Dobrá zpráva pro lenochy. Necelých 5 000 kroků denně stačí

Lékaři, fyzioterapeuti, a dokonce i léčitelé se vzácně shodují v tom, že chůze je pro člověka důležitá. Magická hranice 10 000 kroků denně, což by při délce kroku 70 cm dělalo 7 km, má bránit celé řadě chorob. Desetitisícová číslovka je dobře zapamatovatelná. Proto si ji lidé vzali jako jednu z norem pro zdravý životní styl, který se dá snadno měřit aplikacemi v hodinkách či telefonu. „Ujít 10 000 kroků je mou denní mantrou a totéž doporučují klientkám,“ vyznala se z každodenní normy Dana Škorpilová na webu desettisickroku.cz.

Nejnovější studie, která vyšla v European Journal of Preventive Cardiology ukázala, že pro prevenci předčasného úmrtí stačí mnohem menší dávka pohybu. Jednalo se o metaanalýzu, tedy studii, která analyzovala celkem 17 jiných studií. Díky tomu se podařilo získat údaje od celkem 226 889 účastníků. Výsledkem je, že 10 000 kroků je rozhodně pro zdraví přínosné, nicméně už pouhých 3 967 kroků denně začíná snižovat riziko úmrtí z jakékoli příčiny a 2 337 kroků denně snižuje riziko úmrtí na nemoci srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění).

„Naše studie potvrzuje, že čím více chodíte, tím lépe. Zjistili jsme, že to platí pro muže i ženy, bez ohledu na věk a bez ohledu na to, zda žijete v mírném, subtropickém nebo subpolárním pásmu světa nebo v oblasti se smíšeným klimatem. Z naší analýzy navíc vyplývá, že k výraznému snížení úmrtí z jakékoli příčiny stačí pouhých 4 000 kroků denně a ke snížení úmrtí na kardiovaskulární onemocnění dokonce ještě méně,“ říká na serveru Eurek Alert vedoucí studie profesor Banach.

Pravidelná chůze nutí plíce a srdce k posilování a vědci tvrdí, že každá tisícovka kroků navíc snižuje zejména riziko kardiovaskulárních chorob, což je u nás jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Obecně je sedavé zaměstnání pro člověka jako živočišný druh velmi nepřirozené. Homo sapiens se objevil ve východní Africe někdy před 200 000 lety a evolučně je jeho tělo přizpůsobené pro pravidelnou chůzi. Sedět, často v jedné poloze u počítače, je natolik nepřirozené, že se lidské tělo začne bránit nejčastěji bolestí zad. K tomu dochází díky nestejnému a nepřirozenému zatěžování jednotlivých svalových skupin. Člověk moudrý si sice vetkl moudrost do názvu, ale už ji pod diktátem pracovního nasazení neaplikuje na pracovní prostředí.

První Homo sapiens spíš chodili a běhali za potravou, než vysedávali nad excelovskými tabulkami. „Velkou měrou je při sezení zatěžována páteř, a to především pokud sedíme bez dostatečné opory v bederní oblasti. Dochází ke zvýšenému tlaku na meziobratlové ploténky v oblasti bederní páteře až o 40 %, následkem uvolněného kulatého sezení může docházet i k poškození nebo výhřezu meziobratlových plotének bederní páteře díky nerovnoměrnému tlaku na ploténku (charakteristické ploténkové obtíže – vystřelování bolestí do periferií dolních končetin),“ vypisuje Lenka Bartošová ve své diplomové práci negativní vlivy, které tento typ práce sebou nese

Místo klasického citátu „lidé bděte“ připisovaného komunistickému Juliu Fučíkovi, by se čím dál víc mělo ozývat „lidé jděte“. Kamkoliv, klidně i pomalu. A podle nové studie ani nemusíte jít daleko. Přesto si tak prodloužíte život.