Článek
Ursula von der Leyenová obhájila svůj post
Je to pár dní, co dosavadní předsedkyně Evropské komise obhájila v tajné volbě svůj post a může dál pokračovat ve svém snažení.
Po eurovolbách to vypadalo, že se situace trochu obrátila a řady odpůrců dosavadního vedení se v europarlamentu rozšířily. Bohužel to nebylo dost na to, aby došlo ke změně, i když až do poslední chvíli si von der Leyenová nemohla být svým vítězstvím jistá. Nakonec vyhrála s počtem 401 hlasů ze 720 oprávněných. Proti bylo 284 poslanců a 15 se zdrželo hlasování. Zajímavé je, že získala o zhruba 5 % hlasů více než před pěti lety, kdy byla zvolena do čela Evropské komise. Optikou těchto voleb by se dalo tedy říci, že europoslanci jsou s její dosavadní prací a plány do budoucna spokojení. Na druhou stranu, svůj mandát obhajovala a žádného protikandidáta neměla. Což považuji za poněkud tristní a nevyvážený stav.
Jsou však spokojení i běžní občané států Evropské unie? Většina z nás vnímá potřebu změn, potřebu lepšího chování vůči životnímu prostředí. Kroky, které však činí Evropská unie a následně naše národní vlády, však začínají strašit nejen vytrvalé euroskeptiky a ekoodpůrce, nýbrž i běžné občany, kteří sice často přijímají novinky z EU s nelibostí, ale dříve nebo později si přivyknou a neřeší to. A co víc, špatné spaní z toho začínají mít i samotní politici, neboť někteří odborníci poukazují na to, že odhady dopadů těchto změn byly příliš optimistické a ve skutečnosti bude dopad tvrdší a finančně náročnější. Ne nadarmo se mluví o sociálním fondu, ze které budou chudší lidé moci získat nějaké peníze, aby byli schopní aspoň částečně zvládnout nápor nových pravidel a povinností.
Naše poslankyně z hnutí ANO Klára Dostálová jako jediná z českých zástupců vystoupila a okomentovala výhru von der Leyenové:
„Paní předsedkyně během svého předchozího mandátu nasadila Evropské unii železnou kazajku opatření, která dusí naši konkurenceschopnost a zvyšuje náklady na život obyčejným lidem.“
Oproti tomu řada dalších českých poslanců z různých stran šéfku von der Leyenovou podpořila.
Nutno říct, že von der Leyenová je schopná a rozhodně není představitelkou, se kterou se dá tzv. „mávat“. Ví, co chce a jde si cílevědomě za svým (o von der Leyenové jsem psal zde). S jejími vizemi by se dalo i souhlasit. Pokračování podpory Ukrajiny je potřebné, stejně tak odsouzení cesty maďarského premiéra Viktora Orbána za Putinem. Když však hovoří o podpoře evropských firem a snižování byrokracie, což je zcela jistě pozitivní a potřebný úkol, tak nejedno obočí se nadzvedne. Neboť jak prohlásila Klára Dostálová, skutečnost je spíše taková, že byrokratická zátěž neustále roste a opatření, která jsou přijímána ve jménu lepšího životního prostředí, evropské firmy spíše dusí a likvidují.
Kvůli přijímaným opatřením budou stoupat životní náklady. Střední třída bude spíše chudnout a chudí budou ještě chudší. Aby byli schopní zvládnout nápor nových opatření a s tím souvisejících zvyšujících se cen, vznikne fond, ze kterého budou moci státy podpořit ty nejpotřebnější občany.
Je však tato cesta správná? Je chytré dělat taková opatření, která budou obyvatele „drtit“ a EU jim bude zpětně dávat drobný peníz? Je na místě se také ptát - opravdu to jsou běžní občané Evropy, kdo se významně podílí na znečišťování prostředí? Velký podíl mají velmi bohatí lidé a pak lidé z chudých zemí, protože ti řeší především přežití své a svojí rodiny. Na ohleduplnost vůči životnímu prostředí nemají prostor, protože každý nejdříve musí řešit základní životní potřeby.
