěváků, pronikly z desek také skladby z takzvané klasické hudby (byť i jejich výběr se řídil především popularitou a také aranžmá nebylo zrovna klasické).
Jedna taková „vzdělávací“ deska vyšla v roce 1981 a do dnešních Hudebních toulek by se hodila celá. Jmenuje se Hybš hraje tango. Vybral jsem z ní na ukázku takřka stoletou Boulangerovu skladbu Avant de mourir. Z té se později stala písnička My Prayer (zpívala ji například známá vokální skupina The Platters). Česky ji možná znáte v podání Evy Olmerové jako Náš déšť. Zde ovšem nabízím orchestrální verzi původní Boulangerovy skladby.
Wikipedie uvádí zcela nesmyslnou informaci: Karel Vacek byl prý skladatel českých lidovek. Jestliže se lidová píseň liší od umělé (autorské) především tím, že neznáme jejího autora, můžeme se nad tímto sdělením jedině ušklíbnout. A upřesnit ho: některé skladby Karla Vacka zlidověly. Například písnička Nikdy se nevrátí pohádka mládí, ale především jeho nejznámější tango: Cikánka.
Tu si vzal do repertoáru kdekdo, nejen televizními reklamami omílané duo Eva a Vašek, ale dokonce i Milan Chladil nebo Karel Gott. My si ovšem poslechneme stařičkou nahrávku z roku 1932 s R. A. Dvorským a jeho Melody Boys.
Na závěr Hudebních toulek v rytmu tanga si dovolím představit brněnskou skupinu Tango Quartetto Re Campo. Její zakladatel, akordeonista Petr Zámečník, tangem opravdu žije. S tímto uskupením (hrajícím ve složení akordeon, violoncello, flétna a perkuse) natočil ve spolupráci s Českým rozhlasem už dvě CD: autorské album Periferia Re Campo (2015) a výběr převzatých skladeb Inspiración (2021). Z novějšího titulu jsem vybral známou La cumparsitu uruguayského skladatele Gerarda Matóse Rodrígueze. Všimněte si, jak se nenápadná předehra zvrhne ve vášnivý rej tónů. Inu, tango.
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
