Článek
Nejen zahrádkáři, ale i majitelé pečlivě sekaných anglických trávníčků bývají vůči některým tvorům žijícím v podzemí přinejmenším velmi rezervovaní. Stačí jedna hromádka hlíny v jinak bezchybné zeleni a začne se jim zvedat tlak. Sám to znám velmi dobře, s hryzci jsem na válečné stezce a krtci nás navštěvují také poměrně často. Když člověk něco zasadí nebo pečlivě udržuje a pak to vypadá druhý den jak po zásahu atomovkou, pak není divu, že to člověka zamrzí a v případě opakovaného výskytu leckdy i vhrknou slzy do očí. Mnoho z těchto tvorů vnímáme pak především jako škůdce a zapomínáme na to, že i oni mají v ekosystému své nezastupitelné místo a i když nám to tak na první pohled nepřijde, často naší zahradě pomáhají a udržují ji zdravou.
Krtek obecný (Talpa europaea)
Jedná se o drobného savce z čeledi krtkovitých, který je neodmyslitelnou součástí evropské fauny. I když je na evropském kontinentu velmi rozšířený, není snadné ho spatřit, tedy pokud nebudeme počítat jeho hromádky hlíny, kterých bývá v některých oblastech víc než dost. Většinu svého života totiž tráví pod zemí, kde ho běžně nespatříme, ale když vyleze na povrch, můžeme mít tu čest setkat se tváří v tvář s mistrem tunelářem.
Běžná velikost dospělého jedince krtka se pohybuje kolem 12-16 centimetrů. Váží mezi 60 až 130 gramy, tělo je zavalité a dokonale přizpůsobené pohybu pod zemí v úzkých chodbách - i přes svůj válcovitý tvar se dokáže poměrně dost zploštit. Oči nejsou v podstatě vidět, protože jsou zakrnělé a skryté v srsti - krtek tento smysl téměř nevyužívá, protože pod zemí mu zrak v temnotě ničím neprospěje. Je tak v podstatě slepý, ale to ho nijak neomezuje. Má totiž vysoce vyvinutý čich a hmat. Hmatové chlupy má nejen na čumáčku, ale po celém těle, takže dokáže skvěle vnímat své okolí.
Pro krtka jsou typické mohutné přední končetiny s drápy
Typické jsou pro něj výrazné přední končetiny, které jsou široké a s mohutnými drápy, aby mohl kopat tunely. S jejich pomocí krtek proráží půdu a tvoří tunely. Srst je krátká a hustá, působí téměř až sametovým dojmem. Krátké a rovné chlupy, které nesměřují žádným směrem, umožňují krtkovi bezproblémový pohyb vpřed i vzad podle potřeby. Zbarvení je obvykle černé nebo v tmavě šedém odstínu, ale vzácně se objeví i albíni. Dříve se jeho jemná srst používala pro výrobu luxusních oděvů.
Jeho podzemní chodby mohou mít desítky až stovky metrů (obvykle do 200 m délky), přičemž se mohou nacházet jak kousek pod povrchem, tak klidně i 30 centimetrů hluboko. V mělkých hloubkách má největší šanci nalézt potravu, pokud však buduje svoji „domácí“ noru nebo „špajzku“, může se prohrabat klidně až metr hluboko. V těchto hlubinách je chráněn nejen před nepřízní počasí, ale i před nepřáteli. Navíc má velkou šanci, že mu jeho zásoby „nevyzobe“ někdo jiný. Za den je schopný vyhrabat až dvacet metrů chodeb.
Během zimního období totiž nehibernuje, jak se často říká. Spíše je v jistém zimním útlumu, aktivita se snižuje na minimum a přežívá právě díky zásobám ve svých spižírnách. Tyto spižírny má různě rozmístěné ve své spleti chodeb a ukládá do nich ulovené žížaly a larvy hmyzu. Velmi zajímavé ale je, že jeho zásoby netvoří jen uhynulí bezobratlí, ale třeba takové žížaly dokáže „uchovat“ živé. Umí je totiž jemně kousnout do hlavového ganglia, čímž je ochromí, ale žížaly tím neusmrtí. Ty tak zůstanou čerstvé i pro pozdější spotřebu. Ochromené žížaly však samozřejmě také nevydrží věčně.
