Chovala pumy, jaguáry, lvy a jiné šelmy. Smrt jí přinesl Teddy, mazlíček v podobě medvěda černého

Lidé mají různé koníčky. Některé jsou bezpečné, jiné mohou být za určitých okolností až život ohrožující. Mezi takové koníčky patří i chov zvířat, zejména těch velkých, jedovatých, agresivních nebo prostě s instinkty predátora. Vlastníci takových zvířat často sebe a okolí ujišťují, že zvířata jsou na ně zvyklá a nikdy by jim neublížila. Leč mnoho takových vlastníků na takové tvrzení už doplatilo a bohužel někdy zaplatilo i cenu nejvyšší - vlastní život. Šelmy můžeme vychovávat odmalička a mohou nás do určité míry tolerovat a třeba dokonce mít i rády. Ale jejich instinkty jsou tak hluboce zakořeněné, že když dojde k nešťastné souhře okolností, z tolerovaného nebo milovaného člověka je rázem kořist nebo nepřítel, kterého je potřeba zlikvidovat.

Nešťastný byl i osud Kelly Ann Walz. Že se pohybuje mezi potenciálně nebezpečnými zvířaty, to jí muselo být jasné. Co ale nečekala, že nakonec se stane obětí svého miláčka, medvěda Teddyho…

Nadšení pro divoká zvířata

Městečko Ross Township se nachází nedaleko Saylorsburgu v Pensylvánii. Není příliš velké do počtu obyvatel, ale je rozlehlejší a obklopené lesy. Dalo by se říci, že je to místo stvořené pro všechny, kteří mají rádi svůj klid a kteří jsou rádi obklopení přírodou. Nebo pro ty, kteří holdují nějakému nezvyklému koníčku, jako tomu bylo v případě manželů Walzových.

Michaela a Kelly Ann zdejší klid doslova uchvátil a stejně tak se jim líbila přátelská atmosféra mezi místními. Když žijete v odlehlejší oblasti v lesích, pak se často musíte spoléhat jeden na druhého a pomáhat si, což celou komunitu utužuje. Pro manžele Walzovi a jejich děti to tak bylo ideální místo pro spokojený život.

Pořídili si zde dům s velkým pozemkem. Ten potřebovali pro to, aby měli dostatek prostoru pro chov neobvyklých mazlíčků - exotických šelem, plazů a medvěda. A staroanglických buldoků. Ti mezi šelmy zrovna nezapadali, ale rozhodně se také nejednalo o běžná zvířata.

Kelly Ann byla tichá, mírná žena, která vystudovala kadeřnickou školu a vypomáhala jako dobrovolnice v řadě spolků. Byla nábožensky založená a ráda pomáhala ostatním. Málokoho by napadlo, že mezi její záliby bude patřit i péče o velké predátory. Lásku ke zvířatům však měla v krvi a nějakou dobu pracovala v chovatelském zařízení v New Hampshire.

Michael pro změnu propadl plazům. Zamiloval se do nich už jako malý kluk, když ho babička vzala do zoo, kde byl svědkem představení, během kterého si mohl nechat omotat hada kolem krku. Jak sám později vzpomínal, tehdy vznikla jeho skoro závislost na těchto studenokrevných zvířatech.

Opustil práci obchodníka a rozhodl se plně věnovat chovu. V roce 1988 založil společně se svým společníkem organizaci Svět plazů, která se věnovala jejich chovu, ale také výuce. Spolupracovali se zoologickými zahradami, školami, univerzitami a dalšími organizace zabývajícími se divokou přírodou. Jeho zápal pro plazy byl nakažlivý, děti byly z jeho lekcí vždy unešené, protože je dokázal zaujmout zajímavými fakty, které si člověk běžně v encyklopediích nepřečte. Jeho cílem bylo v dětech nejen vzbudit zájem o tato pro něj úžasná zvířata, ale také v nich vybudovat respekt k divokým zvířatům a pochopení potřeby ochrany jejich životního prostředí.

Jejich láska ke zvířatům je jednoho dne svedla dohromady a v roce 2000 se vzali. Aby se svým zájmům mohli věnovat i ve svém volném čase, přestěhovali se právě do Ross Township, které jim poskytovalo příjemné prostředí a dostatek prostoru. Na pozemku chovali ve výbězích lvy, pumy, jaguáry, tygry, servaly, ale i přes 400 plazů a také jednoho medvěda. Konkrétně medvěda černého zvaného také jako baribal, kterého pojmenovali Teddy.