Současné aktivity Evropské unie tak začínají běžné občany tlačit do rukou levnějších asijských a dalších producentů, kteří vyrábějí „za hubičku“, bez větších ohledů na životní prostředí a následně neváhají posílat své produkty přes půlku planety až sem k nám, kde je poptávka. Místo lokální podpory tak dochází, i když věřím, že nechtěně, k podpoře produkce mimoevropských zemí.
Strategické dokumenty - dekarbonizace budov, rozšíření emisních povolenek
Na pořadu dne je v naší zemi nyní projednávání trojice strategických dokumentů, které navazují, respektive jsou součástí Green Dealu. Cílem je drasticky snižovat emise tak, aby v roce 2030 klesly o 55 % ve srovnání s rokem 1990. A v roce 2050 by se Evropa měla zcela obejít bez fosilních paliv. Kromě toho, ve stejném roce 2050, by dokonce všechny stavby v EU měly být klimaticky neutrální. Pomoci by tomu měla i skutečnost, že od roku 2028 by měly být klimaticky neutrální všechny nově stavěné budovy.
Zbývá 26 let, během kterých bychom tedy všichni, kdo vlastníme nějakou stavbu, měli zapracovat na její rekonstrukci tak, aby se tohoto bohulibého cíle dosáhlo. Mnoho staveb však mají lidé, kteří splácí hypotéky a kteří jen těžko našetří nějaké rozumné částky na potřebné rekonstrukce, tím spíš, pokud celkové životní náklady dál porostou. Často se jedná o staré domy, které se sice snaží rekonstruovat, ale nedá se mluvit o tak rozsáhlých rekonstrukcích, že by se následně dala stavba označit za zcela dekarbonizovanou.
Aby náhodou těmto lidem pár korun nezbylo, vstoupí do hry i další omezení. Emisní povolenky, které se dosud vztahovaly na energetický a těžký průmysl, se nově budou vztahovat na veškerá fosilní paliva. Tedy například paliva pro naše auta nebo uhlí do domácího kotle. Dojde tedy ke zdražení nafty a benzínu, údajně by se mělo jednat o zhruba 2-3 koruny, ale odborníci už nyní varují, že realita může být i více jak 10 korun. A to rozhodně není málo, zejména pro někoho, kdo nebydlí ve městě, kde může být dobře dostupná veřejná doprava, ale na menší vesnici a musí dojíždět do práce. Z jeho výdělku si tak cesty do práce a z práce odkrojí zase o kus víc.
Bylo by naivní si myslet, že se toto zdražení paliv nepromítne i jinde. S velkou pravděpodobností dojde k nárůstu cen úplně všeho, protože stoupnou náklady na dopravu. A lidem opět zbyde méně.
Další tvrdou ránou bude zdražení topiva. Ceny uhlí vzrostou podle odhadů možná o 30 %, což si některé domácnosti ani nebudou moci dovolit. Ten, kdo topí dřevem, se však nemůže smát, protože i dřevo pravděpodobně stoupne na ceně kvůli vyšší poptávce.
Postup Evropské unie dává tušit, že jejím představitelům toto nijak nevadí, protože se dá očekávat, že to povede k nižší spotřebě, což je vlastně cíl. A politici očekávají, že lidé začnou upřednostňovat jiné možnosti, které jsou v souladu s cíli EU a Green Dealu. Někteří ano, ale někteří na to mít nebudou, ani kdyby stokrát chtěli. Možná se jim poštěstí dostat „žebračenku“ z fondu EU na podporu ekonomicky slabých obyvatel.
