Angkor Vat, architektonická perla Kambodže. Reliéfy na zdech vyprávějí příběhy nejen o zrození světa

Kambodža má spoustu míst, která stojí za vidění. Nejvíce však turisty láká chrámový komplex Angkor Vat, který je celosvětově známý a Kambodža jej má i na své vlajce.

Nachází se v bývalém hlavním městě Angkoru a název Angkor Vat je označení pro hlavní chrámovou stavbu (Angkor - město, Vat - chrám). Ruiny celého komplexu zabírají přes 400 km2. Komplex nalezneme cca 230 km severozápadně od současného hlavního města Kambodže Phnom Penhu nebo pouhých 5 km severně od druhého největšího města Kambodže Siem Reapu.

Ačkoliv je Angkor Vat hlavním chrámem oblasti, často se toto označení - Angkor Vat - používá pro celý komplex zahrnující stovky dalších menších chrámů a staveb.

Historie

Pokyn ke stavbě chrámového komplexu vydal na začátku 12. století khmerský král Suryavarman II. Stavba začala v roce 1122 a svého dokončení se dočkala v roce 1150. Za návrhem stavby stál tamilský bráhman Divākarapandita, který však zemřel pravděpodobně v roce 1120 a samotné stavby se tak nedočkal. Ke stavbě bylo použito přes 5 milionů tun pískovce, na jehož přepravě se podíleli především sloni. Zajímavostí je, že jednotlivé části nebyly spojovány maltou, ale rostlinnou směsí. I tak stavby vydržely celá staletí a kdyby o ně bylo po celou tu dobu náležitě pečováno, nebyly by z nich ani dnes ruiny. Na stavbě komplexu se pravděpodobně podílelo na 6 tisíc slonů a 300 tisíc dělníků.

Hlavní chrám byl zasvěcen hinduistickému bohu Višnuovi. Značná část výzdoby tak vychází z hinduismu. Bohužel ne všechny basreliéfy byly dokončeny, protože když král zemřel, veškeré práce na chrámovém komplexu ustaly.

Další ranou pro Angkor, a tedy i pro Angkor Vat, se stal nájezd Čamů, tradičních nepřátel Khmerů, kteří komplex vyplenili. Obrovský komplex však nezůstal zapomenut. Když se Khmerům podařilo znovuobnovit říši, nový král Jayavarman si založil své hlavní město v Angkor Thom a jako hlavní chrám ustanovil Bayon. S jeho vládou však nastoupil vliv buddhismu. Za manželku měl Indradevi, která sama byla buddhistkou a ke stejné filozofii směrovala i svého manžela. Angkor Vat tak pod jejich vlivem doznal značných změn - řada hinduistických soch byla nahrazena buddhistickým uměním a celý komplex se stal buddhistickým centrem, kterým je až dodnes. Během let byl využíván v různé intenzitě, ale nikdy nebyl zcela opuštěn.

Pro Evropany se komplex stal známým především díky francouzskému přírodovědci a cestovateli Henrimu Mouhotovi. Ten jej popsal v mnoha svých cestopisných poznámkách, které mu posmrtně vydala Královská geografická společnost v roce 1864. O čtyři roky později pak byly vydány cestopisné svazky německého antropologa Adolfa Bastiana, který v oblasti jihovýchodní Asie strávil čtyři roky.

Kambodža se stala v roce 1863 protektorátem Francie, což jí umožnilo získat řadu oblastí, které byly pod siamskou nadvládou. Kromě toho se Francie angažovala i v obnově chrámového komplexu. V roce 1908 byla založena díky EFEO (École francaise d´Extreme-Orient - Francouzská škola Dálného východu) organizace Conservation d'Angkor, která se podílela na obnově a vyčištění komplexu od rostlinného porostu, protože komplex pomalu pohlcovala džungle. Součástí byla i řada vykopávek a archeologických a restaurátorských prací, které pomohly nejen zachovat tuto památku, ale též umožnily poznat řadu do té doby neznámých skutečností. V roce 1953 pak získala Kambodža nezávislost.

Problém však nastal, když se moci chopili Rudí Khmerové (o nich jsem psal zde). Vypadalo to, že další generace si už moc krás Angkor Vatu neužijí. Rudí Khmerové využili veškeré zdejší dřevo, které často sloužilo jako konstrukce při opravách, k topení. Mezi Rudými Khmery a vietnamskými jednotkami docházelo v této oblasti i k přestřelkám, přičemž kulky si často našly za cíl samotnou stavbu. Díry po kulkách byly však nakonec drobností ve srovnání s tím, co zde způsobili thajští zloději umění. Co se dalo odříznout, jako např. různé sochy, to odřízli a ukradli. Angkor Vat tak začal přicházet o řadu památek a znovu ho začaly pohlcovat divoce rostoucí rostliny, lišejníky a houby. Příroda se chystala dokončit zkázu toho, co začali především Rudí Khmerové.

V roce 1992 byla lokalita prohlášena za světové dědictví UNESCO a současně byl Angkor Vat zapsán jako ohrožená památka. Ze seznamu byl později zase vyňat v roce 2004. Na obnově celého chrámu a okolí se podíleli odborníci z řady zemí. Některé velmi poškozené sochy byly replikovány, replik se dočkaly i sochy ztracené, o nichž však zůstal nějaký záznam, který je dostatečně popsal.