Zatímco Michael se věnoval především plazům, jeho žena Kelly Ann pečovala o šelmy. Někdy jí pomáhaly i děti sousedů, samozřejmě se svolením jejich rodičů. Ti neměli s chovem těchto exotických zvířat žádný problém a naopak byli rádi, že se jejich děti mohou něčemu přiučit. Zabezpečení zvířat bylo podle nich dostatečné, manželé měli veškerá povolení a při kontrolách bylo vše v pořádku. Michael měl dokonce i povolení obchodovat s těmito zvířaty a taktéž mohl umožňovat vstup veřejnosti za poplatek, podobně jako kdybyste u nás šli do nějakého zookoutku. Profit z předvádění však nikdy nebyl pro Michaela nebo Kelly Ann prvořadý. Oba prostě tato zvířata milovali a své nadšení chtěli předávat i dalším lidem. Pokud měl někdo pochybnosti o zabezpečení, mohl si sám vše projít a prozkoumat, aby se ujistil, že nehrozí únik žádného z těchto potenciálně nebezpečných tvorů.

Podobně jako v jiných případech, i u manželů Walzových a jejich zvířecích svěřenců byly vztahy výrazně bližší než jaké by panovaly mezi dospělou šelmou a neznámým člověkem. Většinu z nich totiž odchovali odmalička, a tak na ně byla zvířata opravdu zvyklá. Nikdy nebyl ani náznak toho, že by se mohlo něco stát. A tak měsíce a roky plynuly.

Instinkty nikdy nezmizí

Než přišel říjen roku 2009. Největší láskou Kelly Ann byl medvěd baribal jménem Teddy, kterého odchovala od medvíděte a kterému bylo tou dobou už devět let a vážil 350 kilo. S radostí mu dávala pamlsky a často se s ním mazlila jako s plyšovou hračkou. A Teddy nikdy nenaznačil, že by mohl Kelly Ann ublížit. Až do jednoho nedělního dne.

Tak jako už mnohokrát, i ten den vlezla Kelly Ann k Teddymu do klece. Neděle byla dnem, kdy čistila ubikace. K jedné straně mu hodila lopatu plnou žrádla, aby upoutala jeho pozornost a sama mu mohla v klidu vyčistit druhou polovinu klece. Žrádlo ho nemělo zaměstnat proto, aby si nevšímal Kelly Ann, koneckonců s ním často bývala v těsném kontaktu, ale nechtěla, aby si všimnul otevřené brány klece, zatímco kydala podestýlku.

Teddy byl na tento nedělní rituál zvyklý, nešlo o nic, co by pro něj bylo něčím jiným, novým a co by ho mohlo rozdráždit. Bohužel toho dne však Teddy nebyl ve své kůži. Pošmourné chladné podzimní počasí v něm podvědomě budilo touhu vyhledat úkryt a připravit se k zimnímu spánku. Už týden chodil ve své kleci pořád kolem dokola, frustrovaný, že nemůže najít únik z klece, aby se mohl vydat do lesů, kam by normálně patřil a kde by mohl utišit svoji touhu po odpočinku. Walzovy si jeho narůstající frustrace v průběhu týdne nevšimli, protože se mu nemohli zrovna věnovat natolik, aby ho viděli i mimo čas krmení, kdy působil spokojeně.

Kelly Ann postupně naplnila kolečko, které si přivezla, a když už hnůj přepadával, opřela lopatu o stěnu a jala se kolečko vyvézt ven. Její pohyby však v Teddym probudily přirozené instinkty, které povzbuzené nahromaděnou frustrací a snahou ochránit si i hozenou potravu vyústily v brutální útok. Neštěstí bylo otázkou několika vteřin. Teddy v Kelly Ann v tu chvíli neviděl svoji majitelku, která ho vychovala, mazlila se s ním a dávala mu pamlsky. V tu chvíli pro něj byla potenciální hrozbou, kterou musel zlikvidovat. Plynulým pohybem ji srazil, vzduch z jejích plic doslova vymáčknul, jak na ni dopadnul. A zatímco Kelly Ann nabírala do plic nový vzduch, aby mohla zakřičet o pomoc, Teddyho čelisti se zakously do jejího ramene.

