Vychovejte si Facebook k obrazu svému. Jde to

Psychologové viní sociální sítě z nárůstu agresivity ve společnosti. Je pravdou, že algoritmus vzrušené diskuze podporuje, protože nutí účastníky k reakcím, a tedy trávení delšího času, často na úkor užitečnějších činností včetně práce. Kdo občas v práci nekoukne na Facebook ať hodí kamenem.

Poněkud zjednodušeně by se na Facebook dalo napasovat pořekadlo o křiku do lesa a vracející se ozvěně. Jak se budete na Facebooku chovat, taková se vám po čase začne vracet ozvěna. Jakékoli náznaky agresivity na sociálních sítích „zařízněte“ hned na počátku. Pokud vám na něm neustále někdo nadává, hádá se s vámi nebo vás uráží (a nejedná se o jednoho nebo dva hatery, kteří mají na vás spadeno buď z principu, nebo jste jim v osobním životě šlápli na kuří oko), bude mimo jiné chyba i ve vás. „Internet a sociální sítě se v protikladu k nadějím nestaly věrozvěsty plurality, ale ještě víc rozdělily společnost,“ napsal v České pozici už v roce 2015 Přemysl Houda. Od té doby se sice algoritmus změnil, nicméně jeho základní principy fungování zůstaly.

Pokud máte téměř jakéhokoli koníčka, najdete na Facebooku spřízněné duše. Od pokojových rostlin po výrobu nožů, od zájemce po cestování po práci s umělou inteligencí. Stranou nejsou ani military fanoušci jejichž nejoblíbenější oblečení jsou maskáče, ani vášniví milovníci fantasy literatury či kuchařky hledající nové kolegyňky a recepty. Čím častěji se budete zapojovat, komentářem, lajkem, emotikonem, pod příspěvky vybraných skupin, tím více jejich příspěvků uvidíte.

Facebook neodráží reálný svět, jen jeho výseč. A vy sami si vybíráte, jaká bude. Pokud je tam někdo jen proto, aby osobně urážel vás nebo ostatní diskutují, zablokujte ho. Je to podobné, jako kdyby někdo na párty u vás doma urážel všechny kolem sebe. Taky už ho příště nepozvete. Pokud se k podobnému chování necháte vyprovokovat, protože „přece si to nenechám líbit“ a „musím mít poslední slovo“, tak algoritmus jen utvrzujete v tom, že něco takového na své zdi chcete. A on vám to hojnou měrou dopřeje.

Výše napsané by mohlo svádět k tomu, abyste mazali všechny nesouhlasné názory. Ovšem je rozdíl mezi faktickou oponenturou (mýlit se můžeme všichni) a osobní urážkou. Pokud sáhnete k plošné blokaci všech s jejich názory nesouhlasíte, začnete si budovat názorovou bublinu v níž sice všichni pějete stejnou notu, utvrzujete se ve „vlastních pravdách“, ale zcela potlačujete zpětnou vazbu. Podobně k vedení FB přistupuje například SPD. Maže nejen vulgární a osobní výpady, což je v pořádku, ale i věcné a kritické připomínky k práci.

Pokud budete důsledně trvat na věcné, a nikoliv osobní diskuzi, odpadnou vám časem chroničtí hateři a váš profil se změní. Tu a tam si někdo nový zanadává, vy ho upozorníte, že takto ne (je to váš obývák, kde se navzájem prostě urážet nebudete) a pokud patří k těm méně chápavějším, prostě mu zamezíte vstup.

Ovšem na druhou stranu to vyžaduje věcný přístup i od vás, takže držet se tématu a nikoliv lidí. Uvidíte, že časem se pod vašimi příspěvky začnou objevovat opravdu zajímavé a zasvěcené komentáře, které vám rozšíří obzory.

Čas od času se vyplatí dát na FB něco pěkného. Zabírají osobní fotky, které vám přátelé rádi ohodnotí lajkem, pozitivní zpráva nebo odkaz na něco, co není ani politika, ani válka, ani nic ohrožujícího. Toho máme kolem sebe dost.

Bude to trvat, chce to trpělivost a jistou dávku důslednosti, ale máte šanci změnit váš facebookový profil na místo, odkud nebudete chodit rozčilení a se zvýšeným tlakem. Facebook má kontroverze rád a podporuje je. Ale ještě raději má uživatele, které ke svému fungování nutně potřebuje. Proto jim nabízí to, na co reagují nejčastěji. A v tom je ono kouzlo. Facebook vám vrátí to, co do něj vložíte v tom dobrém i špatném. A občas zkusí trochu zaprovokovat. Co kdybyste se nechali zlákat na druhou, méně cizelovanou, ale o to primitivnější stranu.