V roce 2015 byly oznámeny archeologické nálezy, které vypovídají o tom, že oblast patrně nepatřila jen tehdejším kněžím, ale do určité míry zde žili i běžní lidé.

Chrám reprezentující božskou horu Meru

Celkový tvar chrámového komplexu odkazuje na posvátnou horu Meru, která je podle hinduistické mytologie domovem bohů. Pět věží symbolizuje pět vrcholů hory, zdi symbolizují pohoří a příkopy oceán. Hlavní věž je souběžná s ranním sluncem při jarní rovnodennosti.

Hlavní chrám je orientovaný spíše na západ než na východ. To vedlo k přesvědčení, že byl pravděpodobně zamýšlen jako pohřební komplex. Této myšlence nasvědčuje i skutečnost, že basreliéfy postupují proti směru hodinových ručiček jako symbol opaku normálního řádu. Při bráhmanských pohřebních obřadech totiž rituály probíhají v opačném sledu. Západní orientace však také mohla souviset se zasvěcením chrámu Višnuovi, který byl se západem spojován. Ostatní menší chrámy v komplexu jsou postaveny čelem k východu a vycházejícímu slunci.

Vnější část komplexu tvoří vodní příkop a zdi. Do komplexu je možné se dostat na východě po hliněném valu a na západě přes pískovcovou hráz, která pravděpodobně nahradila původní dřevěný most.

Na každé světové straně jsou tzv. gopury, malé vstupní budovy, kterými se člověk dostane do centra komplexu. Malé jsou však jen ve srovnání se samotným chrámem, jinak jsou dostatečně velké na to, aby jimi prošli i sloni. Stavby jsou ozdobeny lotosovými květy, lidskými postavami a také reliéfy statných mužů na divokých zvířatech.

Vnitřní plocha komplexu měří kolem 820 tisíc m2 a byla určena pro původní královské město. Z něj však mnoho nezůstalo, protože materiál použitý k výstavbě snadno podléhal zubu času, a i pozdější negativní vlivy se podepsaly na jeho zničení.

Chrám se nachází v centru tohoto komplexu. Stojí na terasách, díky nimž je vyvýšený nad okolím. Skládá se ze tří galerií stoupajících do centrální věže, přičemž každá úroveň je výš než ta předchozí. Čím výše byl postavený tehdejší člověk, tím výše mohl vystoupat v chrámu. Do vyšších pater se tak dostala jenom kněžská elita. V každé ze čtyř rohů je menší věž a obklopují tak hlavní, pátou věž v uskupení zvaném quincunx (stejné uskupení má např. číslovka pět na hrací kostce). Každá galerie má vlastní gopuru. Kromě toho zde nalezneme i knihovny, malá nádvoří a vše je spojeno křížovými cestami. Podle historiků mohly být původně některé části úmyslně zaplaveny, aby tak symbolizovaly oceán.

Schodiště jsou velmi strmá, což mohlo být úmyslné a mělo to symbolizovat těžkou cestu do nebes. Věž nad centrální svatyní má 65 metrů, ale samotná svatyně byla zazděna během konverze chrámu z hinduistického na buddhistický. Chrám však naštěstí nepřišel o všechny své hinduistické základy. Zdi jsou stále zdobené výjevy z eposů Rámájany a Mahábháraty, a i zdobení jednotlivých staveb vychází z hinduismu. Nejvýznamnější bylo ztvárnění mýtů o vesmíru a moři mléka, které vysvětlují prapočátky světa.

Dnes je Angkor Vat považovaný za architektonický skvost a chloubu Kambodže. Na jeho oblibě a významu však má velkou zásluhu Francie, která jej díky tomu, že Kambodža byla francouzským protektorátem, představila i Evropanům. Obliba mezi turisty narostla z „pouhých“ 7 650 zahraničních turistů v roce 1993 na neuvěřitelných více jak 2,5 milionu turistů v roce 2018. Zájem mezi turisty sice přináší zemi potřebné finance, na druhou stranu ale chrám trpí nadměrným turismem a taktéž činy nevychovaných turistů, kteří neváhají zdi „ozdobit“ např. graffiti. Overturismus přinášel problémy i pro blízké okolí včetně města Siem Reap. Značnou úlevu přineslo období covidu, kdy chrám zůstal téměř opuštěný. Nyní se turisté postupně vracejí, ale ve zhruba čtvrtinovém počtu.

K vysoké oblibě Angkoru pravděpodobně přispěl i snímek Lara Croft: Tomb Raider z roku 2001, kde Angelina Jolie v roli Lary Croft prozkoumává jeden z chrámů v oblasti, Ta Prohm, jehož ruiny pomalu pohlcuje divoká přírody.

Novým problémem se ukázala rekonstrukce herní série Temple Run. Někteří turisté se natáčejí, jak napodobují postavičku ze hry, která běží chrámem. Při tomto pohybu však mohou turisté poškodit struktury a rytiny chrámu. Tento bezohledný přístup je často kritizován, ale přesto se stále najdou lidé, kteří ve snaze získat video, jak běží chrámem, podstupují riziko, že se stanou ničiteli toho, co vytvořili předchozí generace, popř. co se podařilo restauratérům obnovit.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://en.wikipedia.org/wiki/Angkor_Wat

https://www.thecollector.com/temples-angkor-facts/

https://www.holidify.com/pages/angkor-wat-facts-4205.html

https://funworldfacts.com/angkor-wat/

https://www.history.com/topics/landmarks/angkor-wat#angkor-wat-s-design