Bolševník dokáže nebezpečně a bolestivě poleptat. Po vystavení světlu pak přijde to nejhorší.

Bolševník je i mezi laickou veřejností notoricky známý jako jedna z nejinvazivnějších rostlin, se kterými se u nás můžeme setkat (další je např. pajasan žláznatý, netýkavka žláznatá, křídlatky…). Jako u mnoha jiných druhů, i on k nám byl zavlečen coby okrasná rostlina, jejímž původním domovem je Kavkaz. U nás byl poprvé vysazen v zámeckém parku Kynžvart v roce 1862. V současnosti však patří nejen u nás, ale skoro v celé Evropě k nežádoucím druhům, podobně se šíří už i v Severní Americe.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Jedná se o mohutnou rostlinu, která je schopná vyrůst i do výšky několika málo metrů v závislosti na okolních podmínkách. Běžná výška dospělé rostliny však bývá okolo dvou až tří metrů. Stonek je velmi silný, i když je dutý. Je pokrytý drobnými chloupky a červenými skvrnami na zeleném podkladu. Nejvýraznější a nejznámější je však díky svému bílému květenství (složený okolík), které může mít i metrový průměr a připomíná velký slunečník.

Rostlina žije několik let, přičemž první roky setrvává v přízemní listové růžici a teprve po několika letech pak během letní sezóny vyžene vzhůru velký stonek a vykvete. Jedna rostlina mívá kolem neuvěřitelných 20 tisíc semen (může mít však až 50 tisíc), která postupně dozrávají. Mateřská rostlina po odkvětu a produkci semen hyne a zůstává po ní suchý stonek se zralými semeny, která postupně padají a jsou roznášena po okolí. Vyklíčí pak obvykle na jaře dalšího roku a klíčivost dosahuje až 90 %. Semena jsou však životaschopná i několik let a vyklíčí ve chvíli, kdy jsou podmínky příznivé.

V České republice je bolševník zařazen do nejpřísnější kategorie v seznamu invazních druhů. To znamená, že cílem je jeho naprostá likvidace na celém našem území. Pro veřejnost to mj. znamená, že nesmí pěstovat bolševník, jakkoliv s ním obchodovat, převážet a pokud se někomu objeví na zahrádce, je povinen jej zlikvidovat. Pokud se k tomu nemá ani po upozornění od úřadů, riskuje pokutu a vynucený vstup pracovníků pověřených likvidací bolševníku. Bolševník se však dokáže velmi dobře zregenerovat a jeho pouhé posekání nic neřeší. I otrhání listů přízemní růžice pouze oddálí rok, kdy vykvete, ale rostlinu nezahubí. Pro její vyhubení ekologickou cestou je potřeba zlikvidovat kořen, a to buď celý, nebo alespoň jeho část do hloubky min. 15 cm pod povrchem země. Jinými způsoby je např. likvidace chemickým postřikem.

Negativním rysem jeho výskytu je jednak produkce alelopatických látek, jednak změny poměrů a množství živin v půdě. Alelopatie je jedním ze základních vztahů mezi organismy, kdy jeden (zvaný inhibitor) působí negativně na druhý, který však na inhibitora nepůsobí nijak. V případě bolševníku jde o vylučování látek, které potlačují jiné rostlinné druhy a snižují klíčivost jejich semen. V oblastech s porosty bolševníku zároveň dochází ke změnám obsahu živin v půdě, čímž se mění podmínky a řada rostlin, která by tam za původních podmínek prosperovala, by tam nyní chřadla nebo se neuchytí vůbec.

Nejen vliv na biodiverzitu…

Problém s bolševníkem se však netýká jen ovlivňování biodiverzity v místech jeho výskytu. Jeho nebezpečí spočívá i v jeho schopnostech nebezpečně poškodit lidskou pokožku. Rostlina totiž disponuje šťávou, která obsahuje tzv. furanokumariny. Jde o látky, které po kontaktu s kůží vyvolávají podráždění a vyrážku. To by nebylo nic tak strašného, vyrážku a podráždění dokáže vyvolat leckterá rostlina, zejména u senzitivních jedinců. U bolševníku ale k tomu nejhoršímu dochází o něco později, a to ve chvíli, kdy je šťávou zasažená část těla vystavena světlu a především slunečnímu záření. Furanokumariny ve spojitosti s UV zářením způsobí i závažné popáleniny, které se dlouho a špatně hojí.

Velkým problémem to může být zejména u dětí, které mohou mít tendenci využívat bolševník a jeho silné stonky ke hrám. Prvotní kontakt totiž nemusí být nijak nepříjemný a děti se tak mohou potřísnit šťávami ve velké míře. Poté stačí i jen čtvrthodinka na slunci, aby došlo ke spuštění fototoxické reakce, která následně může probíhat i několik hodin, než dojde k prvním závažnějším projevům. Jeden den si tak mohou děti hrát v porostu bolševníku a druhý den jim vyskáčou puchýře a další příznaky popálení. U citlivých jedinců pak může být nezbytná i hospitalizace. Nejvíce je pokožka senzitivní 15-120 minut po kontaktu se šťávou. V případě zasažení se doporučuje omýt mýdlovou vodou a vyhýbat se alespoň dva dny slunečnímu záření. V případě, že dojde k výskytu popáleninových puchýřů, tak i po zahojení zůstávají postižená místa fotosenzitivní po několik let.

Pozor na záměnu s jinými druhy bolševníku, např. s bolševníkem obecným. Vzhledově jsou si podobní, ale bolševník obecný je drobnější a obsah furanokumarinů v jeho šťávě je výrazně nižší. Někdo tak může při kontaktu s bolševníkem obecným nabýt dojmu, že bolševník vlastně není vůbec nebezpečný a být mnohem méně opatrný při kontaktu s bolševníkem velkolepým.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://mzp.gov.cz/sites/mzp.cz/files/tiskove-zpravy/ODOIMZ-zasady%20regulace_bolsevnik%20velkolepy-14062022.pdf

https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/poleptal-vas-bolsevnik-velkolepy-prvni-pomoc-pro-deti-i-dospele-vyhnete-se-slunci

https://bolsevnik.eu/bolsevnik-velkolepy/

https://www.ceskestavby.cz/clanky/bolsevnik-neni-bolsevik-prirodu-ale-dusi-stejne-jako-autoritarska-politika-lidskou-svobodu-i-zivoty-28427.html

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_priroda/zapadni-cechy-si-nevi-rady-s-invazi-nebezpecneho-bolsevniku-velkolepeho_201209130943_tjelinkova

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2018/04/09.pdf

https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/bolsevnik-pri-kontaktu-s-pokozkou-zpusobuje-podrazdeni-az-popaleniny-omezeni-jeho-sireni-vsak-neni-s.A210803_111131_ln-zajimavosti_lianr

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bolsevnik-pokuta-likvidace-regulace-invazni-druh.A240716_192844_domaci_vals