Článek
Odlesňování neboli deforestace je odstraňování lesních ploch za účelem jiného (nelesního) využití místa. Týká se nejen deštných pralesů, ale i jakýchkoliv jiných lesů, a může jít buď o přirozený vývoj, nebo o lidský zásah.
Přirozené příčiny
Lesů ubývá i (do určité míry) přirozeným způsobem. Z těchto příčin bývá v poslední době poměrně častou požár. Vlivem stoupající globální teploty dochází k extrémnějším výkyvům v počasí a vzniká více požárů, které bývají i mnohem rozsáhlejší. Požáry lesních porostů tu byly odjakživa a je to jedním ze způsobů, jak se příroda obnovuje. Mohutné požáry, a zejména ty v kulturních lesích (lesy obhospodařované člověkem), jsou však častější a rozsáhlejší, než by tomu bývalo za opravdu přirozených podmínek. I tak se však jedná o normální proces, kdy na daném místě vzejde nové přírodní společenství. Ovšem, zabere to čas.
Další přirozenou příčinou může být i změna složení druhů stromů a výskyt škůdce, který dokáže likvidovat převažující druh stromu. To často navazuje i na méně přirozenou příčinu, a tou je pěstování lesní monokultury - jako příklad mohou být uvedeny uměle vytvořené smrkové monokultury a jejich napadání lýkožroutem smrkovým.
Lidský faktor
Lidský faktor hraje v odlesňování největší roli. Již od dávných dob člověk kácel stromy za různým účelem:
- získání prostoru pro stavbu obydlí
- získání prostoru pro zemědělské účely
- získání paliva pro vytápění
- získání stavebního materiálu
- jiné, méně časté účely (těžba hornin apod.)
Zemědělské účely jsou bezkonkurenčně nejvýraznějším důvodem pro odlesňování ploch. Největší plochy jsou v dnešní době odlesňovány v rozvojových zemích, zatímco ty vyspělé apelují na ochranu lesů, zejména deštných pralesů, které jsou domovem nejvíce živočišných a rostlinných druhů na světě.
Rozvojové vs vyspělé země
Apel a snaha vyspělých zemí chránit lesy před kácením, se často míjí účinkem. Nicméně dávat vinu za ztrátu lesů rozvojovým zemím by bylo příliš zjednodušující. Vyspělé země značnou část lesů na svých územích vytěžily již v minulých dobách a využily toho ku svému prospěchu a rozvoji. Je tak jen přirozené, že podobně toho chtějí využít i země, které se teprve rozvíjí a cítí apely vyspělých zemí jako pokrytecké žádosti a snahu bránit jim v rozvoji. Ochrana lesů je navíc ekonomicky celkem náročná, a tak nejen, že by tyto země nezískaly profit z kácení, ale ještě by na to měly vydávat finance. Na druhou stranu, dříve jsme neměli tolik informací jako dnes a naši předci netušili, jaké důsledky tak výrazné odlesňování může mít.
Bylo by tedy fér, kdyby se vyspělé země finančně i jinak podílely na tom, aby lesy v rozvojových zemích byly zachovány, byly chráněny a nedocházelo k jejich devastaci. Měly by nabídnout rozvojovým zemím dostatečnou protihodnotu za to, že tyto země nevyužijí svého dřevěného bohatství tak, jako to učinily před lety dnes vyspělé státy.
V realitě však narazíme na to, že v řadě těchto zemích je poměrně zkorumpovaný státní systém a je otázka, do jaké míry by finance určené pro udržení lesů byly opravdu použity na tento účel. V těchto zemích je navíc i nízká informovanost běžného obyvatelstva, k čemu kácením lesů může docházet. Řada lidí žije v domnění, že se jedná primárně o boj se skleníkovými plyny, které je však osobně příliš netrápí a považují to za problém vyspělejších států a jejich obyvatel. Je to přirozené, protože tito lidé řeší mnohdy životně nutné otázky a na ochranu klimatu či biodiverzity jim už nezbývají síly.
Hrozby odlesňování
Ztráta lesů přináší mnoho negativních jevů. A je třeba, aby se o tom co nejvíce mluvilo a zvýšila se celková informovanost všech lidí. Jak ve vyspělých státech, tak v těch rozvojových. Protože i likvidace lesa na druhé straně planety může v konečném důsledku ovlivnit náš život.
