Hlavní obsah
Názory a úvahy

Jak dlouho budou muset ženy bojovat ve sportu proti mužům? A může mít žena mužské chromozomy?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: freepik, www.freepik.com

Trénovala a snila o tom, že si na olympiádě vyboxuje zlatou medaili. Když ji však postavili proti boxerce s chromozomy XY, musela se vzdát, aby prý přežila.

Článek

Všichni to vidí, ale někteří dělají, že je to v pořádku. O čem je řeč? O transsexuálních sportovcích, v drtivé většině případů ženách, které bývaly dříve muži. Tyto sportovkyně mohou v mnoha případech startovat a soutěžit s ženskými konkurentkami, a to i přesto, že mají zřetelnou převahu vycházející z jejich mužské minulosti.

O transsexuálních sportovcích jsem už kdysi psal (zde). Jedna sportovkyně dokonce už tehdy startovala na olympiádě v Tokiu ve vzpěračství, ale po třech neúspěšných pokusech skončila. Naštěstí. O vítězství se tak v ženské kategorii mohly utkat jen ženy, které byly ženami od narození. Olympiáda v Paříži však přinesla další podobný případ, který má tentokrát velmi hořkou pachuť.

Italská boxerka Angela Cariniová tvrdě trénovala, aby měla šanci získat na olympiádě medaili. Nejspíš by ji však ani ve snu nenapadlo, že její šance se bude rovnat téměř nule, protože se v ringu utká s údajně bývalým mužem. Její protivnicí se totiž stala Imán Chalífová, která sice tvrdí, že je i biologicky ženou, ale má chromozomy odpovídající mužskému pohlaví. Paradoxem je, že před rokem byla diskvalifikována na Mistrovství světa kvůli vysoké hladině testosteronu. Uplynul rok a startuje na olympiádě.

Olympiáda v Paříži není její první. Startovala už na olympiádě v Tokiu, ale neprobojovala se do semifinále. Sice to znamená, že může být poražena biologickou ženou a nemá vítězství vždy 100% jisté, ale na druhou stranu má nesporně určitou výhodu.

Současný zápas s italskou boxerkou trval pouhých 46 vteřin, než to Italka vzdala poté, co inkasovala tvrdou ránu do obličeje.

Tento čerstvý případ zase rozdmýchal bouři názorů, kdy jedna strana odmítá účast transgender sportovců/sportovkyň v profesionálních sportovních soutěžích, zatímco druhá strana prosazuje údajně férový přístup pro transgender sportovce/sportovkyně, kteří by v případě nemožnosti účasti neměli vlastní kategorii, ve které by mohli soutěžit.

Můžeme mít sebevětší pochopení pro transgender sportovce, kteří se stejně jako jiní sportovci věnují tomu, co je baví, naplňuje a pochopitelně v tom chtějí soutěžit i s ostatními a bojovat o ocenění. Tvrdit však, že tito sportovci/sportovkyně, zejména a téměř výlučně ženy, které bývaly muži, mají stejnou startovací čáru jako cisgender ženy (tedy ženy, které se jako ženy i narodily), je však podobně mylné jako v pohádce o císařových nových šatech, kdy lidé kývali hlavou a tvrdili, jak má nahatý císař krásné šaty.

V řadě soutěží sice existují limity, které musí sportovci/sportovkyně splnit, jinak nemohou soutěžit, ne vždy jsou ale tyto limity dobře nastavené a také ne vždy záleží jen na těchto měřených limitech.

Muž, nebo žena?

U Imán Chalífové je to ještě složitější kvůli tomu, že jistota ohledně její minulosti není 100%. Její chromozomy a hladina testosteronu odpovídají tomu, že je biologicky mužem. Přesto existuje možnost, aby i rodilá žena měla chromozomy XY a naopak, aby muž měl chromozomy XX. Jak je to možné?

Jedním z případů, jak může dojít k vlastnictví chromozomů odpovídajících druhému pohlaví, je např. testikulární feminizace neboli syndrom androgenní rezistence. Jedná se o mužský pseudohermafroditismus, přičemž ženy mohou být přenašečkami této genové mutace, které se pak projeví až při případném narození syna, zejména pokud nebyla provedena prenatální diagnostika.

Podle stupně ovlivnění zevního genitálu definuje medicína sedm stupňů této rezistence (neboli insenzitivity). U prvního stupně s minimální rezistencí mají postižení standardní mužský zevní genitál, ale jsou neplodní a často trpí na gynekomastii. U dalších stupňů je zevní genitál různě postižen, pacienti mají např. mikropenis, nesestoupí jim varlata apod. V posledním stupni se narodí muži, kteří mají ženský zevní genitál. Je tomu tak proto, že jejich tělo je necitlivé na testosteron už v průběhu prenatálního vývoje, a tak se jejich tělo nemůže vyvinout typickým chlapeckým způsobem. Jejich nedovyvinutá varlata zůstávají v tříslech, v pánvi nebo ve stydkých pyscích. Leydigovy buňky produkují testosteron, ale tělo vůči němu zůstává imunní. U zadržených varlat většinou hrozí, že dojde k malignizaci - rozvoji zhoubného onemocnění. A zatímco vůči testosteronu jsou jejich těla imunní, k estrogenům, které vznikají aromatizací testosteronu, už jsou citliví. V dospělosti tak často dochází ke gynekomastii, tedy zvětšení prsních žláz.

