Článek
Snaha chránit planetu je naprosto chvályhodná. Že dochází ke klimatickým změnám, to nemůže popírat vůbec nikdo. Co je však přesně příčinami těchto změn a nakolik se která příčina podílí na zhoršení stavu, to je předmětem (nejen) řady studií.
Evropská unie plánovala, že se stane světovým lídrem v inovacích a změnách, které by měly za cíl snížit uhlíkovou zátěž, která se na zhoršování klimatu s velkou pravděpodobností značně podílí. Asi každému je dnes už jasné, že lídrem na tomto poli rozhodně není. Aspoň ne po výzkumné, technické a praktické stránce. Prvenství držíme možná tak na poli byrokratickém.
Evropská unie a národní vlády jednotlivých států se snaží řídit zelenou ideologií a přimět firmy a obyvatele k tomu, aby se tím řídili také. Až potud by to možná nebylo tak hrozné, ale problém je v tom, že tuto snahu doprovází enormní množství svazujících pravidel, která navíc zvyšují náklady firem, a tak je efekt spíše opačný - lidé mají zelené ideologie v mnoha případech plné zuby, firmy počítají každou korunu, neboť jim stoupají náklady a peníze na inovace a investice chybí.
Jedním z mnoha příkladů jsou elektroauta. V první fázi byla považována za fantastické řešení a aby je lidé kupovali, zvesela se dotovala. Všichni na ně pěli ódy a nešetřili superlativy. Jediné, co k jejich masivnímu rozšíření údajně chybělo, byla potřebná síť nabíjecích stanic, kterou je potřeba vybudovat.
Když opadlo prvotní nadšení, zejména ze strany (potenciálních) uživatelů, zájem rapidně klesnul. Elektroauta se najednou nezdála tak dokonalá. Pořizovací cena byla i přes dotace vysoká, dojezd na plnou baterii nebyl nic extra a samozřejmě komplikace při hledání nabíjecích stanic nikomu radost nedělaly. Pro většinu majitelů byl sice důležitý ekologický aspekt, tedy že měli pocit, že svojí jízdou nezatěžují tolik životní prostředí, ale i ten najednou nebyl tak oslnivý.
Začalo se diskutovat o tom, že baterie v těchto autech a jejich výroba jsou mnohem víc zatěžující pro životní prostředí než provoz běžných aut na naftu či benzin. Baterie ke své výrobě potřebují řadu prvků, které se těží v Africe, rozhodně ne za ekologických podmínek. Pak jsou podobně neekologicky přepraveny do Asie, kde se baterie vyrobí. Kromě neekologičnosti celého výrobního a přepravního procesu se nesmí zapomenout ani na to, že africké doly čelí nařčení ze zneužívání dětí k práci a lepší to nejspíš nebude ani v Asii.
K provozu elektromobilů je potřeba elektřina. A ta je, zvláště u nás v Čechách, často z tepelných elektráren, které také nejsou ekologické. Takže i když dobrý úmysl, realita byla a stále je poněkud jiná.
Každý by pochopil, že začátky něčeho nového nejsou nikdy jednoduché a chyby se mohou řešit za provozu. Jenže Evropská unie se natolik upnula na elektromobilismus a dodržování plánovaných termínů, že i přes potřebu řešení souvisejících okolností radši dál protlačuje elektromobily, ať to stojí, co to stojí. Prostě ekologie za každou cenu, i kdyby ta cena byla neekologická.
Nabíjení elektromobilů se zrychlilo, přesto zabere dost času.
Když prodeje elektromobilů nerostly tolik, kolik by si Evropská unie představovala, rozhodla se je podpořit jinak. Na jaře 2023 schválil Evropský parlament nový systém povolenek na emise CO2. Dosud platí na těžký průmysl a energetiku s teplárenstvím, od roku 2027, což je zanedlouho, bude platit i pro silniční dopravu a stavby.
Systém EU ETS se tak rozšíří a obchodování s povolenkami nově zahrne i paliva pro automobily. Pro nás, motoristy, to bude znamenat, že v ceně paliva (nafty, benzínu) zaplatíme kromě samotné ceny, spotřební daně a DPH ještě nově tuto ekologickou daň.
Podle pirátského poslance Peksy nejde o to, aby lidem zdražila doprava, ale aby měli větší motivaci využívat nízkoemisní způsoby přepravy. A aby na tom nebyli potřební lidé a menší firmy biti, budou k dispozici fondy, z nichž se bude moci investovat do zlepšení nízkoemisních variant dopravy. Lidé by měli více využívat hromadné dopravy nebo si podle Niedermayera z TOP 09 vybírat taková vozidla, která budou úsporná. Tedy elektromobily.
Nevím, jestli jsou politici už natolik odtržení od reality a života běžných obyvatel, nebo si opravdu myslí, že se jejich plány mohou všichni bez problému řídit. Rada, aby lidé využívali více hromadné dopravy, je vskutku užitečná. Ale možná tak pro ty, kdo bydlí ve městech. Lidé, kteří bydlí na vesnicích, a opravdu nás není málo, takové možnosti hromadné dopravy nemají. Ve frekventovanějších obcích jezdí MHD třeba několikrát za den, v některých stěží dvakrát - ráno jedním směrem a večer druhým. Nedovedu si představit, že bych musel využívat na cestu do práce MHD. To abych vyrazil v pondělí ráno, celý týden v práci přespával a v pátek odpoledne se vrátil na víkend domů. Protože jinak by mi veřejný spoj z naší obce na cestu do práce a z práce během jednoho dne nestačil. Nemluvě o tom, že než bych se dostal do práce, musel bych několikrát přestupovat a cesta by mi trvala asi třikrát tak dlouho, jako když jedu autem.