Jak už bylo naznačeno, krtek je hmyzožravec, který loví drobné bezobratlé živočichy jako žížaly, larvy nebo brouky, příležitostně uloví i měkkýše a nepohrdne ani některými drobnými obratlovci. Jeho metabolismus je velmi rychlý a denně tak krtek musí zkonzumovat množství potravy, které zhruba odpovídá jeho vlastní váze. Zároveň nesmí hladovět více jak 12 hodin, protože jinak by uhynul vyhladověním.
Čich a hmat jsou nejdůležitějšími smysly krtků
K ulovení potravy mu slouží jeho hlavní smysly - čich a hmat. V souvislosti s tím má i vyvinutější mozkové oblasti, které čich a hmat zpracovávají. Ve svých chodbách trpělivě čeká, až se kořist dostatečně přiblíží a pak bleskově zaútočí. Úlovek buď ihned spořádá, nebo jej uloží do spižírny. S blížící se zimou si zásob dělá více než v průběhu jara či léta. Velmi dobře totiž ví, že zimní období je na úlovky chudší.
Krtci jsou samotářská a teritoriální zvířata, výjimkou je období páření, které probíhá na jaře, zejména v období března a dubna. Samci aktivně hledají samice, které vylučují specifické feromony. Když se spáření podaří, následuje krátké období březosti odpovídající zhruba 28 dnům. V hnízdní komůrce pak samice porodí tři až sedm holých a slepých mláďat. Ta v hnízdě zůstanou další měsíc, během kterého je samice kojí a také chrání. Postupně pak začnou noru opouštět a budovat si vlastní systémy chodeb. V přírodě žijí krtci tři až pět let, v zajetí mohou i o něco déle.
I když žijí pod zemí, kde jsou relativně v bezpečí, mají několik přirozených nepřátel. Mezi ně patří lišky, kuny, dravci, ale také kočky a někdy i psi. Ve výčtu však nemůže chybět ani člověk, který krtky ohrožuje nejen přímo - pastmi a návnadami, ale také nepřímo - např. ničením biotopů nebo nadměrnou chemizací v zemědělství. U nás sice není krtek chráněn, podobně jako v řadě jiných zemích (a naopak někde chráněn je), ale jeho plošné vyhubení by mělo negativní dopad na půdní ekosystém.
Jeho podzemní činnost totiž prospívá k provzdušňování a zúrodňování půdy, pomáhá promíchávat vrstvy půdy a lépe tak rozkládat organické látky. Zahrádkáři jej nemají v oblibě, ale díky tomu, čím se živí, může pomáhat snižovat stavy škodlivých organismů. Jeho hlavní funkce zkrátka spočívá v udržování zdravého půdního prostředí.
Krtek je tak neprávem považovaný za škůdce. I když jeho výtvory v podobě krtinců, tedy nadbytečné hlíny nashromážděné z podzemních chodeb, mohou působit na zahradě rušivě, jeho přínos pro půdní zdraví mnohonásobně převyšuje většinu škod, kterou mohou jeho krtince udělat. Pokud je na vaší zahradě abnormálně aktivní a hromádek už je příliš, můžete zkusit použít nějaký plašič krtků, který ho vyžene z vaší zahrádky, ale nezahubí. Efektivita plašičů je však diskutabilní. Někteří zahrádkáři vysazují rostliny, které krtkům příliš nevoní, např. aksamitníky neboli afrikány (článek o afrikánech zde). Pokud vám však krtek nevadí, hlína z krtinců je skvělou prokypřenou zeminou, kterou můžete využít pro pěstování plodin nebo květin.
Krtek je spíš užitečný pomocník než škůdce
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://animaldiversity.org/accounts/Talpa_europaea/
https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/krtek-vyhnani-za-zahrady-zabiti.A130402_134515_hobby-zahrada_mce
https://www.wildlifeonline.me.uk/animals/species/european-mole
https://biodb.com/species/european-mole/
https://www.four-paws.org/our-stories/publications-guides/the-mole-an-underground-guest
https://strednicechy.rozhlas.cz/proc-bychom-meli-jasat-kdyz-se-nam-na-zahrade-objevi-krtek-jeho-pobyt-je-pry-9165250
https://www.ceskestavby.cz/clanky/co-dela-krtek-v-zime-proc-travi-cely-svuj-zivot-pod-zemi-a-proc-nam-vubec-nemusi-vadit-31587.html
https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/krtek-zahrada-plasic-kino-idnes-playtvak.A230630_093055_hobby-zahrada_bma