A jak na tom budou evropské firmy? I jim kvůli novým opatření stoupnou náklady, což budou muset ve většině případů opět promítnout do cen koncovým zákazníkům. Těm se však už také nebude dostávat peněz a budou hledat levnější alternativy. Už nyní mají evropské firmy leckdy problém s konkurenceschopností, a to nikoliv kvůli kvalitě svých produktů, ale kvůli ceně. Nestanou se nová opatření „hřebíčkem do rakve“ evropských firem?
Elektřina jako nezbytný zdroj energie
Velký důraz bude tedy v budoucnu kladen na elektřinu, která by měla pomoci s vytápěním budov, dopravou atd. Její spotřeba tedy velmi výrazně stoupne. Budou však státy Evropské unie schopny pokrýt tak vysokou spotřebu elektřiny a bude elektřina vyráběna z obnovitelných zdrojů? Nebo se EU stane závislou na dovozu? Místo toho, abychom podporovali využívání místních zdrojů a co nejmenší potřebu přepravy, možná spějeme k tomu, že v rámci udržitelnosti budeme využívat neudržitelné zdroje z třetích zemí. Nestaneme se příliš drahými a nekonkurenceschopnými?
V naší zemi naštěstí máme jaderné elektrárny, které nemáme v plánu zavřít, jako některé sousední země. Ale naši spotřebu, navíc zvýšenou, nestačí pokrýt. Výstavba dalších dvou reaktorů v Dukovanech je naštěstí v plánu, stavět by měla jihokorejská společnost. Pokud se poštěstí, budou se v budoucnu stavět i další reaktory v Temelíně. Přesto, než se všechno postaví a zprovozní, budeme tu mít dlouhé období, kdy si budeme muset vystačit s tím, co máme nyní.
Ministr Síkela i premiér Fiala odmítli, že by přijetí těchto strategických dokumentů mělo vést k nějakému zdražení. Upřímně, od představitelů vlády očekávám pravdivé prohlášení, byť může být nepříjemné, nebo alespoň prohlášení, které budou vycházet z reálných předpokladů. Toto jejich tvrzení je však s největší pravděpodobností mylné, neboť ke zdražení musí vlivem těchto změn zákonitě dojít. Své o tom zřejmě ví ministr financí Stanjura, který vnímá nebezpečí zdražování. Ale jeho návrh řešení, že by se Česko pokusilo prosadit alespoň odložení spuštění emisních povolenek pro druhou fázi, je zřejmě z říše sci-fi. Změna by totiž musela být projednána znovu na celoevropské úrovni, a to není a nebude tak snadné.
Toho využívá opozice, která na celé problematice „nahání“ body a využívá skepse obyvatel a jejich strachu ze zdražení.
Nemá smysl se bát dopředu a strašit, na druhou stranu stejně tak není v pořádku se bezhlavě hnát za zlepšováním životního prostředí způsobem, který může přivést do chudoby ohromné množství lidí. Celý systém bude v podstatě postaven na přerozdělování financí, kdy všichni zaplatíme výrazně více kvůli ekoklimatickým opatřením, a někteří z nás získají něco zpátky na dotacích, které budou financovány z peněz nás všech.
Jaký je váš názor na další opatření?
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-sefkou-evropske-komise-zustane-von-der-leyenova-rozhodli-europoslanci-256080
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament-potvrdil-ursulu-von-der-leyenovou-na-post/r~c253a8e844ff11efa26cac1f6b220ee8/
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/evropsky-parlament-volba-komise-leyenova.A240718_090243_domaci_pukk
https://living.iprima.cz/green-deal-v-cesku-radikalne-zdrazi-uhli-vyskoci-take-ceny-plynu-442628
https://www.nazeleno.cz/statni-energeticka-koncepce-plan-az-do-roku-2040-je-na-svete-ted-jej-projedna-vlada/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zive-brifink-vlady-k-budoucnosti-ceske-energetiky-351188
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2544813
https://www.portalridice.cz/clanek/chysta-se-zdrazeni-paliv-je-to-bohuzel-nevyhnutelne