Nechci to hodnotit podle sebe, ale takových lidí znám kolem sebe mnoho. Uvědomují si politici, že ne každý má komfort bohatých spojů veřejné dopravy? Lidé z menších obcí jsou na automobilech mnohdy závislí.
Druhá rada - pořídit si úspornější formu dopravy, pravděpodobně tedy dotovaný elektromobil - je také královská. I přes dotace, které ovšem nejsou pro každého, jsou elektromobily velmi drahým špásem. Pro člověka střední třídy mnohdy nedosažitelným. Někteří lidé jsou rádi, že mají aspoň na starou ojetinu, natož na elektromobil. V Česku jsme vůbec známí poměrně vysokým průměrným věkem vozového parku. Už to samo o sobě mluví o tom, že tu lidé nemají nadbytek peněz, které mohou investovat do nových, bezpečnějších a úspornějších aut. Kde by tedy vzali na ještě dražší elektromobily? Jako jeden z mála měl na tuto problematiku reálný pohled Vondra z ODS, který změnu systému povolenek nepodpořil.
I když se dojezd elektromobilů zvýšil, stále je zhruba na necelé polovině toho, co ujede běžné auto na naftu. Lidé, kteří bydlí na vesnicích a do práce dojíždějí mnohdy i desítky kilometrů denně, potřebují auto, které něco vydrží a nemusí myslet na to, že ho po příjezdu domů musí připojit na nabíjecí stanici. Kterou by si tedy museli nejdříve nechat udělat. A hlavně se nesmí stát, že vypadne proud zrovna ve chvíli, kdy potřebují nabít baterii, aby se někam dostali.
Evropská unie se snaží obyvatele uklidnit tím, že nastavila cenový práh na povolenku 45 eur. Pokud by se tržní cena povolenky zvýšila (protože by o ně byl vysoký zájem a nebylo jich dost), tak by Unie uvolnila další povolenky a cena by měla zase klesnout. Pokud by naopak cena příliš klesla, tak část povolenek zase stáhne zpět. Tím by měla mít jejich cenu pod kontrolou.
Podle ředitele Centra pro udržitelnost Christiana Flachslanda je však více než pravděpodobné, že ceny povolenek vylétnou do rozmezí 100-300 euro, protože i když EU uvolní další povolenky, nebude jich stále dostatek a na jejich cenu bude silný tlak. Pokud by tedy povolenka byla kolem 200 euro, cena za litr nafty nebo benzínu by byla kvůli této zelené dani o zhruba 12-13 korun vyšší, nikoliv o 2-3 koruny, jak EU plánovala.
Německý europoslanec Peter Liese, který tento systém podporuje jako nejlepší možnost ke snížení emisí, k tomu řekl:
„Země EU by měly své občany připravit na svět, ve kterém budou fosilní paliva vzácná a drahá.“
Těm nejpotřebnějším by měl pomoci Sociální klimatický fond disponující 87 miliardami eur. Nicméně tato částka počítala s tím, že cena povolenky bude do 45 eur. Pokud by se vyplnil reálnější scénář, že hodnota stoupne nad 100 euro (možná i výrazně), pak tento fond nebude dostačující.
Stručně řečeno, budeme platit za fosilní paliva významné množství peněz, které pak bude těm nejpotřebnějším částečně „milostivě vráceno“ ze Sociálního fondu. Cesty do práce se významně prodraží, zejména lidem žijícím mimo město nebo těm, kteří pracují v jiném městě, než ve kterém žijí. Vyšší cena paliv se bezpochyby projeví i na zdražení zboží, jehož doprava bude stát více. Ovlivní to všechno a pokud se vyplní předpoklad odborníků (ne těch politických), že povolenky budou stát nad 100 euro, pak bude zdražení opravdu velmi citelné.
A to všechno proto, aby nás Evropská unie přiměla k přechodu na elektromobily, které jsou podle ní ekologické, zatímco nezávislé studie upozorňují na to, že je potřeba srovnávat nikoliv samotný provoz automobilu, ale celý jeho životní cyklus od získávání potřebných surovin, po zpracování a výrobu součástek, montáž, následný provoz, servis a také možnost recyklace.
Zajímalo by mě, kolik lidí bude myslet na ekologii, nejen na tu týkající se dopravy, když budou kvůli dalšímu zdražování muset řešit každou korunu v rodinném rozpočtu.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/prehledne-a-srozumitelne-5-nejvetsich-vyhod-a-nevyhod-elektr/r~ab1fafe42d9511eb8b230cc47ab5f122/
https://echo24.cz/a/Hc5Hc/nove-uhlikove-dane-nafta-benzin-hodne-zdrazi-eu-dan-plaby-domacnosti
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/emisni-povolenky-z-benzinu-a-nafty-prosly-europarlamentem-ja/r~ae112e48e2a711eda9eeac1f6b220ee8/
https://www.hrot24.cz/clanek/spatna-zprava-pro-ridice-nova-pravidla-bruselu-zvysi-ceny-benzinu-a-nafty-az-o-14-korun
https://autosalon.tv/novinky/ridicuv-chleba/elektromobily-nejsou-ani-zdaleka-tak-ekologicke-jak-by-si-nekdo-pral-potvrzuje-to-studie-adac
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-opravdu-jsou-elektromobily-tak-ekologicke
