Začal školní rok. Co vás letos (opět) na základce nenaučí?

Ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+, kterou loni schválila vláda, se praví, že žáci mají mít méně učiva. Cílem je„provzdušnit objem učiva“, ať už to znamená cokoliv. Ve výsledku žáci nemusí umět rozlišovat jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků nebo znát funkci dvou organismů ve stélce lišejníků. Není důležité vědět, kdy byla jura, trias, křída a jestli v nich žili dinosauři. Na lišejnících skutečně svět nestojí, byť je najdete v podstatě všude, od druhů zamrzlých v ledu, po pouště či eternitové střechy na všech českých vesnicích.

Nedá se zpochybnit fakt, že objem znalostí neustále narůstá, a doba, kdy si člověk vystačil s tím, co se naučil ve škole, je nenávratně pryč. Ideální stav je skutečně vědět méně a umět si to, co nevím, najít a dát do souvislostí. S objemem vědění narůstá i objem souvislostí. Jenže to vyžaduje být v dosahu wifi nebo mít v telefonu dostatek dat. Jenže pokud chybí díky „výraznému snížení objemu učiva“ základní znalosti, a ty chybí už teď, jen těžko se hledají nové souvislosti. Pokud se neznalost nakombinuje s nedostupností připojení, zbývá jen to, co je v hlavě, je situace v podstatě neřešitelná. Pokud mi chybí základní znalosti z přírodovědy, kam patří třeba evoluce, dá se podlehnout mýtu stvoření. Totéž platí i pro plochozemce nebo milovníky chemtrails, kde chybí pro změnu základní znalosti z fyziky. Neoblíbenost školní docházky, tedy její neatraktivita, dokládá fakt, že v Česku chodí do škol rádo pouze 68 procent dětí, což je nejhorší výsledek ve vyspělém světě.

Patnáctiletý Tomík si v doprovodu zákonného zástupce založil v bance spořící účet. Důvod byl jednoduchý, během prázdnin si vydělal slušný obolus, který by bylo hřích „jen tak utratit“. Pro spořící účet sice heslo peníze dělají peníze platí v té nejmenší možné míře, ale princip je jasný. Finanční gramotnost se ve škole moc neučí. Kdyby ano, jen stěží by bylo v roce 2022 vedeno 4 102 662 exekucí. Přitom by stačilo držet se jednoduchého základního pravidla „nemůžu utratit víc, než si vydělám, a nemůžu si půjčit víc, než dokážu splatit“.

Vědět, co je to úrok, a že když si půjčím 10 000 na 20 % úrok, tak nedlužím jen 10 000 korun, ale mnohem víc. Druhý krok: když jsem neměl těch 10 000 korun, kde vezmu na splátku dluhu plus úroky? Petr Kellner a jeho Home Credit právě této neznalosti využíval k obohacení svému na úkor jiných. Mít základní povědomí o jednoduchém početním úkonu je asi důležitější, než znát složení stélky lišejníků. Zatím je situace taková, že lišejníky z učiva zmizí a lichváři budou dál těžit ze základních neznalostí.

Coby rudiment školství minulého režimu zůstává dějepis moderních dějin dlouhodobě zoufale zanedbaný. Dokonce tak, že žáci neví, kdy skončila druhá světová válka a jsou schopni ji dát do roku 1968 jen proto, že se v srpnu v médiích objevují obrázky sovětských tanků. Zato ví, že „lovci mamutů“ hloubili jámy, aby do nich obrovský chobotnatec spadl. Fakt, že s tehdejšími nástroji by to lidé ve zmrzlém permafrostu nezvládli, zůstává poněkud upozaděn. V  osnovách pro 9. třídu základních škol je sice uvedeno, že žák by měl vědět, kdy vznikla Československá a Česká republika, nicméně výsledný efekt je podle průzkumů tristní.

„Napiš mi slohovou práci na téma můj prázdninový pobyt v Chorvatsku o délce 3 000 písmen a nezapomeň popsat, jak jsme si užili koupání v moři, a že Plitvická jezera jsou plná vodopádů. Piš v krátkých větách.“

Tak jednoduše může znít zadání (prompt) pro Chat GPT. Na jeho základě umělá inteligence vypracuje domácí úkol. Jeho smysl, naučit žáka samostatně se vyjadřovat písmem, procvičit si sloh a použít vlastní slovní zásobu, je zcela obejit. Pravděpodobnost, že to projde, je obrovská. Jinými slovy, učitelský sbor pomoc umělé inteligence nejspíš neodhalí. Mimo jiné i proto, že už teď začínají učitelé za znalostmi žáků, co se týče použití AI, zaostávat. Před pár lety byl průměrný věk učitelek (jichž ve školství pracovalo 84 %) a učitelů 47, 5 roku. Staří učitelští „mazáci“ totiž často učí tak, jak to vždycky stačilo, nemají čas na „novoty“ (které by si možná museli i sami zaplatit), a potřeba rozšiřovaní vlastního vzdělání a změna učebního stylu se utápí pod nánosem každodenní byrokracie.

Extrémně důležité je naučit žáky rozeznávat fake news, pracovat s ověřováním informací, prostě mediální gramotnost. Množství dezinformací, které se úspěšně zahnízdily ve veřejném prostoru, od anticovidových teorií po aktuální mýty o síle ruské armády a shovívavosti Putina, který „brzy ztratí trpělivost a vytáhne dosud nepoužité zázračné zbraně“, jen ukazují na slabinu systému. Díry v mediální gramotnosti musí začít zacelovat vědomostmi už na základní škole. Tik Tok mají ve svém telefonu desítky tisíc dětí a sociální sítě mají z hlediska „pravdy“ často větší váhu než škola. Potřeba mediální gramotnosti narůstá každým dnem.

Je těžké určit, co už je tak „málo důležité“, že může padnou na oltář „provzdušnění učiva“, ale jedno je je jisté. České školství zaspalo. „Kvalita učitelů klesá, znalosti dětí se zhoršují. České školy se místo pramenů poznání stávají spalovnami dětských talentů,“ shrnuje aktuální stav David Busta a své tvrzení dokládá statistikami.