- oxid uhličitý
Hospodaření s oxidem uhličitým je významným jevem u lesních společenství. Při fotosyntéze stromy oxid pohlcují a snižují tak jeho množství v atmosféře. Když nefotosyntetizují, tak část oxidu vrací do atmosféry. Pokud je les zdravý, roste, tak je poměr příjmu a výdeje CO2 pozitivní, absorbuje více oxidu než uvolní. Rozklad biomasy, nebo dokonce vypalování lesů, však vede k jevu zcela opačnému.
- eroze půdy
Stromy díky svému kořenovému systému pomáhají k lepší vazbě půdy na podloží. Pokud dojde k likvidaci stromů a rozkladu kořenů, půda je vystavena povětrnostním podmínkám a dešťům, dochází k jejímu odnosu, sesuvům a podobně nežádoucím jevům.
- vysychání půdy
Půda, která není chráněna porostem a spadem (opad listů, větviček, ale občasně i celých kmenů), velmi rychle vysychá. Voda se v ní neudrží, špatně se vsakuje, rychle odtéká. Voda, která se vsákne, se zase rychleji odpaří, protože půdu nic nechrání. Dochází tak i k jejímu nadměrnému ohřevu.
- změna vodního i atmosférického cyklu
Ztráta lesa vede k prokazatelným změnám ve vodním, a s tím souvisejícím i atmosférickém cyklu. Kořeny stromů „vytahují“ vodu z hlubin půdy, aby ji transpirací uvolnily do ovzduší. Vyšší vlhkost vede k tvorbě oblaků a ovlivňuje to četnost a objem srážek. Dobře fungující les naopak zajišťuje, že srážky neodtečou rychle pryč, ale vsáknou se do půdy, jsou využity jak stromy, tak i ostatním lesním společenstvím, jsou k dispozici zvířatům a díky rostlinám (v tomto případě především stromům) je voda zase postupně odpařována do ovzduší, které je tak vlhčí a postupně přispívá k výskytu dalších srážek. Bez lesů dochází k vysušování půdy, dezertifikaci (přetváření v pouštní krajinu), v oblasti je větší horko a sucho.
- ztráta biodiverzity
Lesy, a zejména deštné pralesy, jsou domovem největšího počtu druhů zvířat i rostlin. Jejich ztráta tak vede v mnoha případech i ke ztrátě těchto dalších druhů. V některých případech jen přesunu do jiných, životně příznivějších míst, v jiných případech může dojít k vyhynutí (v případě endemických druhů k totálnímu vyhynutí, v ostatních případech může druh vyhynout jen v dané oblasti). Ztráta jakéhokoliv druhu však může (a často se tak stane) ovlivnit jiný druh, který přijde třeba o svůj jediný zdroj obživy a stane se ohroženým. V jiných případech vymizení jednoho druhu může vést k masivnějšímu rozšíření druhu jiného. Ten může dosavadní druh nahradit a vše bude fungovat dál, ale také může být hrozbou pro stávající druhy, které navíc musí čelit změně prostředí.
Rychlost odlesňování je nebezpečná
Odlesňování může být do určité míry vyrovnáváno zakládáním nových lesních porostů. Ale zatímco lesní společenství se vyvíjí desítky a stovky let, odlesnění se odehrává v řádu dnů, týdnů a měsíců, což výrazně hraje v neprospěch jakýchkoliv snah o udržitelnost.
Z historického hlediska došlo k výraznému zrychlení a nárůstu odlesňování od 2. poloviny 19. století. V roce 2022 byla dokonce každou minutu zničena oblast o velikosti 11 fotbalových hřišť primárního deštného pralesa. Celková ztráta tropických deštných lesů dosáhla více jak 4 milionů hektarů.
V roce 2021 se konalo v Glasgow COP26, klimatická konference, kde se více jak 100 světových lídrů (141) zavázalo, že do roku 2030 se pokusí zastavit trend rychlého odlesňování, zvrátí úbytek lesů a s tím související degradaci půdy (o poslední COP28 jsem psal zde). Bohužel, tento závazek se s největší pravděpodobností nepodaří splnit.
Paradoxem je, že se k závazku přihlásil i tehdejší prezident Brazílie, Jair Bolsonaro.
Jair Bolsonaro a tragédie amazonského pralesa
Jair Bolsonaro byl ještě nedávno prezidentem Brazílie, aktuálně ho nahradil Luiz Inácio Lula da Silva. Přestože v roce 2021 se na konferenci COP26 podpisem zavázal k zastavení odlesňování, v jeho zemi během jeho vlády došlo k enormnímu nárůstu těžařských činností, zatímco snahy o ochranu byly potlačovány.
Bolsonaro podporoval rozvoj v Amazonii, budování infrastruktury, těžařské aktivity, a to vše bez ohledu na výjimečnost a důležitost amazonských lesů a domorodých obyvatel v nich žijících. Silně kritizoval Brazilskou agenturu pro ochranu životního prostředí za to, že podle něj uděluje příliš mnoho pokut těžařům a farmářům. Jeho snahou bylo její pravomoci co nejvíce osekat, aby těžaři měli volné ruce. Bolsonaro se nikdy netajil tím, že rozvoj ekonomiky je pro něj důležitější než ochrana prostředí. Přitom už v roce 2009 přijala země zákon o klimatických změnách, kterým se zavázala snížit míru odlesňování na 3 900 km2. Za vlády Bolsonara byla odlesněna oblast větší než Dánsko, což bylo o 60 % více než v předchozím prezidentském období.
Bolsonaro byl naštěstí při dalších volbách nahrazen novým prezidentem Lula da Silvou, který zastává opačný postoj. Vládní agentuře pro ochranu životního prostředí přislíbil finance a další personál potřebný pro ochranu prostředí. Agentura tak mohla spustit razie zaměřené proti nelegální těžbě.
Řešení není snadné, ale je nezbytně potřeba
Drtivá většina zemí se shodne, že lesy potřebují ochranu, zejména deštné pralesy nacházející se jak v Jižní Americe, tak ve velké míře i v Indonésii. Chránit je potřeba ovšem i jiné lesy, třeba i ty naše, české.
Zatímco bohatší vyspělé státy si mohou dovolit více investovat do ochrany životního prostředí, rozvojové státy řeší dilema. Obyvatelstvo nechce být chudé, společnost se chce rozvíjet. A na první pohled by to mohla mj. řešit těžba lesů. Požadavky bohatších států tak vnímají jako pokrytecké, nereálné a pro ně nedůležité.
Změna musí spočívat v první řadě v informovanosti. Aby obyvatelé i těchto států věděli, že nejde jen o emise, ale že ztráta lesů vede k deformaci přirozených cyklů, vysušování a zhoršení místního klimatu. Že těžbou sice získají nějaké peníze, které mohou využít k rozvoji, ale současně s tím se zhorší jejich životní situace vlivem změn podnebných podmínek. Že ochrana lesů může být do budoucna přínosem, a to nejen turistickým ruchem, kdy budou lidé vyhledávat právě oblasti s přírodními krásami a nezničenou krajinou. Současně s tím však potřebují pomoci s nalezením jiných zdrojů, které jim pomohou v rozvoji. A na ochranu prostředí by neměly být tyto státy samy, my, vyspělé země, bychom jim s tím měly pomoci.
Článek byl sepsán na základě informací z těchto zdrojů:
https://a2larm.cz/2021/11/svetove-spolecenstvi-chce-zastavit-kaceni-destnych-pralesu-a-proces-odlesnovani-bude-to-stacit/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-novy-brazilsky-prezident-rozjizdi-boj-proti-odlesnovani-destneho-pralesa-223897
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/kaceni-brazilskeho-pralesa-dosahlo-dvanactileteho-maxima-muze-za-to-bolsonaro-tvrdi-vedci-41627
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-odhodlany-bolsonaro-se-s-kacenim-amazonskeho-pralesa-nepare-40292592
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/brazilie-destny-prales-prezident-jair-bolsonaro-tezba-ohrozeni.A190704_124701_zahranicni_dtt
https://cs.wikipedia.org/wiki/Odles%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD
https://www.enviweb.cz/58209
https://www.greenpeace.org/czech/clanek/15305/svetove-spolecenstvi-chce-zastavit-kaceni-destnych-pralesu-a-proces-odlesnovani-bude-to-stacit/
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-loni-zmizely-destne-pralesy-o-velikosti-svycarska-40436143
https://cc.cz/datart-dal-roste-trzby-zlinske-skupiny-hp-tronic-prekrocily-25-miliard-zisk-klesl-pod-miliardu/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/vinohradska-12-podcast-amazonie-brazilie_2308170600_pj
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/jaira-bolsonaro-amazonsky-prales-brazilie-pokuty-odlesnovani-kaceni_1907300630_dp