Řev medvěda a křik Kelly Ann se donesly až ke Scottu Castonemu, jejich nejbližšímu sousedovi. Tragédii přihlížely i děti samotných Walzových, tak i děti Scotta. Zatímco děti Kelly Ann se běžely schovat do domu, Scottovy děti běžely za otcem, aby s křikem oznámily, co se stalo. Castone neváhal, sebral pistoli a běžel ke svým sousedům. Přiběhl k výběhu Teddyho, kde na zemi viděl lidské torzo zbrocené krví a na něm sedícího medvěda, který bezvládným tělem ještě naposledy zatřásl, aby se ujistil, že mu od něj už nic nehrozí. Následně se otočil směrem ke Scottovi, ve kterém viděl další hrozbu. Scott déle nečekal a když se medvěd otáčel jeho směrem a během vteřin by byl u něj, Scott medvěda Teddyho zastřelil.

První rána vedla do břicha, ale Teddyho by nezastavila. Hustá srst a množství tuku ničivou sílu střely zmírnilo. Naštěstí druhá rána pronikla Teddymu do krku a narušila dýchací systém. Už tato rána byla smrtelná, ale Scott vystřelil ještě další tři, aby si byl jistý. Na zem padlo další mrtvé tělo, tentokrát Teddyho.

Tragédie zasáhla nejen rodinu Walzových, ale celou komunitu. Ti byli útokem otřeseni, nikdo z nich neočekával, že by zvířata mohla Walzovým něco udělat, protože podle nich se o ně Walzovi starali. Ani inspekce, která na místo dorazila po útoku, neshledala žádnou závadu, pouze inspektor Tim Conway poznamenal, že klece těchto zvířat mívají přepážku, aby se zvíře dalo bezpečně oddělit, zatímco je člověk v druhé části ubikace. Proč Kelly Ann vlezla do klece bez zabezpečení, to vysvětlit nikdo nedokázal. Osudová chyba ženy, která měla roky praxe, ale přesto, nebo právě proto podcenila nebezpečí, které hrozí od sice ochočeného, ale přesto divokého zvířete. Osudová chyba, která ji stála život.

Teddy byl v době útoku v nejlepší možné kondici. Na medvěda svého druhu byl velmi urostlý, protože měl vždy dostatek potravy, pohodlí, nikdy netrpěl žádnou nemocí. Když se postavil na zadní, byl skoro dvakrát tak velký jako průměrný dospělý člověk. Proti někomu takovému není šance se ubránit.

Novinové články po celé zemi rozebíraly tragédii a, jak už to tak bývá, kritizovali chov šelem. Na stranu Walzových se trochu překvapivě však postavila celá místní komunita včetně Scotta Castoneho. Podle jejich slov se Walzovy o svá zvířata starali, jak mohli. Zabezpečení bylo na maximální úrovni a po mnoho let nedošlo k sebemenšímu incidentu a ani náznaku, že by některé zvíře bylo agresivní.

Všechno je však jednou poprvé a stačí nešťastná souhra náhod. Někteří lidé Walzovým vyčítají, že drželi divoká zvířata v klecích, kam nepatří. Zatímco psi a kočky jsou zvyklí žít s lidmi už celá tisíciletí, divoké šelmy, i když ochočené, jsou stále divoké. Bez ohledu na to, jak je můžeme milovat, a bez ohledu na to, jak mohou milovat ony nás, jsou to stále divoká zvířata se svými přirozenými instinkty, které není možné nikdy vymazat.

Jaký máte názor na držení divokých zvířat u soukromých chovatelů? Přijdou vám stávající pravidla a omezení dostačující, či nikoliv? Myslíte si, že divoká zvířata, byť odmala vychovávaná v lidské péči, mohou žít spokojeně v prostředí, které jim neumožňuje některé přirozené potřeby?

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.seattletimes.com/nation-world/pet-bear-turns-on-pa-owner-kills-her-in-cage/

https://eu.poconorecord.com/story/news/2009/10/07/neighbor-recalls-saylorsburg-bear-attack/51843309007/

https://eu.poconorecord.com/story/news/2009/10/06/bear-owner-michael-walz-expert/51843920007/

https://www.cbsnews.com/news/bad-news-bear-tragedy-kelly-ann-walz-killed-by-pet-bear-in-ross-township-pa/

https://www.cleveland.com/nation/2009/10/post_11.html

https://www.youtube.com/watch?v=RGpz0k4TPjQ