Pacienti postižení tímto posledním stupněm se tedy měli narodit jako chlapci, ale vlivem mutace se narodili jako chlapci s ženským zevním genitálem. Uvnitř těla nedochází většinou k vývoji žádných pohlavních orgánů, a to ani mužských, ani ženských. Pochva je obvykle slepě ukončena. Tito jedinci bývají vysocí, chybí jim pubické ochlupení a nemají menstruaci (protože nemají ženské vnitřní orgány). Absence menstruace je často faktorem, který přivede jedince k lékaři, který následně diagnostikuje tuto poruchu. Protože jinak se postižený jedinec narodí vizuálně jako žena, byť s mužnějšími rysy, ale identifikuje se také jako žena a nemá tedy důvod si myslet, že tomu tak není.

Mohla by toto být diagnóza Imán Chalífové? Mnoho skutečností tomu nasvědčuje. Je vysoká, s mužskými rysy, chromozomy XY, ale sama se považuje za biologickou ženu, úřady byla při narození označena za ženu, od dětství tak byla vedena a vnímána i svým okolím a v neposlední řadě není v Alžíru změna pohlaví povolená.

Pokud tomu tak je, pak není Imán Chalífová transgender sportovkyní a je pochopitelné, že se takovému označení brání a vytrvale se prohlašuje za ženu. Na druhou stranu, sama si ve svém věku musí být vědoma toho, že něco není úplně v pořádku a pokud skutečně tímto defektem trpí, měla by podstoupit potřebné vyšetření, které by ho prokázalo. A možná jej už podstoupila a ví o tom, jen tomu nepřikládá dostatečně velký význam, aby ji to odradilo od soutěžení v ženských kategoriích. Znamenalo by to, že se sice měla narodit jako muž, ale narodila se do těla spíše ženského charakteru, je vnímavá na ženský estrogen a naopak necitlivá vůči testosteronu, který produkuje - to by vysvětlovalo i zvýšenou hladinu tohoto hormonu.

Případ Imán Chalífové je tak velmi ojedinělý. Troufám si tvrdit, že s největší pravděpodobností opravdu není transgender ženou, která kdysi byla mužem a pak podstoupila změnu pohlaví. Dovedu si tak představit její zarputilost, s jakou tvrdí, že je ženou a chce se účastnit sportovních utkání v ženské kategorii. Zároveň je však člověkem s defektem, který ho na jednu stranu nesmírně omezuje (neschopnost reprodukce), ale na druhou stranu mu dává určité výhody nad ženami, které tento defekt nemají a nepodléhají tak vlivu testosteronu, byť v omezené míře. Současně však nemá možnost bojovat v kategorii mužů, neboť vliv testosteronu je sice o něco málo vyšší než u většiny běžných žen, ale naprosto nesrovnatelný s vlivem testosteronu u zdravých mužů.

Foto: ALGÉRIE PRESSE SERVICE | وكالة الأنباء الجزائرية, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=134461048

Imán Chalífová na Arabských hrách v roce 2023

Touha jedince versus realita

Mohl by vrozený defekt být argumentem, který vysvětlí a podpoří její účast v ženské kategorii? Podle mého názoru nikoliv. Přestože můžu mít pochopení pro její touhu a také zklamání v případě, že by se nemohla účastnit, nemohu souhlasit s tím, aby takový člověk soutěžil s běžnými ženami. Stejně jako nemohu souhlasit s účastí transgender žen. Vždyť takový kvadruplegik také nemůže být leteckým pilotem nebo vojákem v armádě, i kdyby sebevíc chtěl a byl to jeho životní sen. Prostě mu to jeho zdravotní stav neumožňuje. Stejně tak, jako by to neměl umožňovat transgender sportovkyním a případům typu Chalífové (za předpokladu, že by syndrom androgenní rezistence skutečně byl její diagnózou).

Odmítání těchto sportovců/sportovkyň není diskriminační. Je to objektivní hledisko a nutnost, pokud chceme zachovat vyváženost. I když mohou být případy, kdy je hranice velmi tenká a bylo by těžké rozhodnout, jestli je stav člověka takový, že ještě může v dané kategorii soutěžit, nebo už ne, nemělo by to být důvodem, proč by účast měla být povolena bez omezení.

Anketa

Myslíte si, že by Imán Chalífová měla mít možnost soutěžit jako žena, nebo ne?
Rozhodně ano.
8,2 %
Spíše ano.
1 %
Nevím/Nemám na to názor.
2,1 %
Spíše ne.
7,2 %
Rozhodně ne.
79,4 %
To by záleželo na tom, jestli je transgender (v takovém případě ne), nebo jestli má diagnózu androgenní necitlivosti (v takovém případě ano).
2,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 97 čtenářů.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-bojovala-jsem-s-muzem-italska-boxerka-vzdala-na-olympiade-zapas-s-alzirankou-40482613

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/04/10.pdf

https://en.wikipedia.org/wiki/Imane_Khelif

https://en.wikipedia.org/wiki/Algeria_at_the_2020_Summer_Olympics

https://www.accordalliance.org/faqs/does-having-a-y-chromosome-make-you-a-man-does-lacking-one-make-you-a-woman/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz