Pakobra východní - druhý nejjedovatější had světa má na svědomí nejvíce uštknutí a smrtí v Austrálii

Austrálie je bohatá na zvířata s netradičním vzhledem, unikátními způsoby života, ale také na zvířata disponující nebezpečným jedem. V předchozím článku jsem psal o taipanech (zde), z nichž taipan nejmenší je považován za nejjedovatějšího hada světa. Naštěstí se ale vyskytuje v neobydlených oblastech a je plachý. To jeho příbuzný taipan velký je mnohem rozšířenější a útočnější, jedu má mnoho, ale slabší. Jemu patří třetí místo. Volné druhé místo obsazuje pakobra východní, která je druhým nejjedovatějším hadem světa a narozdíl od taipana menšího je běžnější a především - mnohem agresivnější. V Austrálii, která je jejím domovem, platí za nejnebezpečnějšího hada, který má na svědomí nejvíce uštknutí a také nejvíce uštknutí s následkem smrti.

Pakobra východní (Pseudonaja textilis)

Pakobra patří mezi středně velké hady, kteří průměrně dorůstají 1,5 metru, ale najdou se i exempláře dosahující až ke dvěma metrům délky. Spodní strana těla bývá světlejší než horní, odstín variuje od světlé smetanové barvy po žlutou až naoranžovělou barvu, horní část může být našedlá až černá nebo světle hnědá až tmavě hnědá. Zbarvení se může mírně lišit i v závislosti na ročním období a někteří jedinci mají na těle i nejednotnou barvu prokreslenou fleky. Tělo je celkově štíhlé a hlava nepříliš výrazná.

Nalézt ji můžeme po celé východní části Austrálie, tedy od severního Queenslandu až po Jižní Austrálii, ale do Tasmánie se nedostala. Izolovaná populace se nachází i v centrální části Austrálie. Narazit na ni tedy není vůbec těžké.

Nejoblíbenějšími biotopy, kde se přirozeně vyskytuje, jsou savanové a eukalyptové lesy, pobřežní vřesoviště a přírodní pastviny. Díky své přizpůsobivosti se však rozšířila i do oblastí udržovaných člověkem, tedy do zemědělských oblastí a poloměstského prostředí. Zemědělci se k ní staví rozpolceně. Na jednu stranu pomáhá likvidovat škůdce - hlodavce, kterými se živí a tak snižuje jejich stavy. Na druhou stranu je velmi nebezpečná i pro člověka, a tak její zvýšený výskyt není příliš vítaný.

Nejvíce aktivní je během dne, zvláště za slunečného počasí, kdy se vydává na lov. S příchodem večera a noci se uchyluje do bezpečí své nory, kde přečkává noční pokles teploty. V noře tráví obvykle i zimní období, ale pokud je pěkné a slunečné počasí, někteří jedinci vylezou na povrch a na slunci se vyhřívají. Jinak celé zimní období tráví v útlumu.

Na jaře, když se začne prohřívat země, začnou ze svých nor vylézat. Pozdní jaro je pak obdobím námluv, kdy se samci před sebou předvádějí v rituálních bojových tancích, aby předvedli svoji dominanci. Vítězný samec se pak v dané oblasti spáří se samicemi, které později snesou 20-30 vajec. Inkubační doba závisí na teplotě okolí a může se pohybovat od zhruba 35 dní až po necelých 100 dní. Mláďata se rodí samostatná a s typickými pruhy na hlavě a na krku. Často zůstávají ve vejci i po prasknutí několik hodin. Když pak vystrčí hlavu a něčeho se leknou, okamžitě se cítí ohroženě a zaujímají bojový postoj. V zajetí se obvykle dožívají kolem 10-15 let.

Potravou pakober jsou především hlodavci, ale nepohrdnou malými ptáky, obojživelníky, vejci, jinými hady či ještěrkami nebo králíky. Zajímavostí je, že mladí hadi dávají přednost studenokrevným druhům kořisti, zatímco starší jedinci upřednostňují teplokrevné živočichy. Svoji kořist aktivně loví, mají velmi dobrý zrak a oběť rychle pronásledují.

Pakobra východní je nebezpečná kvůli své vysoké vzrušivosti - stačí málo, aby se cítila ohrožená a v takovém případě okamžitě zaujímá bojový postoj a útočí. Tělo okamžitě vytvoří „esíčkovitý“ tvar, přičemž krční část a hlava se zvedne ze země a je připravená k rychlému a prudkému výpadu. Než se tak stane, často ještě roztáhne krční část, aby vypadala mohutnější. Zuby nemá příliš dlouhé a její uštknutí samo o sobě nebývá výrazně bolestivé. Kvůli toxicitě jejího jedu je však nezbytné co nejrychleji vyhledat pomoc.

V případě uštknutí je lékařská pomoc naprosto nezbytná. Kolem místa uštknutí může být lokální podráždění, které ale nebývá příliš výrazné. Po krátké době však dochází k nevolnosti, pocitům na zvracení až zvracení, pocení, bolestem břicha a hlavy. Další etapou je u třetiny případů žilní trombóza, špatná srážlivost krve, krvácení, hypotenze, akutní poškození ledvin, kolaps a srdeční zástava. Rychlost průběhu je u každého člověka jiná, byl zaznamenán kolaps již po dvou minutách od uštknutí, ale také půlhodinová prodleva vedoucí k bolestem hlavy a břicha. Pokud není postiženému poskytnuta pomoc, končí incident smrtí. Rychlost průběhu záleží nejen na citlivosti daného člověka, ale především na množství jedu, které had vyloučí.

Zajímavý byl případ Australana Marka Lalora. Ten si totiž „užil“ uštknutí kobrou už celkem třikrát a pokaždé přežil. První uštknutí bylo nejhorší, trpěl křečemi a krvácením z nosu i očí. Podruhé se vzpamatovával celé dva týdny a v roce 2018 si užil zatím poslední, třetí uštknutí. Naštěstí se mu vždy dostalo potřebné lékařské pomoci.

Mezi chovateli nejsou příliš běžné, a to především kvůli své rychlosti a nebezpečnosti. Chovají je tak jen zkušení teraristé.

Tak jako i ostatní hadi, je pakobra v Austrálii chráněná. Její počty jsou však leckde až příliš vysoké, takže nepatří mezi ohrožené druhy. Někdy bývá zaměňována za jiné druhy rodu Pseudonaja, což zvyšuje nebezpečí střetu a následného uštknutí. Přeměna prostředí na zemědělské plochy jí spíše prospívá díky zvýšenému výskytu hlodavců. Za hlodavci se také stahuje na okraje měst.

Nebezpečím pro ně jsou dravci a divoké kočky, které je dokáží ulovit. Velkým problémem se pro ně také staly ropuchy, které se na některých místech Austrálie mají tendenci přemnožovat a po jejichž požití pakobry hynou. Někdy končí i pod koly vozů a také mnoho farmářů se s nimi příliš nepáře a pokud je uvidí, tak je zlikvidují, aby neriskovali pozdější útok a uštknutí. Snaha hada zabít je ale paradoxně často důvodem, proč k uštknutí nakonec dojde.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.australiangeographic.com.au/fact-file/fact-file-eastern-brown-snake-pseudonaja-textilis/

https://australian.museum/learn/animals/reptiles/eastern-brown-snake/

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-muz-prezil-uz-treti-ustknuti-jednim-z-nejjedovatejsich-hadu-na-svete-40060418

https://en.wikipedia.org/wiki/Eastern_brown_snake

https://animals.howstuffworks.com/snakes/eastern-brown-snake.htm